STÁTNÍ ROZPOČETPoslanecká sněmovna schválila rozpočet na příští rok. Státní kasa počítá na příští rok s příjmy ve výši 824,8 miliardy korun. Výdaje poprvé v historii Česka překročí devět set miliard, konkrétně mají vyšplhat na 908,4 miliardy korun.
STÁTNÍ ROZPOČET
Poslanecká sněmovna schválila rozpočet na příští rok. Státní kasa počítá na příští rok s příjmy ve výši 824,8 miliardy korun. Výdaje poprvé v historii Česka překročí devět set miliard, konkrétně mají vyšplhat na 908,4 miliardy korun.
Saldo příštího rozpočtu má činit 83,6 miliardy korun, po započtení ztráty České konsolidační agentury 103 miliard. Deficit státního rozpočtu tak dělá podle fiskálního cílení 4,2 procenta, v poměru k HDP 2,8 procenta. Rozdílná metodika vykazování deficitu je dána opravou, která vznikla po přehodnocení úrovně hrubého domácího produktu Eurostatem. Deficit rovněž snižuje skutečnost, že se příští rok poprvé do výdajů státního rozpočtu nezapočítává již zmíněná ztráta konsolidační agentury. Příští rok vedle historicky nejvyšších výdajů s sebou nese i další rekord - složená daňová kvóta dosáhne 38, 1 procenta, čímž se téměř vyrovnáme průměru EU, tedy i vyspělejších zemí bývalé patnáctky. I přes vládou deklarované úsporné programy je tak evidentní, že snižování schodku je taženo především zvyšováním daní. Bez nich a bez započtení příjmů z ještě neprodaného Českého
Telecomu by byl naplánovaný schodek ještě vyšší než letošní. Z výdajů, jako již každoročně, půjde největší díl na mandatorní výdaje. Ty tvoří dvě třetiny rozpočtových výdajů, spolu s pseudomandatorními, tedy všemi ze zákona povinnými platbami, tak tvoří téměř devadesát procent všech státních výdajů. Výdaje na vědu a výzkum vzrostou o 1,8 miliardy korun na 16,5 miliardy, výdaje na vysoké školy o 1,9 miliardy, tedy o 10 procent. Vzrostou i výdaje na platy státních zaměstnanců, i když jejich vzrůst po zamítnutí zákona o služebním poměru členů bezpečnostních sborů bude jen pětiprocentní, oproti předpokládaným více než 10 procentům. Původní záměr s rozpočtovým deficitem ve výši 94 miliard se vládě podařilo snížit především po tlaku dvou menších koaličních partnerů o deset miliard. O stejnou částku se musely snížit i výdaje, aby ČR splnila kritéria daná konvergenčním programem. Největší spor se odehrál mezi druhým a třetím čtením zákona, kdy se předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek bezúspěšně snažil po zamítnutí zvýšených platů policistů přeorientovat část prostředků na zemědělce. Sněmovna, která konečnou verzi rozpočtu nakonec schválila v poměru koalice versus opozice, se v tomto dílčím problému rozdělila podle zcela jiného klíče. Lidovce podpořila pouze ODS. Peníze ušetřené na platech policistů tak nakonec zůstanou v rozpočtové rezervě.
