Deregulace trhu s elektřinou vyústila v nefunkční hybrid
Zaměstnanci centrál společností Hewlett–Packard a Apple v kalifornském Silicon Valley pracují hlavně s počítači. Minulou středu se však museli svých oblíbených pracovních nástrojů vzdát. Došla elektřina. Zhruba půl milionu domácností a firem v oblasti severní a střední Klaifornie zůstalo bez proudu. Dvě největší kalifornské distribuční společnosti se minulé úterý ocitly na pokraji bankrotu, když Wall Street snížila jejich úvěrový rating. Zoufalý stav distribuček a varování bankéřů vyústilo v přerušení dodávek elektřiny. Výrobci už nechtěli dodávat proud na dluh. Iniciativy se okamžitě chopil kalifornský guvernér Gray Davis. Vyhlásil ve státě výjimečný stav a rozrušeným hlasem oznámil, že jeho administrativa rozhodla o nespecifikované sumě finančních prostředků ze zdrojů ministerstva pro vodní zdroje. Za tyto peníze chce Kalifornie nakoupit potřebnou elektřinu. Los Angeles Times napsaly, že viditelně rozzlobený guvernér sice nejprve odmítl částku specifikovat, později však vyšlo najevo, že by to mělo být zhruba čtvrt miliardy dolarů. Výpadky elektřiny jsou zatím nejviditelnějším projevem krize, v níž se už několik měsíců nalézá kalifornský energetický sektor. Guvernér Davis si kvůli elektřině pořádně neužil ani loňské Vánoce. Už 26. prosince odletěl do Washingtonu, kde se na dvě hodiny sešel s předsedou Federálního rezervního systému Alanem Greenspanem. Na programu bylo jediné téma: špatně fungující kalifornský trh s elektrickou energií. O den později jednal Davis v Bílém domě o stejné věci dokonce s prezidentem Billem Clintonem. V té chvíli už o kalifornské energetické krizi věděla celá Amerika. Kalifornie se totiž bezmála třinácti procenty podílí na hrubém domácím produktu Spojených států. A pokud se v krizi ocitne Kalifornie, bude to mít bez nadsázky globální důsledky. Zvláště v době, kdy dochází ke zpomalování tempa růstu amerického hospodářství, a někteří skeptici dokonce mluví o blížící se recesi. Rozvod s elektrárnami. Demokratický guvernér Davis má velké politické ambice, které – jak nedávno připomněl americký týdeník Business Week – jdou daleko za hranice státu Kalifornie. Pokud chce ještě někdy alespoň pomyslet na vysoký veřejný úřad, bude se muset vyrovnat i s energetickou krizí, jejíž kořeny sahají do roku 1996. Tehdy byl ještě pánem rezidence kalifornského guvernéra republikán Pete Wilson a právě pod jeho vedením přijal stát převratný zákon o deregulaci trhu s elektrickou energií. Hlavně velké průmyslové podniky si do té doby stěžovaly, že musí za elektřinu platit jedny z nejvyšších cen v celých Spojených státech. Otcové deregulace přitom slibovali hlavně snížení cen, ale i lepší služby zákazníkům, o něž se budou prát konkurenční distribuční společnosti. Z dnešního pohledu je jasné, že Kalifornie vyprodukovala zákon, který je možné označit za dysfunkční zmetek. Na jeho výsledné podobě se podepsalo mnoho protichůdných zájmů. Republikánský guvernér hledal kompromis s demokratickými zákonodárci, o své se hlásili ochránci práv spotřebitelů, distribuční společnosti i soukromí majitelé elektráren. Guvernér Wilson a soukromí výrobci elektřiny volali po rychlém uvolnění trhu, distribuční společnosti žádaly kompenzace za své investice do elektráren a ochránci spotřebitelských práv chtěli záruky, že se ceny nebudou radikálně zvyšovat. V dohadování o výsledek dostala každá skupina něco. „Výsledkem je hybrid, který kombinuje to nejhorší z principů volného trhu a direktivní regulace, napsal počátkem ledna Business Week. Za nejhorší krok je s odstupem času možné označit dohodu kalifornských distribučních společností, které se rozhodly prodat valnou část svých elektráren do rukou soukromých společností. Distribučky měly napříště nakupovat elektřinu pro své odběratele na státním zákonem zřízené, avšak nezávisle spravované Energetické burze. Tento mechanismus měl ochránit spotřebitele nejen před negativním vlivem krachů elektráren, ale i před dlouhodobými smlouvami o dodávkách elektrické energie. Právě tyto smlouvy byly v minulosti hlavním důvodem, proč cena elektřiny vyšplhala tak vysoko. Žádné nové elektrárny. Myšlenka byla dobrá, v praxi však zcela zkrachovala. Denní nákupy proudu daly jeho producentům do ruky silné nástroje umožňující šroubovat cenu strmě vzhůru. Týdeník Business Week s odvoláním na nespecifikované odborné studie uvádí, že výrobci elektřiny často zadržovali dodávky proudu, čímž vytvářeli na trhu nákupní horečku, a tím rostly i ceny. Producenti elektrické energie a distribuční společnosti z území mimo Kalifornii to popírají. Všichni se však shodují v tom, že tento systém Energetické burzy v Kalifornii vedl k dnešním přerušením dodávek proudu. Nákupy v poslední chvíli navíc nebyly jediným problémem kalifornského energetického systému. Ve druhé polovině devadesátých