Nákladní železniční dopravce ČD Cargo se letos po ziskových letech propadl do ztráty v důsledku hospodářské recese a úbytku zakázek. Krize firmu přiměla k ozdravným opatřením.
Autor: ČD Cargo
Poslední výsledky potvrzují známky oživení na trhu, obrat v poptávce po službách i návrat do černých čísel v hospodaření. „Firmu jsme ozdravili, a až se příští rok naplno projeví důsledky protikrizového balíčku, budeme silnější než před krizí,“ říká předseda představenstva a generální ředitel ČD Cargo Josef Bazala.
Firma ČD Cargo poptává formou veřejného výběrového řízení provozní úvěry až do výše 1,8 miliardy korun. Proč?
Některá média nepřesně informovala, že ČD Cargo shání nové provozní úvěry a jejich výši zaokrouhlila rovnou na dvě miliardy. Pravda je taková, že jsme se u nás ve firmě v rámci protikrizových úsporných opatření rozhodli po čase znovu přehodnotit mimo jiné i smluvní vztahy s bankovními ústavy a nahradit stávající úvěry novými, s lepšími podmínkami. ČD Cargo totiž disponuje úvěry, které byly sjednány ještě před vznikem samostatné akciové společnosti ČD Cargo, tedy před více než dvěma lety. Za tu dobu se výrazně změnily podmínky na bankovním trhu. Proto nyní uzrál čas znovu si otestovat podmínky a proto jsme také zveřejnili poptávku, pochopitelně transparentní formou veřejné zakázky. Podrobnosti jsou dostupné v informačním systému Evropské unie o veřejných zakázkách na internetu.
Co si od tendru slibujete?
V zásadě chceme vybrat více různých financujících subjektů, které poskytnou provozní financování ve formě kontokorentních a revolvingových úvěrů. Objem jsme stanovili maximálním limitem 1,8 miliardy korun, i když stávající úvěry dosahují úrovně jen něco přes 1,5 miliardy korun. V podmínkách tendru jsme nastavili i celkovou úvěrovou angažovanost u jednoho bankovního ústavu limitem 600 milionů korun. Úvěry by měly být poskytovány na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 180 nebo 90 dní. Věřím, že tímto krokem dosáhneme výhodnějších podmínek financování. Nejedná se nám pouze o úrokovou míru, ale i další parametry. Rovněž pomocí diverzifikace bankovních ústavů rozložíme a tím i snížíme rizika pro společnost.
V říjnu jste oznámili, že chcete prodat přes 1100 vagonů a následně si je pronajmout zpět na deset let. Jaké jsou důvody této operace?
Forma zpětného leasingu je považována za naprosto běžný nástroj, který využívá řada firem na trhu, a to nejen v krizi, ale protože se to vyplatí. ČD Cargo dlouhodobě hledá nejrůznější způsoby financování investic do svého vozidlového parku, který byl dlouhodobě zanedbáván, a navíc se struktura poptávky po jednotlivých řadách – tedy typech – vozů neustále mění. Proto jsme vypsali veřejnou zakázku na zpětný leasing v délce deseti let, který se týká přibližně 1100 nákladních vozů z celkového počtu cca 26 tisíc železničních vozů, které ČD Cargo provozuje. Touto operací chceme získat dlouhodobé zdroje, abychom mohli realizovat další investiční záměry a obecně posílit dlouhodobou finanční stabilitu firmy.
Krátkodobé finanční potřeby ČD Cargo jsou plně pokryty a zde problém nemáme. ČD Cargo patří mezi odběratele s velmi dobrou platební morálkou. Nedávno jsme vyhlásili obdobný tendr na cisternové vozy, ve kterém jsme obdrželi jedinou nabídku. Vyhodnotili jsme ji jako nevýhodnou, takže jsme zakázku nakonec neuzavřeli. S hodnocením celého projektu zpětného leasingu však musíme počkat do konce roku, kdy vyhodnotíme doručené nabídky – v souladu s podmínkami soutěže.
|ING. JOSEF BAZALA (53)|
|Vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. V Československých a Českých drahách (ČD) působí od roku 1981. V letech 1996 až 2003 působil v zasilatelské společnosti Spedi-trans Praha. V roce 2003 se vrátil do Českých drah, a to na pozici 1. náměstka generálního ředitele. V letech 2005 až 2008 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem ČD. Během celého období 2003–2008 byl iniciátorem restrukturalizace ČD, jejímž cílem bylo dokončení transformace. Od února 2008 je předsedou představenstva a generálním ředitelem dceřiné společnosti ČD pro nákladní dopravu ČD Cargo, a. s. Bazala hovoří anglicky, německy a rusky. Mezi jeho záliby patří historie a cestování, oblíbenými sporty jsou kopaná, tenis, golf a šachy. Je ženatý a má tři děti. |
Firma ČD Cargo se letos po ziskových letech propadla do ztráty v důsledku krize a úbytku zakázek na dopravním trhu. Jak se snažíte tento stav zvrátit?
