STOP ÚPLATKÁŘŮM - Firmy, jejichž pracovníci byli odsouzeni za korupci, nebudou mít šanci získat veřejnou zakázku. Počítá s tím připravovaná novela zákona o těchto zakázkách. Podnikatelé by tak po svých zaměstnancích museli požadovat výpis z rejstříku trestů.
Firmy, které zatouží získat veřejnou zakázku, budou s největší pravděpodobností muset v budoucnu k přihlášce přiložit i čestné prohlášení, že nezaměstnávají člověka pravomocně odsouzeného za korupční trestný čin. Když nebudou chtít společnosti riskovat, že přijdou o lukrativní práci, nezbude jim nic jiného, než se pojistit právě úředními doklady o bezúhonnosti svých pracovníků. Czech Pointy tak čeká atak mnoha lidí, jejichž zaměstnavatelé od nich budou požadovat výpis z rejstříku trestů.
„V současné době nesmí do výběrového řízení vstoupit firma, jejíž jednatel byl pravomocně odsouzen. Novelou bychom omezení rozšířili na všechny zaměstnance. Ovšem upozorňuji, že toto nařízení nemusí platit, teprve o něm jednáme,“ vysvětluje náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář. V praxi by tak existovaly takzvané černé listiny se jmény odsouzených úplatkářů. Ministerstvo by na nich úzce spolupracovalo s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který by měl i povinnost hříšníky hlásit. Na seznamu by jejich jména figurovala od doby odsouzení na tři až pět let. Časový limit zatím není pevně stanoven.
„Hledáme optimální řešení, které by bylo proveditelné a nepřinášelo komplikace. Aby například veliký koncern zaměstnávající tisíce lidí neměl kvůli jednomu pracovníkovi problémy. Nejjednodušší bude, když takového člověka propustí. Bude to pro firmu nejrozumnější,“ míní náměstek Vačkář.
Korupčníci se dostanou na černou listinu
O chystané novele zákona o veřejných zakázkách hovořil už v dubnu letošního roku v rozhovoru pro Profit náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous, který měl v té době legislativu na starosti. Po návratu Jiřího Čunka do čela ministerstva si sice jeho náměstci vyměnili jednotlivé rezorty, ale snaha o větší transparentnost a efektivnost veřejných zakázek zůstala. Za více než čtvrt roku nabyly úvahy konkrétnějších rozměrů právě v podobě černých listin. Zatímco dříve Transparency International kritizovala, že by se seznam týkal pouze členů statutárních orgánů, nyní chválí jeho rozšíření. „Je dobré, že vláda přistupuje k těmto protikorupčním opatřením. Černou listinu jsme navrhovali už před několika lety. Jen se obávám, že nebude dneska na tento seznam koho napsat, proto nepřinese velkou změnu. Při činnosti a efektivitě policie se k pravomocnému rozsudku dostane pouhý zlomek lidí zapletených do úplatků. Jen málo případů takovýchto pletich končí odsouzením,“ konstatuje ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Podle jeho názoru by efektivnější bylo na takzvaný black list napsat i lidi, proti kterým policie zahájila trestní stíhání kvůli úplatkům. Ondráčka ale přiznává, že by to právně bylo velmi problematické rozhodnutí. Muselo by se ošetřit, aby ho některé firmy nezneužívaly a falešnými udáními se tak nezbavovaly svých konkurentů. „Černá listina i se jmény lidí, které policie stíhá, by vedla firmy k tomu, že se začnou zbavovat pracovníků, kteří se zapojili do úplatkářských afér. Seznam by měl jak represivní, tak i preventivní dopad,“ tvrdí Ondráčka.
Rejstřík odsouzených už v Evropě funguje
Seznam pravomocně odsouzených lidí spjatých s korupcí už v Evropě některé státy využívají. Podle informací ministerstva pro místní rozvoj s nimi mají dobré zkušenosti v Nizozemsku, Velké Británii a z německých spolkových zemích Bavorsko a Berlín.
„Počítáme s tím, že koncem roku s úpravami legislativní rady vlády opustí novela zákona půdu ministerstva pro místní rozvoj a půjde do vlády. Pak ji bude čekat parlamentní kolečko,“ vysvětluje další kroky náměstek ministra Jiří Vačkář. Teoreticky by tak mohla být novela schválena na přelomu roků 2009 a 2010 a platit by měla nejpozději od roku 2011. Předtím ji ovšem čeká i připomínkové řízení, ve kterém dostane slovo jistě také Hospodářská komora.
Člen jejího představenstva Vladimír Dohnal, který je původním povoláním stavař, a dobře zná problematiku firem, které usilují o veřejné zakázky, černou listinu vítá. Tvrdí, že většina soukromých společností už dnes požaduje od zaměstnanců na vedoucích funkcích výpis z rejstříku trestů. „Je to správné rozhodnutí. Třeba stavbyvedoucí může zakázku ovlivnit velmi podstatně. Totéž platí i o řadě dalších postů. Ovšem u dělníků bych výpis z rejstříku trestů nepožadoval, to by byla hloupost. Jich by se černá listina týkat neměla,“ uvádí Vladimír Dohnal.