let se distribuční společnosti nemohly se státními regulátory dohodnout na tom, zda Kalifornie potřebuje nové elektrárny, a pokud ano, kdo by je měl postavit. Zatímco distributoři debatovali se státními úředníky, v Kalifornii pokračoval boom technologických firem, které potřebovaly stále více elektřiny. Na krizi se nepřímo podepsaly i striktní kalifornské zákony na ochranu životního prostředí. Státní administrativa už dlouho preferovala výstavbu ekologicky přijatelnějších elektráren na plynový pohon. Méně nákladné, avšak ekologicky škodlivé uhelné elektrárny se ocitly v nemilosti. Nedávná konsolidace v plynařském sektoru v kombinaci se snížením dodávek plynu měla za následek prudký růst ceny této komodity. Právě plyn dnes pohání většinu kalifornských elektráren. Svůj díl viny nesou i dva nezávisle spravované regulační orgány – Energetická burza (Power Exchange) a Nezávislý systémový operátor (Independent System Operator). Každá z těchto organizací je spravována radou, jejíž členy tvoří zástupci hlavních hráčů v energetickém sektoru. Výsledkem tohoto systému byly časté změny politiky, které přispěly k vyhrocení kritické situace. Odškodnění. Odjištěný granát explodoval v rukou distribučních společností. V průběhu debaty o deregulačních zákonech se jejich zástupcům podařilo přesvědčit zákonodárce o nutnosti odškodnit distribučky za miliardové investice do elektráren postavených v éře regulovaného trhu. Bylo jen nutné najít formu tohoto odškodnění. Zákonodárci se nakonec rozhodli zmrazit ceny pro koncové spotřebitele. Všichni totiž předpokládali, že cena elektřiny na Energetické burze výrazně klesne a rozdíl mezi cenou nákupní a prodejní bude distribučkám dostatečným odškodněním. Mechanismus fungoval ke spokojenosti distribučních společností až do chvíle, než začaly ceny na energetické burze stoupat. Dvě krachující distribuční společnosti teď tvrdí, že na prodeji elektřiny prodělaly bezmála deset miliard dolarů, a proto prý Southern California Edison a Pacific Gas & Electricity čelí bankrotu. Vývojem v Kalifornii nejsou nijak nadšeny ani velké finanční domy Bank of America, Citigroup a J. P. Morgan Chase. Návratnost peněz, které poskytly ochromeným dodavatelům, je ohrožena. Ratingové agentury Standard & Poor s, Moody s a Fitch zareagovaly na zprávy ze západu snížením bonity Southern California Edison a Pacific Gas & Electricity. Cenné papíry obou firem a kursy akcií věřitelských domů drasticky oslabily. Agentura Reuters však přinesla zprávy z Wall Street o tom, že Bank of America by nijak prodělat nemusela. Ta prý sedí na výhodných kreditech. „Jsme kryti kvalitou vystavených úvěrů, stálo v oficiálním prohlášení peněžního domu, na něž se agentura odvolala. Cenné papíry banky i tak neudělaly výjimku a spadly. Média také přinesla názor amerických finančních kruhů, že problémy v Kalifornii měly vliv na rozhodování šéfa Fedu Alana Greenspana o snížení hlavních zápůjčních sazeb. Úřad federálních rezerv odůvodnil tento krok tím, že vysoké ceny energií oslabují kupní sílu domácností a podniků. „Je možné, že se kalifornská krize stala hrozbou pro finační systém a celý tamní hospodářský systém. To mohlo přimět Fed k rychlé reakci, usuzuje Bill Rhodes, vedoucí investiční strategie u Williams Capital. Dotovaná komodita. Guvernér Gray Davis se snaží, jak může, aby zajistil dodávky elektřiny z okolních států. Má co dělat. Minulý týden bylo z prodejů na Energetické burze pokryto jen 45 procent potřebných dodávek proudu. Po prvních uvolněných penězích z pokladny ministerstva pro vodní zdroje vyzval Davis k zajištění další půlmiliardy dolarů na nákup elektřiny. Začal jednat také kalifornský Senát, který minulou středu schválil dva zákony související s fungováním energetického trhu a poslal je guvernérovi k podpisu. První zákon by měl zabezpečit lepší fungování Nezávislého systémového operátora a prosadili ho demokraté. Republikáni však tvrdí, že je k ničemu. Podle jejich zákonodárců guvernér Davis už nyní ovlivňuje jmenování většiny členů rady tohoto orgánu, takže nový zákon v praxi žádný užitek nepřinese. Druhý zákon zakazuje do roku 2006 prodej elektráren v majetku distribučních společností. Řešení je však nutné hledat v kombinaci různých nástrojů. Federální regulátoři už vydali nařízení, podle kterého by mělo být 95 procent elektřiny nakupováno na základě dlouhodobých smluv. To by mělo stabilizovat ceny. Brzy lze očekávat také zahájení stavby nových elektráren. Přísná pravidla na ochranu životního prostředí půjdou v tuto chvíli stranou. Očekávat však v žádném případě nelze, že by se Američané někdy naučili elektřinou šetřit. Los Angeles Times zjistily, že odběratelé nemají často ani potuchy, kdo proud vyrábí, jaký je režim v elektrické síti nebo k čemu je vedení vysokého napětí. Většina Američanů navíc stále považuje elektřinu za státem dotovanou komoditu.
