TENTO PONĚKUD HANLIVÝ PŘÍVLASTEK ZÍSKAL ČEDAR PRO SVOU ROZŠÍŘENOST VE SVĚTĚ. ZATÍMCO U NÁS JE SPÍŠE POPELKOU, V ANGLII JE NEJZNÁMĚJŠÍM SÝREM. V ŠESTNÁCTÉM STOLETÍ, KDY BYLO OVČÍ MLÉKO STEJNĚ ROZŠÍŘENÉ JAKO KRAVSKÉ, SE ČEDAR VYRÁBĚL V OBOU VARIANTÁCH.
Je výborný ke krekrům, ale i do omáček a zapékaných pokrmů
DNES UŽ SE VYRÁBÍ JEN KRAVSKÝ.
Koncem sedmnáctého století vytvořili angličtí obchodníci se sýry cech a začali své produkty vyvážet i za moře. V této době získal čedar dobrou pověst. V Novém Jižním W alesu se začal vyrábět začátkem devatenáctého století a dnes se již vyrábí po celém světě. Existuje i „český“ čedar, avšak jeho chuť není tolik výrazná. Jméno sýr získal po kraji svého původu - Cheddar, kde se malé množství čedaru vyrábí stále. Tradičně ve tvaru válce, obvázaného plátnem a vážícího 27,5 kg. Jeho kůra je tvrdá a barvu má šedohnědou. Čedar patří mezi tvrdé sýry, které mají 30 až 50 procent vody a zrají. Doba zrání je delší než u měkkých sýrů. Nechává se zrát šest, osm, dvanáct i osmnáct měsíců. Dnes se však už nenechává zrát zabalený do látky, ale do plastu. Vyrábí se z plnotučného mléka. Sýřenina se krájí do bloků, které se staví na sebe, aby odkapal zbytek syrovátky. Tento proces, kterému se říká čedarování, zaručuje sýru zvláštní konzistenci. Sýrové těsto má zlatožlutou barvu, která stářím tmavne. Konzistenci má poměrně tuhou a neměl by se drobit. Chutná po ořechách, čím je sýr starší, tím jsou ořechové tóny výraznější. Asi po roce se mohou v sýru vytvořit malé krystalky kaseinu, které v ústech křupou. Dobrý selský čedar se podává jen s krekry a řapíky celeru. V teplé kuchyni se tradičně používá do omáček a zapékaných pokrmů, protože se snadno rozpouští a netvoří nitě. Vyrábějí se i sýry ochucené kmínem, pepřem, pivem, česnekem, petrželkou, ořechy, rozinkami či nakládanou zeleninou. Mohou být rovněž uzené nebo proložené vrstvou jiného sýra.