Kreml nastoupil do boje proti korupci
Šéf moskevského investičního fondu Mattias Westman nikdy nezapomene na ono setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Westman, který se narodil ve Švédsku a je ředitelem fondu Prosperity Capital Management, loni v červenci v Kremlu při schůzce s Putinem protestoval proti restrukturalizaci ruské monopolní elektrárenské společnosti Jednotný energetický systém (JES). Westman se obával, že generální ředitel JES Anatolij Čubajs by mohl plánu restrukturalizace využít k tomu, aby za levný peníz rozprodal majetek podniku svým dobrým přátelům z politických kruhů. Tím by poškodil minoritní akcionáře, k nimž patří i Prosperity Capital Management.
Žádný strach, reagoval Putin: Kreml se rozhodl plán přepracovat, a zabránit tak podobným transakcím. Když se Westmanův spolupracovník zeptal, co dostali Čubajsovi manažeři výměnou za souhlas s takovou změnou, Putin odpověděl nezúčastněným tónem: „Dovolil jsem, aby zůstali na svých postech.“ Westman vzpomíná, že poté ruský prezident smíchy málem spadl ze židle.
Ponechme žerty stranou - Putin to myslí s očistou vážně. Chápe, že nebude-li korupce systematicky potírána, nebude ruský podnikatelský sektor nikdy schopen realizovat svůj potenciál. Kromě toho chce Putin navázat užší vztahy se Západem. Toto přání podnítilo jeho spolupráci s USA v boji proti terorismu a bylo příčinou odporu vůči výzvě Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) ke značnému snížení vývozu ropy. Přesto Putin ví, že investice ze Západu se do Ruska nepohrnou bez výrazného pokroku ve způsobu řízení firem.
Putin tedy vede nejrozsáhlejší protikorupční akci Kremlu od rozpadu Sovětského svazu. Ostře sledované vyšetřování podezřelých aparátníků proniklo už i do titulků zpráv. Příkladem je obvinění z nezákonného použití prostředků ministerstva, jež hrozí ministru železnic Nikolaji Aksjoněnkovi. Jádrem kampaně je však úsilí, které už takovou senzaci nevyvolává: omezit nesčíslné příležitosti pro úplatkářství a rozkrádání majetku, které zamořuje prostředí podnikatelské sféry i státních úřadů.
Putinův zásah do plánu restrukturalizace JES je pouze jedním z příkladů takzvaného strukturálního přístupu. Dalším je nový balíček reforem schválený 17. prosince, který je namířen proti úplatkům v soudnictví a přináší pětinásobné zvýšení žalostně malých platů soudců. Tento nový zákon rovněž zakazuje státním prokurátorům zasahovat do soukromoprávních sporů mezi obchodními firmami.
Snahou Kremlu je dostat se na kobylku i dalším byrokratům. Putinem prosazovaná nová pravidla podstatně omezují slevy, které mohou orgány pro regulaci železnic poskytnout dopravcům. Slevy jsou často odměnou pro zákazníky, kteří přijdou s nejvyšším úplatkem. Další zákon snižuje počet obchodních činností, k nimž je zapotřebí licence, z 2000 na 100. Méně licencí totiž znamená méně možností pro úředníky, aby si namastili kapsy. „To určitě pomůže,“ říká sedmadvacetiletý Alexej Mamakov, majitel propagační společnosti Neon Art ze středoruského města Kazaň. Korupce postihuje v Rusku „všechno a všechny“, dodává Mamakov.
Korupce takového rozsahu se pořádně prodraží. Rusko má pověst země, kde generální ředitelé běžně porušují práva minoritních akcionářů. Moskevská makléřská firma Trojka Dialog odhaduje, že tyto praktiky snižují hodnotu ruského trhu cenných papírů o zhruba 45 miliard dolarů. V transparentním prostředí by se podle údajů PricewaterhouseCoopers mohl zvýšit příliv přímých zahraničních investic až o deset miliard dolarů ročně. Nyní jich do Ruska směřuje za pouhých pět miliard ročně.
Do boje proti korupci si Putin vybral nejrůznější spojence. Všichni členové nově vytvořené a značně nesourodé aliance ovšem dostali přímé telefonní číslo do jeho pracovny. V koalici se sešli západní bojovníci za práva akcionářů, mezi něž patří Mattias Westman z fondu Prosperity, dále několik liberálních politiků, jako ministr pro hospodářský rozvoj a obchod German Grefa a prezidentův ekonomický poradce Andrej Illarionov, a skupina takzvaných vládychtivých. Do této skupiny patří politici, kteří se zasazují o uplatňování práva. Jedním z nich je bývalý premiér Sergej Stěpašin, jenž nyní stojí v čele Účetní komory, kontrolního orgánu zřízeného Státní dumou. „Putinův styl spočívá v tom, že nechá jiné, aby se poprali a rozbili si nos,“ říká William Browder, ředitel moskevské společnosti Hermitage Capital Management. „Je to chytrá politika.“
Pro menšinové investory je protikorupční akce lákavá vyhlídkou vyšších cen akcií. Proto také Browder v loňském roce pomáhal Kremlu v jeho úsilí odhalit pochybné machinace v Gazpromu, kde má stát osmatřicetiprocentní podíl. Vedení Gazpromu se ocitlo pod palbou akcionářů i tisku a Putin dal Remu Vjachirevovi, generálnímu řediteli ze sovětské éry, v květnu vyhazov. Vloni 17. prosince se nový management rozhodl žádat navrácení cenného naleziště zemního plynu společnosti Purgaz, které se dostalo do rukou Vjachirevových známých. Od té doby, co byl Vjachirev „odejit“, stoupla cena akcií Gazpromu o 44 procent.
