Agrofert holding má prodat část své dceřiné společnosti hlavnímu konkurentovi Prodá-li Agrofert zemědělsko-potravinářskou část svého holdingu společnosti Agropol, soustředí se 65 procent veškerých skladovacích kapacit na obilí v jedněch rukou. Šéf Agrofertu Andrej Babiš však takové záměry podle svých slov nemá.
Agrofert holding má prodat část své dceřiné společnosti hlavnímu konkurentovi
Prodá-li Agrofert zemědělsko-potravinářskou část svého holdingu společnosti Agropol, soustředí se 65 procent veškerých skladovacích kapacit na obilí v jedněch rukou. Šéf Agrofertu Andrej Babiš však takové záměry podle svých slov nemá.
Společnost Agrofert Holding neprodá společnost AGF Trading, která sdružuje zemědělské firmy skupiny, konkurenční společnosti Agropol. Profitu to potvrdil zdroj blízký holdingu. „Agropol zájem sice projevil, my ale AGF Trading neprodáme. Informace, které se objevily v tisku, jsou nepravdivé,“ prohlásil Babiš minulý týden pro Právo. Dodal nicméně, že Agrofert uvažuje o prodeji některých částí skupiny, kterou tvoří 65 společností. „Bude se jednat zejména o společnosti, ve kterých má Agrofert minoritní podíl. Už známe jména firem, kterým své podíly prodáme,“ řekl Babiš s tím, že konkrétní jména prodávaných ani kupujících zatím nezveřejní. Zdroj Profitu uvedl, že se jedná o dvě nebo tři společnosti, firmy AGF Trading jako takové se však Babiš prý rozhodně nehodlá vzdát. „Zájem máme, vedení obou společností už jednala a setkají se opět,“ řekla ovšem minulý týden Hospodářským novinám mluvčí Babišova největšího konkurenta Agropolu Jolana Procházková.
Babiš: Na Unipetrol máme
Prodej minoritních podílů podle Babiše nesouvisí s obstaráváním financí na zaplacení 330 milionů eur (asi 10 miliard korun) za státní podíl v Unipetrolu. Agrofert vyhrál veřejnou soutěž na podíl v Unipetrolu na sklonku minulého roku. Nedávno se však Babiš vyjádřil, že za současných podmínek kupovat Unipetrol nehodlá. Za hlavní problémy přitom označil nejistotu ohledně dodávek surovin mezi dcerami Unipetrolu Českou rafinérskou a Chemopetrolem a snížení hodnoty skupiny Unipetrol v důsledku povodní. „Opakuji, že peníze na Unipetrol máme. Ale problém je v tom, že jeho hodnota od uzavření smlouvy o koupi klesla, takže chceme cenu nižší,“ dodal. Privatizace Unipetrolu tak nemusí být dokončena. Ministr financí Bohuslav Sobotka totiž prohlásil, že pokud stát v nejbližší době nedostane za Unipetrol zaplaceno, vláda privatizaci zruší. Pak by pravděpodobně následoval nový pokus o privatizaci.
Vznikl by příliš velký gigant
Dvě třetiny domácího trhu s obilím a řepkou by ovládla firma, která by vznikla spojením společností Agropol a zemědělské divize firmy Agrofert. Probíhající jednání obou firem proto sleduje i ministerstvo zemědělství. „Do vztahů podniků samozřejmě zasahovat nemůžeme. Vývoj ovšem sledujeme, a pokud by se prokázalo, že by jejich spojení například porušovalo pravidla hospodářské soutěže, můžeme i my dát podnět antimonopolnímu úřadu k šetření. Zatím žádný důvod nemáme,“ konstatoval minulý týden mluvčí ministerstva Martin Severa. Zemědělci tvrdí, že by vznik zemědělské velkofirmy jejich situaci spíše zkomplikoval. „Už teď jsou Agrofert a Agropol největší, ale aspoň trochu si konkurují. Spojením by vznikl subjekt, který by diktoval výkupní ceny,“ míní předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Pozitivum případného spojení vidí rolníci v tom, že by nový subjekt získal mnohem výhodnější postavení na zahraničních trzích. Na domácím by se však do méně výhodného postavení mohli dostat sami pěstitelé.
Tuzemské zemědělství je v područí Agropolu a Agrofertu. Ty si zatím alespoň trochu konkurují. Rolníci se bojí, co bude dál.
FOTO: ARCHIV
