Vyhazování potravin je celospolečenský problém. Řeší ho OSN i EU, každý rok
zaplavují média statistiky, kolik tun potravin se vyhodí v té které vyspělé
zemi a kolik kilogramů potravinového odpadu můžeme mít na svědomí právě my.
Podle Organizace pro výživu a zemědělství vyhodí průměrný Evropan kolem sta
kilogramů potravin za rok.
Pokud si teď snad myslíte, že máte svědomí čisté a za vším stojí velké obchodní řetězce a restaurace, nemůžete se mýlit víc. Zatímco podnikatelské subjekty se snaží maximalizovat zisky a prodat vše, co nakoupí, evropské domácnosti vyhodí asi třetinu všech potravin, které si domů přinesou. Čím menší taková domácnost navíc je, tím víc jídla v popelnicích skončí - jeden člověk velmi často nakoupí víc, než zvládne zpracovat.
Čísla jsou to děsivá, ale pořád je to zjevně málo. Přesto současná situace
donutí ke změně chování i ty, které by to dříve ani nenapadlo, a problematice
se věnuje čím dál víc organizací či iniciativ. Jednou z těch nejznámějších je
například organizace Zachraň jídlo, která dokáže se správným nakládáním s
potravinami poradit jednotlivcům i firmám.
V roce 2019 vydala také kuchařku s názvem Zachraň jídlo v kuchyni, jež
oslovuje právě domácnosti a radí jim, jak zpracovat ty potraviny, které by
jinak zamířily do koše, v lepším případě na kompost. Její spoluautorkou je
Zuzana Štěpničková, od níž jsme si nechali poradit, jak změnit zažité
nakupovací a stravovací zlozvyky.
Začíná to v obchodě
„Tipy, jak efektivně nakupovat, jsou jasně dané. Napište si seznam a při
nákupu se ho důsledně držte. Předtím se ale zamyslete, co budete v
následujících dnech vařit a kdy to také sníte. Tak se dostanou na seznam jen ty
věci, které opravdu máte v plánu spotřebovat,“ začíná Štěpničková s jednoduchou
radou, která umožní nepodlehnout slevám a akcím.
Ještě předtím, než si ke psaní seznamu sednete, se ale podívejte do špajzu, lednice a potravinové skříně. Nestačí je otevřít. Potraviny, které se skrývají vzadu, snadno uniknou pozornosti a nakonec skončí v koši. „Klidně si ledničku a poličky ve špajzu vyfoťte. Při nákupu si snadno připomenete, co máte doma a nemusíte to tedy kupovat.“ Pokud kontrola lednice a dalších míst, kde uchováváte potraviny, neproběhla před nákupem, udělejte to, jakmile z něj přijdete.
Při ukládaní nově nakoupených potravin přeskládejte to, co už v lednici máte, aby vpředu nebyly potraviny čerstvé a vzadu ty, jejichž životnost pomalu končí. „Důležité je také chápat rozdíl mezi datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti. Označení ,spotřebujte do‘ se používá u potravin, které podléhají rychlé zkáze, jako maso, ryby nebo mléčné výrobky a v tomto případě se data uvedeného na obalu s malými výjimkami držte. Data minimální trvanlivosti se tak striktně držet nemusíte, jde spíše o kvalitativní záruku. I po jeho uplynutí se ve velké části případů dají potraviny bez problému jíst,“ doplňuje Štěpničková základní fakta.
Obecně by se člověk měl řídit svými smysly i zdravým rozumem. Většinou
budete schopni senzoricky posoudit, zda je prošlý čaj nebo čokoláda v pořádku,
či je lepší potravinu už vyhodit. Ideální ale je se do takové situace nedostat.
Ostatně i mléčné výrobky označené datem spotřeby často vydrží déle, než uvádí
obal.
Vyzkoušet to můžete třeba na bílých jogurtech a jogurtových nápojích.
Některé se časem ještě chuťově zlepší. Správně skladovaná vejce, tedy při
nízkých nekolísavých teplotách, vydrží déle než legislativně stanovených 28 dní
od snášky. Když dáte vejce do vody a zůstane na dně, je ke konzumaci ještě
vhodné.
Správné skladování
Trvanlivost potravin můžete maximalizovat jejich skladováním ve správné
teplotě, na vhodném místě a v obalu, který zamezí jejich degradaci. „Doporučuji
začít tím, že si změříte teplotu v lednici. Optimální jsou čtyři stupně.
Počítejte s tím, že v horních poličkách je nejtepleji“ radí Štěpničková. Pokud
máte pocit, že se vám potraviny v lednici kazí dříve, než by měly, vysoká
teplota je hlavní podezřelý. Maso patří dolů, zelenina do k tomu určených boxů.
