Menu Zavřít

Část dluhů odmázne privatizace

10. 6. 2010
Autor: Euro.cz

Prodej státního majetku mohou zkomplikovat vlivné odbory

Řecko pochopilo, že nejschůdnější cestou k získání peněz na uhašení nejhorších státních dluhů bude rozprodej některých státních podniků. Vládě nezbývá než určit, které by to měly být. Do jejího rozhodování o této citlivé záležitosti ještě mohou zasáhnout nesmírně silné řecké odbory. Země v memorandu s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií slíbila, že do roku 2013 utrží každý rok z privatizace alespoň miliardu eur. Ministr financí Jorgos Papakonstantinu je ještě větším optimistou: „Dle našich odhadů získáme více než miliardu ročně.“ Řecko se musí pokusit snížit rozpočtový deficit z loňských rekordních 13,6 procenta HDP na 8,1 procenta letos, kdy hrozí, že státní dluh dosáhne 124,9 procenta HDP.

FIN25

Slabá záplata

Jako první přicházejí v úvahu státní monopoly typu mezinárodního letiště v Aténách, aerolinií Olympic Air, vodárenských podniků v Aténách a Soluni nebo státních železnic OSE. K jejich prodeji chce Řecko přizvat poradce, který by posléze pomohl s prodejem dalších firem. Uvažuje se o přístavu v Soluni, v jehož případě však odpůrci namítají, že je důležité pro národní bezpečnost a kontrolu transferu citlivých materiálů. Stát drží 75 procent akcií přístavu. Mezinárodní athénské letiště provozuje na základě třicetileté koncese z roku 2001 německý Hochtief, s nímž už vláda začala jednat o případném rozšíření spolupráce. Ministr Papakonstantinu předminulý týden uvedl, že na prodej bude podíl 49 procent ve společnosti TRAINOSE, dceřiné firmě řeckého železničního monopolu OSE (o něj již projevili zájem Francouzi), a podíl 39 procent v řecké poště (ELTA). Investoři budou moci odkoupit i státní kasina a 23 procent akcií soluňské vodárenské společnosti EYATh, v níž má stát 74 procent. Akcie této společnosti se spolu s další vodárenskou firmou EYDAP (stát vlastní 61 procent) obchodují na aténské burze. Dále se spekuluje o rafinerské firmě ELPE, v níž stát drží 35 procent, a plynárenské DEPA, kde má 65 procent akcií. V úvahu připadá i producent niklu LARKO. Ve firmě OPAP, která je monopolem na řeckém sázkovém trhu, má vláda podíl 34 procent, jichž se zbavovat nechce. Stejně je tomu s pětinovým podílem v telekomunikační společnosti OTE, největší na Balkáně, a 51 procenty akcií v energetickém gigantu DEI. Na řadu mají přijít i menší přístavy (Patras, Volos, Preveza) a deset letišť (Mytilini, Spata či Kastelli). Dále stát hodlá prodat společnost Xenia, provozovatele kongresů a hotelových služeb. Co se týče bank, Papakonstantinu sdělil, že stát nyní žádné finanční ústavy prodávat nebude, ale nemůže tuto možnost vyloučit do budoucna. V současné době stát kontroluje banky Agrotiki trapeza, Tachydromiko Tamieutirio a Tamio Parakatathikon ke Danion. Stát by se chtěl zbavit problémových podniků a ponechat si ty lukrativní. Odborníci ale upozorňují na rizika prodeje firem, které nemají akcie na burze, a jejichž hodnota tudíž není vyčíslena trhem. Navíc se mnoho státních společností nachází v dosti špatném stavu kvůli tomu, že do nich stát v posledních letech neinvestoval (například zastaralé řecké železnice). Kromě toho předpokládaný výtěžek z privatizace státních firem rozhodně nezaplatí současný řecký dluh. Ten se pohybuje kolem 310 miliard eur (osm bilionů korun).

Odborová rozbuška

Finální podobu privatizace však mohou ovlivnit mocné řecké odbory. Nejhlasitěji vyjadřují nespokojenost s prodejem zaměstnanci pošty, jejichž odborový svaz POST upozorňuje, že se zvýší nejen ceny za služby, ale mnoho malých poboček zanikne. Dále se k protestům přidali odboráři železniční společnosti OSE, kteří taktéž hrozí zhoršením služeb a zdražováním. OSE se navíc nachází ve stavu vysoké zadluženosti, dle ministra dopravy Dimitrise Reppase je nyní firma ve ztrátě deseti miliard eur. Protesty chystá taktéž odborový svaz Olympic Air. Jeho vedení se nechalo minulý týden slyšet, že stát zapříčiní „zmizení veřejného sektoru“. Odbory podporuje Komunistická strana Řecka, která tvrdí, že se privatizací stát dopouští zločinu proti lidem, společnosti a zemi. Předseda levicového parlamentního uskupení SYRIZA Alexis Tsipras k tomu minulý týden v médiích řekl: „Privatizace je asociální akt namířený proti dělníkům.“

  • Našli jste v článku chybu?