Dovolil bych si říci, že ten letošní propad způsobený krizí se už u nás zastavil, a dokonce se blýská na lepší časy. Na jednu stranu, tak hluboký pokles celého trhu přeprav až o 30 procent u nás a až o 40 procent v některých evropských zemích očekával před rokem snad jen málokdo. Pokles průmyslové výroby a obchodu nás, stejně jako všechny dopravce, bez diskuse táhl výkonově dolů, to nelze příliš ovlivnit. Na druhou stranu jsme nelenili, krize nás přinutila změnit obchodní politiku, provést reorganizaci provozních procesů, více šetřit ve všech oblastech, od mzdových nákladů přes provoz až po marketing.
Firmu jsme dost ozdravili, a až se příští rok naplno projeví důsledky našeho protikrizového balíčku, budeme silnější než před krizí. Už letos jsme se za třetí čtvrtletí dostali opět do zisku, byť zatím „jen“ šest milionů korun. Poslední čísla tuto změnu trendu k lepšímu zcela potvrzují. Firma sice za celý rok dosáhne ztráty (EBT) přibližně 300 milionů korun, to protože máme poměrně vysoké odpisy – zhruba 1,1 miliardy korun. Takže zisk před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) očekáváme v hodnotě kolem 800 milionů korun. Z toho vyplývá, že nemáme žádné potíže s cash flow. V současné době sestavujeme podnikatelský plán na příští rok, kde po střízlivém vyhodnocení všech vlivů již znovu počítáme se ziskem (EBT) ve výši 150 milionů korun.
Jak vypadají poslední aktuální výsledky – objem přeprav, tržby, hospodaření?
Nejlépe nyní můžeme porovnat čtvrtletní výsledky. Ve třetím letošním čtvrtletí jsme přepravili 17,7 milionu tun zboží, což je ve srovnání s předchozím druhým čtvrtletím nárůst objemu přeprav o 15 %, obdobný je také nárůst oproti prvnímu čtvrtletí roku. Celkové tržby společnosti za třetí čtvrtletí činí 3,4 miliardy korun. Ve třetím čtvrtletí společnost ČD Cargo dosáhla kladného výsledku hospodaření (EBT) ve výši 6 milionů korun, zatímco v prvním čtvrtletí to byla ztráta -161 milionů korun a v druhém čtvrtletí -210 milionů korun. V samotném měsíci září ČD Cargo přepravilo 6,3 milionu tun, a vykázalo zisk před zdaněním (EBT) dokonce 59 milionů korun. Ze čtvrtletních výsledků společnosti je patrný trend postupně se zvyšujícího objemu přeprav, výše tržeb i dalších ukazatelů hospodaření firmy. To potvrzují také výsledky za říjen, ve kterém jsme přepravili téměř sedm milionů tun zboží, což je dosud letošní největší měsíční objem. Srovnáme-li to třeba s necelými pěti miliony tun v letošním dubnu, je to nárůst objemu přeprav o 40 %.
Na těchto pozitivních výsledcích se projevil obrat v objemu průmyslové výroby, tedy zvýšená přepravní poptávka, což lze považovat za zřetelné známky oživení trhu. Určitě však firmě také pomohlo přijetí takzvaného protikrizového balíčku. Řada interních opatření umožnila posílit obchodní strategii firmy. Tím, že jsme optimalizovali vnitřní procesy, jsme našli rezervy v provozní oblasti, takže dnes jsme schopni zvládnout srovnatelné objemy přeprav za nižší režijní náklady. Nesmím opomenout snížení počtu zaměstnanců o 11 %, což představuje cca 1200 zaměstnanců. Dále byl ve firmě zaveden institut částečné nezaměstnanosti, takže zaměstnanci v době, kdy není dostatek práce, střídavě zůstávají doma za 60 % mzdy. Musím ocenit vstřícný přístup ze strany zaměstnanců a odborových organizací, protože pochopili, že je zapotřebí v náročném období táhnout za jeden provaz. Důsledky většiny úsporných opatření se však plně projeví až v průběhu roku 2010.
Kterým komoditám se nyní daří a které naopak stagnují?
Největší pokles přepravní poptávky firma zaznamenala u těžkého průmyslu, tedy v komoditě železná ruda a železo. Pokles v oboru hutnictví v letošním prvním pololetí kopíruje také výrazný propad přeprav o více než 50 %. Na rozdíl od konce loňského roku se letos také projevil nižší objem přeprav hnědého uhlí, a to z důvodu menší spotřeby společnosti ČEZ v důsledku poklesu výroby elektrické energie, asi o 15 %. Meziroční pokles v důsledku krize utrpěla samozřejmě většina přepravovaných komodit, v průměru o 30 % počátkem roku, dnes je to však již jen 24 %. Naopak u komodity potraviny a zemědělské výrobky zaznamenáváme meziroční nárůst o 17 %. Pro přepravy obilí jsme však museli zajistit potřebný specializovaný vozový park. Také nás těší pokračující zájem o kombinovanou dopravu, která zaznamenala jen menší meziroční pokles (-18 %). Pozitivně se na přepravních objemech projevilo zavedení šrotovného v okolních zemích, kdy se nám podařilo získat například nové tranzitní přepravy automobilů Dacia z Rumunska. V oblasti automotive, kromě přeprav pro závody Škoda Auto a TPCA, také trvale rozšiřujeme spolupráci s automobilkou Hyundai v Nošovicích.