„Moderní lednice jsou chytře rozsektorované a výrobce sám napoví, kam co
uložit.“
U suchých potravin platí také jednoduché pravidlo. Rýži, těstoviny, mouky, ořechy a další suché potraviny nenechávejte v původních obalech, ale přesypte je ideálně do skleněných nebo plastových dóz. „Ve spíži jsou největším nepřítelem potravinoví moli. Přesypáním potravin do vhodného obalu zvýšíte přehled o tom, co kde máte, a zároveň zabráníte napadení dalších potravin moly, pokud už si je třeba v mouce přinesete z obchodu. To je jedno ze základních pravidel.“
Čerstvé bylinky zase Štěpničková radí dát do vlhké utěrky, tu vložit do
sáčku a uložit v lednici. Stejně můžete naložit s hezkou zeleninovou natí od
mrkve, petržele nebo červené řepy, která se dá dále zpracovat a z kořenové
zeleniny zbytečně vytahuje vlhkost, takže se vyplatí ji oddělit. „Se salátem
nakládejte jako s květinou. Nejlépe mu bude v misce s vodou, kterou ale rovněž
dejte do lednice.“
Pokud vás k neplýtvání navíc vedou nejen důvody ekonomické, ale i ty
ekologické, zaměřte se také na obaly. U čerstvých věcí se dá přebytečným
plastům, papíru i sklu snadno vyhnout, u trvanlivých už to vyžaduje správný
výběr obchodu či trhu a připravenost nakupujícího. I mimo Prahu a velká města
už jsou dostupné bezobalové obchody, kde se dá nakoupit do vlastních sklenic,
krabiček a sáčků, a fázi přesypávání donesených potravin pak můžete rovnou
vynechat. Vlastní obaly využijete také při nákupech na farmářských trzích.
Efektivní zpracování
Uvařit z běžných surovin, které jsou ve skvělé kondici, není zrovna výzva. Ale využít z potravin maximum tak, aby jich v koši či kompostéru skončilo co nejméně, už může být výzva i pro dobré kuchaře.
„Spousta lidí netuší, že jedlé a dobré jsou i košťály od květáku či
brokolice, někteří vyhazují i zelenou část pórku. Zeleninové natě zpracovává
minimum domácností, a přitom se dají opravdu dobře využít,“ přidává špetku
svých zkušeností Štěpničková. Právě z toho důvodu začala pro Zachraň jídlo před
několika lety připravovat takzvané záchranářské recepty. V nich pracuje se
sezonními nadbytky a poradí, jak zpracovat nekonečné množství cuket a dýní,
které se urodily na zahradě. Ví také, jak kreativně uvařit jídlo ze zbytků z
předešlého dne, i co udělat se zdánlivě nepoživatelnými částmi zeleniny.
Pokud tedy v lednici objevíte něco, co už je mírně unavené, ale stále
zdravotně nezávadné, zpracujte to přednostně. Účelem není využít úplně všechno
s rizikem, že vám druhý den nebude dobře.
Nekonečné možnosti zpracování zeleniny nabízejí polévky, ale třeba i zeleninové chipsy. Štepničková je také velkou propagátorkou pesta, které vyrábí právě ze zeleninových natí. „Používejte ale jen nať, která je zdravá a hezká. Nemusíte se držet italského receptu. Místo drahých piniových oříšků přidejte k mrkvové nati pražené arašídy a třeba slunečnicové semínko. Vyzkoušet můžete pesto z ředkvičkové natě nebo k bazalce přidat košťál z brokolice.“ Pesto pak využijete na chleba, do salátu nebo jako další chuťovou vrstvu do polévky.
Ostatně chleba a další pečivo také často končí v koši. A přitom téměř každá
polévka je lepší s osmaženými kostičkami ze starého pečiva. Italský salát
panzanella na spojení rajčat a křupavého starého chleba dokonce stojí. Topinky
si užije každý kromě dietářů a celiaků a ve slavné La Degustation de Bohéme
Bourgeoiese servírují tatarák v tenoučké chlebové oplatce jako signaturní
předkrm.
Strouhanka se také hodí a udělat ji doma je snazší než si pro ni dojít do
obchodu. A když vám i tak staré pečivo bude přebývat, můžete je dát někomu, kdo
chová králíky, slepice nebo koně. Všechno je lepší než je vyhodit.
Neplýtvat potravinami zkrátka neznamená živit se zbytky. Znamená to chovat
se rozumně vůči své peněžence i životnímu prostředí. Následující týdny, které
budeme trávit převážně doma, můžeme využít alespoň k tomu, že si uděláme
pořádek v kuchyni, budeme nakupovat i vařit efektivně tak, abychom netrávili
zbytečný čas v obchodech a nesnědené jídlo pak nemuseli vyhazovat. A pokud jste
si udělali zásoby trvanlivých potravin, které třeba nakonec nevyužijete,
myslete na potravinové banky.
