Rozdíly ve statistice zahraničního obchodu hned tak nezmizí
Statistické úřady v Česku a Německu vydaly společné tiskové prohlášení týkající se rozdílů v jejich datech o česko-německém zahraničním obchodu. Po vstupu Česka do EU se zvýšily. V prohlášení se mimo jiné říká, že to vyplývá „ze systémových změn při sběru dat“. A hlavně že se tomu nelze vyhnout ani v budoucnu.
Krátký proces.
Možná to není ideální východisko, ale je reálné. Bývalý předseda ČSÚ a v emigraci člen nejvyššího vedení kanadského statistického úřadu, nyní senátor Edvard Outrata, v této souvislosti připomněl trvalé rozdíly v obchodních statistikách mezi Kanadou a USA. Tam to nakonec radikálně vyřešili tím, že zvolili metodu single flow. Směrodatné pro statistiku o vzájemném zahraničním obchodu jsou údaje o dovozu. Jak říká vrchní ředitel sekce statistiky cen a zahraničního obchodu ČSÚ Kamil Kudlák, není vyloučeno, že i statistický úřad EU Eurostat jednou k takovému řešení sáhne. Ale na rozdíl od „celnického“ kanadsko-amerického způsobu jsou v Evropě preferovány údaje o exportu.
Devatenáct procent.
Do té doby je třeba s rozdíly počítat a vítat oznámení obou statistických úřadů, že „vyvíjejí v těsném kontaktu řadu aktivit, aby rozdíly snížily“. Jsou totiž dost veliké. Například za první pololetí 2005 představovala diference mezi českými údaji o vývozu do Německa a německými čísly o dovozu z Česka devatenáct procent.
Nejedná se přitom o výlučně česko-německý problém. Čím větší objem vzájemného obchodu a čím bližší země, tím jsou zpravidla větší i rozdíly ve statistice. Ty se vyskytují ve vztahu k Rakousku i Slovensku. V obchodu s Polskem také a v menší míře. Zatímco se však o Slovensku nebo Rakousku nehovoří, na české ambasádě v Berlíně si někdo aktivní rozdílů všiml a udělal z toho problém. K malé radosti statistiků v Praze a Wiesbadenu. Pro ty je také třeba mít pochopení, protože mezistátní statistické styky jsou intenzivní a o zrcadlových srovnáních se na nich pochopitelně hovoří.
Evropská dimenze.
Navíc nejde o specificky český nebo německý nebo rakouský či slovenský problém. Kamil Kudlák upozorňuje na obecnou příčinu, kterou je přechod na novou metodu sběru dat o obchodní výměně po rozšíření EU. Vnitrounijní pohyb zboží už nelze zjišťovat z podkladů celních úřadů, ale od příslušných podniků v rámci systému Intrastat. Mimoto přes usilovnou snahu Eurostatu o unifikaci jsou rozdíly i v metodice jednotlivých členských států. Česko-německá analýza pak konkretizuje čtyři hlavní zdroje rozdílů.
Jen se mihne.
Za prvé je to tranzit zboží. Český podnik prodá produkci německému partnerovi a vykáže to jako vývoz do Německa, protože nezná konečnou zemi určení. Z Německa však výrobky okamžitě putují do jiného státu EU a z německého pohledu jde o tranzit, který se nevykazuje.
Na skok k sousedům.
Stejně významnou, ne-li ještě významnější roli prý mohou hrát zušlechťovací operace. Německá firma si v Česku objedná zušlechtění zboží, které ale nakupuje v jiném státě EU. Česko vykazuje vývoz do Německa, to však hlásí dovoz ze třetí země. Nebo jinak: německá firma pošle do Česka komponenty, které se u nás namontují do výrobku prodávaného do Německa. Němci tyto komponenty pravděpodobně vůbec neevidují, zatímco český partner může k operaci přistoupit jako k zušlechťovacímu styku a vykáže jak přijetí komponentů, tak odeslání smontovaných výrobků. Hodnota zboží překračujícího hranice v rámci zušlechtění není obsažena ve vnitrounijních hlášeních pro daňové účely, takže nelze údaje o zahraničním obchodu porovnávat s údaji daňovými.
Kouzlo uniformy.
Odlišně se vykazuje i přesun zboží mezi německými mateřskými firmami a jejich pobočkami v ČR. V Německu jsou i vyšší prahy – objemové hranice pro vznik statistické vykazovací povinnosti. Nezachycené zboží lze spolehlivě dopočítat na základě daňových hlášení do celku, ale nelze zjistit, jak se to projevuje v jednotlivých zemích. Mimoto zatímco v Německu získávají údaje od podniků na základě statistického zákona, u nás na základě celního. Přičemž z discipliny respondentů vyplývá, že uniforma má přece jenom větší autoritu.
Evropský názor.
Názor, že větší potíže při zachycování vzájemného obchodu jsou na německé straně, vyjádřila pro ČTK i bývalá předsedkyně ČSÚ Marie Bohatá. Nyní již v pozici místopředsedkyně Eurostatu, což dává jejímu názoru evropský rozměr. Abychom ale zůstali na česko-německé úrovni, generálním ředitelem Eurostatu je Němec Günter Hanreich. Kamil Kudlák nechce ani slyšet o nějaké konfrontaci. Zdůrazňuje, že není důležité, kdo má větší problémy, ale vzájemná snaha o jejich minimalizaci. Nikoliv bez uspokojení ovšem dodává, že rozdíly v údajích o dovozu do Česka jsou podstatně menší než u vývozu do Německa. Z toho by se dalo usuzovat, že česká statistika zachycuje obchodní výměnu s větší přesností.
Zrcadlová čísla Deklarant - Partner - Dovoz - Zrcadlo - Rozdíl
- Německo - Česko - 8,676 - 10,336 - 19,1
- Česko - Německo - 9,067 - 10,141 - 11,8
Za první pololetí 2005 v miliardách eur.
Rozdíl v procentech.
Dovoz = dovoz do země uvedené jako deklarant.
Zrcadlo = vývoz ze země uvedené jako partner.
Poznámka: Rozdílné statistické vykazování lze ilustrovat na příkladu motorů ze Škody Auto posílaných do Německa k montáži do vozů VW. Česko vykazuje odeslání motoru do Německa (vývoz), Volkswagen však operaci považuje za tranzit a přijetí motoru z Česka nevykáže. Dodávka se tudíž neobjeví v údaji o německém dovozu z ČR.
Pramen: národní statistické úřady
