Ze staré budovy al-Džazíry, katarské televize, která vysílá z hlavního města Dauhá a je nejposlouchanější stanicí v arabském světě, je vidět z chodby vedoucí z newsroomu na novou budovu al-Džazíra International. Na chodbě visí citáty: Hrdina je ten, kdo rozumí odpovědnosti, která vede ke svobodě. Bob Dylan. A o kousek dál: Nejprve se ignoruj, pak se sobě vysmívej a bojuj se sebou. Teprve pak jsi zvítězil. Mahátma Gándhí. Takhle popisují vnitřek budovy zahraniční novináři.
Nová stanice, která má zkratku AJI, vysílá do celého světa čtyřiadvacethodin denně od poloviny listopadu.
V hlavní budově sedí vedení a zpravodajská centrální redakce, která je ve svých pobočkách obsazena špičkovými západními novináři. Například v Londýně pro al-Džazíru pracuje legendární novinář z BBC David Forst, který se proslavil rozhovory a ty teď bude dělat pro tuto stanici. Za úkol bude mít zpovídat královnu, prezidenty a superhvězdy. Sám říká: “Jsem vzrušen možností, že mohu být u takového projektu, který se zapíše do mediálních dějin.“
Struktura vysílání vypadá následovně: po jedenácti hodinách z Dauhá přebírá štafetu na pět hodin redakce v Londýně, po ní následují dva moderátoři ve Washingtonu, kde mimo jiné pro AJI pracuje bývalá hvězda ABC David Marash. Tento přechod vyvolal ve Spojených státech velkou kritiku: Marash je Žid a přešel do arabské televize, což je považováno za chucpe. Jiní zase tvrdí, že si ho tam nasadil Mossad.
Z Washingtonu stanice přepojuje do malajsijského Kuala Lumpuru, z něhož se vysílá hlavně pro jižní a jihovýchodní Asii. Tam je zase na obrazovce bývalá hvězda CNN Veronica Pedrosa.
Základní otázka, kterou si novináři po celém světě kladou, zní: Jak se západní špičkoví novináři budou cítit v barvách stanice, která se proslavila protizápadními projevy a vysíláním nahrávek s bin Ládinem. Ředitel zpravodajství Steve Clark tvrdí – dle časopisu Der Spiegel – že takový problém v nové stanici neexistuje. „Úkolem AJI je přenášet zprávy z jihu na sever a ze západu na východ a my se budeme snažit přinášet všechny perspektivy.“
Jak si to představují, ukázal hned první den, kdy se ve zpravodajství ukázala tabulka s počty atomových hlavic. Velká Británie 400, Izrael 150, Severní Korea 1, Iran 0, USA 10 250. Další vlastníci atomových zbraní, jako Rusko a Pákistán, kupodivu chyběly.