Jak se mění trh v důsledku krize?
Dopady hospodářské recese se projevily na celém dopravním trhu, jak u železniční dopravy, tak i kamionové dopravy, která je pro nás největší konkurencí. Poměr tržních podílů obou druhů nákladní dopravy je 77 % silniční ku 23 % železniční. S ohledem na provázanost železniční dopravy s těžkým průmyslem a energetikou je dopad krize u železnice bohužel vyšší. Na pokles železniční dopravy měly v prvním pololetí negativní vliv také nízké ceny silničních dopravců, které byly navíc podpořeny nízkou cenou nafty. Důsledkem byl cenový boj s autodopravci, který nás naučil větší flexibilitě i obchodní dravosti. Kromě objektivního snížení celkového objemu přeprav je dalším negativním důsledkem recese rozmělňování dříve větších dodávek do menších objemů. V tomto segmentu jednotlivých menších zásilek má jednoznačně konkurenční výhodu kamionová doprava. Během recese došlo k dalšímu zostření konkurenčního prostředí, ve kterém právě silniční dopravci, u některých v zájmu vlastního „přežití“, začali nabízet své služby za takřka nákladové ceny, aby byli schopni splácet leasingové splátky a přečkali tak nepříjemné období krize.
Kromě dopravního trhu existuje již řadu let také liberalizovaný železniční trh, na kterém působí řada soukromých železničních dopravců. Jde zpravidla o společnosti, které se etablovaly z vlečkových provozů chemických, důlních, stavebních nebo ocelářských společností. Krize ovlivnila konkurenční boj také mezi jednotlivými železničními dopravci, ČD Cargo má však v tomto ohledu víceméně vyrovnanou bilanci.
Jak vypadá situace v cizině? Jak postihla krize zahraniční železniční dopravce?
Dopady krize na všechny evropské železniční dopravce jsou v podstatě všude obdobné. V Německu a Rakousku došlo ke srovnatelnému poklesu přepravních výkonů jako u nás, jen o zhruba 25 %. V řadě dalších evropských zemí se však potýkali s vyšším propadem. Například pokles národního dopravce na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Itálii, Francii či Belgii byl někde v rozpětí 30 až 35 %, v balkánských státech byl dokonce ještě vyšší. Z tohoto hlediska patříme společně s Němci a Rakušany skutečně k nejlepším v Evropě. Daleko více vypovídající porovnání vyplývá ze sledování dopadu krize do hospodaření společnosti. V tomto ohledu nás krize, právě díky těm protikrizovým opatřením, která přijímal management v průběhu celých posledních 12 měsíců, poškodila ve srovnání s okolím relativně málo.
Dopad krize do výsledku hospodaření ČD Cargo v řádu stovek milionů korun je sice samozřejmě nepříjemný, ale v podstatě ještě poměrně nízký oproti ostatním dopravcům v Evropě. Podle dostupných zdrojů zaznamenají přední železniční dopravci v EU – konkrétně třeba Německo a Polsko, ale i další sousedé jako například Slovensko – mnohem výraznější dopady do svých výsledků hospodaření. Hovoří se o ztrátách přesahujících miliardu korun, u některých se očekává ztráta dokonce v řádu několika miliard korun. V tomto ohledu je ČD Cargo na mezinárodních fórech hodnoceno jako jeden z nejlépe řízených železničních dopravců v Evropě. Jinými slovy, ČD Cargo v krizi obstálo více než důstojně.
Jaké trendy v oboru očekáváte?
Lze předpokládat, že po odeznění recese se trh navrátí k objemům předešlých let a že si ČD Cargo udrží i přes konkurenční tlaky svůj podíl na trhu. ČD Cargo se na toto období připravuje již nyní svými projekty optimalizace, zaváděním nových organizačních a technologických postupů. Domnívám se, že silné firmy, mezi které ČD Cargo jistě patří, se po odeznění recese rychleji vrátí k prosperitě, navíc budou posíleny očistnými a úspornými opatřeními. Krize u nás totiž urychlila některé již dříve nastartované procesy – restrukturalizace a optimalizace vnitřních procesů.
ČD Cargo vidí trendy v oboru v dlouhodobé orientaci na zákazníka, snaží se vždy každému z nich nabízet řešení šité na míru. Kromě toho obecně jdeme cestou zlepšování kvality služeb ve všech oblastech našeho podnikání. V dlouhodobém horizontu vidíme perspektivu v kombinované dopravě, která kombinuje výhody železniční a silniční dopravy a naopak eliminuje nevýhody obou dopravních oborů. Dobrým předpokladem pro další rozvoj nákladní železniční dopravy je výstavba veřejných logistických center napojených na více dopravních oborů, jejichž budování krize dočasně přibrzdila. Osobně však věřím, že se železnice již nyní pomalu vrací na výsluní a do budoucna má zcela jistě dobré vyhlídky.
ČLÁNKY DO MAILU