Část EU chce zavést jednotné patenty. Reaguje tak na to, že prozatím zkrachovala možnost jejich vzniku v celém bloku.
Foto: archív Profit
Cílem je šetřit peníze, které firmy vynakládají zejména na překlady. Česko zatím zájem připojit se k této skupině neprojevilo. O situaci dnes v Bruselu jednají ministři odpovědní za konkurenceschopnost.
Odhaduje se, že zatímco v USA stojí procedura při uznávání patentu kolem 1850 eur (asi 46.000 Kč), v unii je to až kolem 20.000 eur (502.000 Kč), z nichž zhruba 14.000 eur (351.000 Kč) připadá na překlady do jazyků EU. EU se již dlouho kvůli snížení nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem snaží dohodnout na jednotném systému. Ještě nedávno to vypadalo, že by se tomu mohla konečně přiblížit, ale Itálie se spolu se Španělskem postavily proti. Návrh totiž počítal s tím, že by jednotný patentový systém byl založen na třech jazycích: angličtině, francouzštině a němčině.
Desítka zemí, Francie, Finsko, Estonsko, Dánsko, Německo, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko a Slovinsko, už kvůli tomu požádaly o to, aby mohly spustit takzvanou posílenou spolupráci. To je nástroj umožňující devíti a více zemím EU pokročit ve spolupráci v oblastech, které některá země na celounijní úrovni blokuje. Jakýkoli stát, který se této iniciativy neúčastní, se však může v budoucnu připojit. Tento postup byl v EU dosud využit jen jednou, a to u pravidel pro rozvody. Česko se do této iniciativy nezapojilo.
Česká Poslanecká sněmovna ve středu ve svém stanovisku podpořila možnost, že by patent Evropské unie platil jen v zemích, které by se dokázaly dohodnout. Uvedla také, že budoucí patenty Evropské unie by měly být v angličtině, případně v angličtině, francouzštině a němčině. Musely by se ale na tom shodnout všechny státy a podmínkou by byly také kvalitní strojové překlady do češtiny, aby v Česku nebyl některý z patentů kvůli chybnému překladu nechtěně porušován.
Eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier dnes potvrdil, že žádost desítky zemí dostal, přičemž další dvě země se podle něj hodlají připojit. Evropská komise, která by musela dát posílené spolupráci také zelenou, je podle něj připravena tak učinit. Zdůraznil, že zapojit se budou moci i další země. “Všechny podniky na evropském území budou moci použít tento patent, jakmile bude existovat, a to i přesto, že sídlí v zemi, která se na posílené spolupráci nepodílí,“ podotkl ve středu.
Itálie se mezitím nechala slyšet, že v boji proti současné podobně návrhu bude pokračovat i nadále. Podle tamního ministra zahraničí Franca Frattiniho, což je bývalý eurokomisař, je posílená spolupráce v takovéto podobě nepřijatelná. Pro spuštění procedury je nicméně zapotřebí kvalifikovaná většina členských zemí, nikoli jednomyslnost.
