Státní vojenské opravny získaly zakázky a začínají být atraktivním zbožím
Na miliardových armádních zakázkách na obrněné transportéry a nákladní automobily vydělají i státní vojenské opravárenské podniky ve Šternberku a Novém Jičíně. Zřejmě právě proto se mezi zasvěcenými opět začíná mluvit o jejich možné privatizaci. Ministerstvo obrany ale takové úvahy oficiálně popírá.
Privatizace? Ne!
Stát začal některé vojenské opravny rozprodávat již v polovině 90. let. Nový Jičín a Šternberk ale z prodejního seznamu za ne úplně jasných okolností vypadly. Vláda tehdy jejich privatizaci zamítla s odůvodněním, že jsou strategicky důležité pro obranyschopnost státu. Plán opravny odstátnit ale nebyl zrušen, byl pouze dočasně pozastaven. „Privatizace podniků v Novém Jičíně a Šternberku se odložila až do chvíle, kdy bude situace v českém zbrojním průmyslu přehledná, dokončí se bezpečnostní prověrky a bude zřejmé, jaký vlastník by je dostal do rukou,“ vysvětlil tehdejší postup ministerstva obrany v roce 1999 jeho bývalý ekonomický náměstek Miroslav Kalousek.
Z informací týdeníku EURO vyplývá, že v nejvyšších patrech ministerstva obrany a armádního generálního štábu myšlenky obě opravny zprivatizovat momentálně opět ožily. Zejména poté, co oba podniky získaly lukrativní kontrakty v souvislosti s armádními tendry na nákladní automobily Tatra za miliardu a půl a obrněné transportéry za 25 miliard korun. „Hovořilo se o tom na kolegiu ministra obrany. Zatím jen nezávazně, vše je ve stadiu úvah,“ sdělil týdeníku EURO zdroj blízký vedení úřadu.
Oba vojenské opravárenské podniky vznikly těšně po druhé světové válce. Novojičínské opravny v roce 1946 jako opravna vojenské válečné trofejní techniky, šternberské o pět let později. V Novém Jičíně se zpočátku opravovaly ruční zbraně, později se začal podnik starat o technickou kvalitu všech typů tanků z arzenálu české armády. V opravnách se již celkem zmodernizovalo na 4600 kusů těžké vojenské techniky.
Šternberk se specializoval na opravy vojenské pozemní techniky. V roce 1993 získal významnou zakázku na modernizaci 350 bojových vozidel pěchoty pro švédskou armádu za třicet milionů amerických dolarů.
Jen utrhnout.
V průběhu posledních deseti let obě opravny „nabobtnaly“. V roce 2001 rozhodla vláda o sloučení dvou dosud samostatných vojenských opravárenských podniků v Novém Jičíně (známé pod označení VOP 012 a VOP 025) v jedinou společnost. Z ní ministři v lednu 2003 vytvořili de facto monopolního „opraváře“ veškeré vojenské kolové techniky se speciálními nástavbami a navíc i všech raketometů, kanonových houfnic, minometů a protitankových raketových kompletů. V Novém Jičíně se navíc i nadále provádějí opravy a modernizace tanků T-72.
Šternberské opravny od roku 1997 opravují, modernizují a přestavují nákladní vozidla používaná českou armádou. V prosinci 2001 pohltily vojenskou opravnu v Olomouci (VOP 042). Od vlády před dvěma lety získaly monopol na opravy armádních bojových vozidel pěchoty, již zavedených obrněných transportérů OT-64, průzkumných kompletů Sněžka a Los a protiletadlových raketových kompletů KUB, OSA, S-2 a S-10.
V roce 2003 navíc rozhodlo vedení ministerstva obrany o sloučení šternberských opraven s Vojenským technickým ústavem pozemního vojska ve Vyškově a Výzkumným ústavem výzbroje a munice Slavičín. Loni byl pod Šternberk začleněn i Vojenský technický ústav ochrany Brno.
Teď navíc dostanou obě firmy další zakázky v souvislosti s armádním tendrem na obrněné transportéry. Vítězná rakouská zbrojovka Steyr totiž oznámila, že hodlá převést výrobu svých vozidel Pandur - ale i konstrukci a výrobu některých jeho variant - právě do novojičínských vojenských opraven. „Další varianty se budou vyrábět ve Vojenském opravárenském podniku 026 Šternberk, který je rovněž hlavním partnerem společnosti Rafael při výrobě věží RCWS s kanóny 30 a 12,7 milimetru. Steyr dále podpoří obě společnosti poskytnutím rozsáhlého know-how,“ uvedl mluvčí firmy Jan Piskáček. Nemohl by nakonec obě armádní opravny od státu odkoupit samotný Steyr? Neprojevil o ně zájem? „Zatím nejsou informace tohoto typu,“ tvrdí Piskáček.
Informace o možné privatizaci dosud údajně nedorazily ani do Šternberka. „Žádnou snahu ani v náznaku o privatizaci státních podniků, jejichž zakladatelem je ministerstvo obrany, jsem nezaznamenal,“ sdělil týdeníku EURO ředitel šternberských opraven Petr Zajíc. „Samozřejmě nelze takové návrhy vyloučit. Pokud tomu tak je, dávám je do souvislosti se záležitostmi kolem kolového obrněného transportéru,“ dodal Zajíc.
Privatizační plány popírá i ministerstvo obrany. „Ministerstvo v současné době o privatizaci vojenských opravárenských podniků v Novém Jičíně a Šternberku neuvažuje,“ uvedl mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek. „Naším záměrem je, aby kapacity obou podniků zůstaly k dispozici ozbrojeným silám. Proto jsme například v průběhu tendru na kolové obrněné transportéry usilovali, aby se na přímých offsetech podílely oba podniky,“ dodal Kühnlův mluvčí.