Pro mladé liberální politiky je odměnou větší vliv. Příkladem může být třiačtyřicetiletý petrohradský právník Dmitrij Kozak. S Putinovou podporou dosáhl toho, že Státní duma zakázala prokurátorům zasahovat do soukromoprávních sporů a omezila imunitu soudců proti obviněním z korupce. „Snažíme se vytvořit transparentní soudní systém,“ říká Kozak.
Pro skupinu vládychtivých, v níž mají hlavní slovo bývalí čelní představitelé KGB, představuje kampaň způsob, jak obnovit moc státu v oblasti uplatňování práva. Podle nich stát o tuto moc přišel za prezidenta Borise Jelcina během otevřeného přechodu země k tržní ekonomice. Nikolaj Kovaljov, bývalý šéf Federální bezpečnostní služby, podporuje předsedu Účetní komory Stěpašina při vyšetřování rozpočtového podvodu, kterého se měla dopustit současná vláda premiéra Michaila Kasjanova. Premiér se k tomu nechce vyjadřovat, nicméně jeho spolupracovník tvrdí, že šetření narušuje práci vlády.
Protikorupční tažení s sebou nese několik rizik. Jedním z nich je nebezpečí, že nadměrně horliví vyšetřovatelé nebudou brát ohledy na občanské svobody. Dále hrozí, že ve veřejnosti dosud stojící neochvějně za Putinem se probudí cynismus, ukáže-li se, že pátrání po nepoctivých úřednících probíhá jen někde, a jinde ne. Například sám Putin bude muset ještě čelit obviněním švýcarských žalobců, že bývalý šéf majetkového odboru Kremlu Pavel Borodin propral v úplatcích 25 milionů dolarů. Ruští prokurátoři odmítli ve věci spolupracovat. Na druhé straně i kremelské zdroje říkají, že vyšetřování korupce obsahuje prvek politického boje, neboť nenápadní politici, kteří znají Putina z jeho petrohradských let, si berou na mušku aparátníky, kteří přežili ve funkcích z Jelcinovy éry.
Obezřelí zahraniční investoři také chtějí vědět, jak důsledně budou nové zákony uplatňovány. Vedoucí pracovníci americké centrály výrobce krystalů pro použití v elektronice, firmy Sawyer Research Products, se ještě nevzpamatovali z toho, jak přišli o závod ve Vladimirské oblasti. V červenci pracoviště obsadily dvě ruské firmy poté, co získaly podporu místních prokurátorů a soudců. Sawyer Research Products se odvolala, ale svůj případ nevidí optimisticky. „Kozakův plán na zvýšení odpovědnosti soudců je krok správným směrem,“ říká generální ředitel společnosti Gary R. Johnson. „Je však otázkou, jak rychle ho dokáže realizovat.“
I když je Putinův program velmi ambiciózní, chybí v něm jedna důležitá položka, a sice Centrální banka Ruské federace. V této instituci se mísí státní regulační pravomoci a podnikatelské aktivity spojené s jejím podílem v největší ruské komerční bance Sberbank. „Tento konflikt zájmů vytváří obrovský prostor pro korupci,“ říká Dmitrij Vasiljev, bývalý předseda ruské Federální komise pro cenné papíry. Centrální banka odmítá zveřejnit, kolik si vydělá komerčními aktivitami, které zahrnují operace s pokladničními poukázkami a devizové operace. Z obavy před politickým vlivem banky se možná Státní duma neodváží reformu prosadit, dokud v září 2002 nevyprší mandát mocného guvernéra centrální banky Viktora Geraščenka. „Centrální banka by mohla být pro Putina nejtěžším úkolem,“ říká Vasiljev.
Navzdory všem problémům mají trhy důvěru ve změnu k lepšímu. Od Putinova zvolení v březnu 2000 prudce vzrostla hodnota vládních dluhopisů. Napomohly k tomu stoupající ceny ropy. Situace dluhopisů se ale zlepšila rovněž proto, že investoři se domnívají, že „Putin má v plánu Rusko očistit“, jak říká Christopher Weafer, vedoucí výzkumu ve firmě Trojka Dialog. Agentura Standard & Poor’s 19. prosince 2001 zvýšila dlouhodobý kreditní rating Ruska z úrovně B na B+ a mezi důvody uvedla Kozakův generální úklid v právním systému. Očista bude trvat léta. Alespoň však začíná.
tematické “boxy”:
Protikorupční koalice
ZÁPADNÍ BOJOVNÍCI ZA PRÁVA AKCIONÁŘŮ
Moskevští investoři Mattias Westman, ředitel Prosperity Capital Management, a William Browder, ředitel Hermitage Capital Management, s Kremlem spolupracovali na ochraně minoritních akcionářů energetické firmy JES.
WESTMAN
LIBERÁLNÍ POLITIČTÍ AKTIVISTÉ
Putinovi oddaní horlivci, k nimž se řadí ekonomický poradce Andrej Illarionov a právní reformátor Dmitrij Kozak, se snaží potírat korupci omezováním vlivu mocných aparátníků a zvyšováním odpovědnosti soudců.
KOZAK
„VLÁDYCHTIVÍ“
Skupina s kořeny v ruských bezpečnostních službách, do které patří předseda Účetní komory Státní dumy Sergej Stěpašin a poslanec Nikolaj Kovaljov, vyšetřuje rozpočtové podvody i jiné formy porušení zákona ve vládních kruzích.
STĚPAŠIN
Zdroj: BusinessWeek
