Příděly z rozpočtu jsou na internetu
Úsloví, které říká, že není vkusné pokukovat cizímu člověku do talíře, při poskytování státních dotací neplatí. Zde je naopak prospěšné, když jsou všechny cifry dobře viditelné, každý občan má právo vědět, co kdo ze státní kasy dostává. Právě to umožňuje informační systém CEDR – Centrální evidence dotací z rozpočtu, provozovaný ministerstvem financí. Lze jej najít na internetové adrese cedr.mfcr.cz. Propojený systém. CEDR byl uveden do provozu již v roce 1998, ovšem pro veřejnost se možnost znát výši a adresáty dotací uvolnila až letos v souladu s novým zákonem o přístupu k informacím. „Jde o poměrně rozsáhlý informační systém, který má centrální část na ministerstvu financí a dále je plošně používán všemi finančními úřady. Počínaje rokem 1998 jsou sbírána data od všech poskytovatelů dotací v jednotném formátu a jsou evidována v centrální části systému, vysvětluje Hana Domínová z odboru informačních systémů a služeb ministerstva financí. „Vznikl proto, že bylo třeba mít ucelenou evidenci dotací a přehled o finančních prostředcích na ně vynakládaných. Finanční úřady tyto informace potřebují i kvůli kontrole dotačního systému, říká vrchní ředitel na ministerstvu financí Jiří Roudný. Dodává, že kromě kontroly je cílem centrální evidence také dávat informace, zda už konkrétní subjekt dotace na určitý rok získal, těm, kteří je poskytují. Na základě toho je možné rozhodovat o dalším přidělování. „Kromě toho bude od letoška CEDR obsahovat i podrobnější informace o nestátních neziskových organizacích, připomíná Petr Polách z firmy ASD, která systém pro ministerstvo financí vytváří. CEDR není uzavřený, ale naopak je propojen na další informační systémy státní správy, zejména na základní registry. „Má tedy vazby například na Automatizovaný registr ekonomických subjektů ARES, na Centrální evidenci obyvatel CEO a na Automatizovaný rozpočtový informační systém ARIS. Dále je propojen na dotační informační systémy na ministerstvech zemědělství, práce a sociálních věcí, ministerstvu pro místní rozvoj a na Grantové agentuře, vypočítává Hana Domínová. Ani Fenclovi CEDR nevadí. Není to tak dávno, co se ministerstvo zemědělství zuby nehty bránilo zveřejnění agrárních dotací. Vladimír Mlynář si ještě jako novinář předsevzal údaje z úřadu vydobýt, ovšem vítězně předával diskety se seznamy novinářům až jako ministr Tošovského vlády. Současný nejvyšší agrární úředník Jan Fencl se zdá být se zveřejňováním dotací vcelku smířen. Potvrzuje to Jiří Felčárek z tiskového oddělení ministerstva. „Zmíněný informační systém je vhodný a potřebný, zajišťuje transparentnost užití státních prostředků. Myslím, že není důvod nezveřejňovat tyto informace. Stejně každý příjemce dotace od našeho ministerstva podepisuje při uzavření smlouvy souhlas se zveřejněním údajů ve smlouvě uvedených. Jde o jméno, bydliště, předmět a výši podpory, říká Felčárek. „Z minulosti jsou známy případy, kdy i přes všechny kontroly byly dotace zneužity pro jiné účely, než byly vydány, a tak zveřejnění na internetu lze brát jako další prvek kontroly, tentokrát veřejné, přiznává. „Na druhé straně je ale třeba vzít v úvahu možné zneužití takto získaných údajů v neprospěch příjemce a také závist druhých, což v České republice také není neobvyklé, dodává Felčárek. Už kvůli unii. Neprůhlednost státních dotací byla většinou spojována právě s agrární oblastí. Na zemědělství vydává velké dotační sumy Evropská unie, peníze přitom formou některých programů může Brusel poskytovat i zemím, které se o vstup teprve ucházejí. Odborníci proto zdůrazňují, že už kvůli unii je nutné učinit dotační systém zcela přehledným, veřejným. „Samozřejmě že se přitom nemusíme dívat jen do unie – vždyť přece dodržování pravidel pro užívání státních peněz je v našem zájmu, bez ohledu na to, zda, kdy a ke komu se někdy připojíme, míní ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. Připomíná však, že právě s poukazem na Evropskou unii je třeba dávat zveřejňování dotací zelenou. „A to perspektivně s ohledem na to, že unie po nás, uchazečích o členství, bude průhledný systém vyžadovat. Ještě aktuálnější je ale v této souvislosti program unie SAPARD (EURO 12/2001), z něhož můžeme prostředky čerpat už nyní. Vtip je v tom, že tyto peníze dostaneme na konkrétní projekty jen s tím, že musíme zaručit, aby peníze někam neutekly. Ať to bude na čističku vod, na nějakou ekologickou akci v krajině, nebo na cokoli jiného, unie zkrátka chce mít záruku, že každá koruna bude využita tak, jak má využita být, zdůrazňuje Doucha. A základním krokem k tomu, aby nakládání s dotacemi bylo důvěryhodné, je pochopitelně jejich zveřejňování.
