Hospodářská komora podporuje rychlejší otevírání pracovního trhu
Vysoká cena ropy, ptačí chřipka a další faktory ohrožující růst světové ekonomiky nepostihují jen jednotlivé země, ale stejnou měrou všechny státy Evropské unie. Co se například energetických zdrojů týká, ani Rakousko, ani Česko nejsou soběstačné, proto zde může pomoci jen společná strategie na úrovni unie, říká šéf Rakouské hospodářské komory (WKÖ) Christoph Leitl. Rakousko se v oblasti zajištění zásobování energií vydalo cestou energetické aliance. „Spojením výrobce a distributora pohonných hmot OMV a největšího rakouského producenta elektřiny chceme sami zabránit případným nedostatkům energie,“ dodává Leitl.
Růst Rakouska může ohrožovat i evropská daňová konkurence. Potvrdily se obavy o odchodu rakouských firem do zahraničí, třeba na Slovensko? LEITL: Na daňovou konkurenci středo a východoevropských států reagovalo Rakousko snížením daně z příjmů právnických osob z 34 procent na 25 procent a rovněž zavedením skupinového zdanění podniků. Díky němu se zvýšila konkurenceschopnost domácích rakouských firem, kterým takto zůstává více peněz na investice. Zároveň se Rakousko stalo atraktivnější pro subjekty z jiných zemí, jak zřetelně dokazuje rostoucí počet usidlujících se zahraničních firem. Strach z masového odchodu firem se nepotvrdil.
Vaše vláda nedávno rozhodla, že svůj pracovní trh otevře občanům nových zemí EU nejdříve v roce 2009, či dokonce až 2011. Jak WKÖ vnímá toto rozhodnutí? LEITL: V tom Rakousko není samo, i Německo potvrdilo prodloužení přechodných období. Pro hospodářskou komoru a její členy je ale důležité, že budou uzavřeny dvoustranné dohody o zaměstnáváni a o praktikantech. K tomu je však třeba souhlas obou vlád, nejen rakouské, ale také české.
Myslíte si, že obavy z českých zaměstnanců, zaplavujících rakouský pracovní trh, jsou oprávněné? LEITL: Pokud vím, díky dobré hospodářské situaci České republiky nachází stále více nezaměstnaných Čechů zaměstnání doma. Na druhé straně musíme při odstraňování přístupových omezení na rakouský trh práce počítat se stále existujícím rozdílem ve výši mezd mezi Rakouskem a Českem. To by mohlo vést ke zvýšenému přílivu českých pracovníků z příhraničních regionů, kteří jsou však v případě některých profesí v Rakousku velmi potřební. Proto se zasazuji o selektivní otevření rakouského trhu práce, a to ještě během přechodného období. Příkladem je již mezi Českem a Rakouskem uzavřená dohoda o přeshraničním zaměstnávání pracovníků, která přinese po dohodě o kvótách zřetelné uvolnění.
Konkurenci nejsou vystaveni jen rakouští občané, ale především firmy. Jaké jsou zkušenosti rakouských společností s východoevropskou konkurencí? LEITL: Nové země EU jsou růstovými trhy Evropy. Také české subjekty stále více investují a nakupují v Rakousku stroje a suroviny. Avšak pro rakouské firmy je stále důležitější mít přístup k výhodným dodavatelům, a do této skupiny patří i české podniky.
Co konkurence v hraničních regionech s Českem, Slovenskem a Maďarskem? LEITL: Vzhledem k definitivnímu zrušení celních hranic po rozšíření EU se obchod mezi Rakouskem a sousedními zeměmi dynamicky rozvíjel. To platí obzvlášť pro hraniční regiony. Těší mě, že mnoha rakouským podnikatelům se podařilo úspěšně uvést své produkty na trh na obou stranách hranice. Existují ovšem i úspěšné firmy v příhraničí v Česku a dalších sousedních zemích. Je to dobrá zpráva i pro Rakousko. Takové podniky zvyšují doma zaměstnanost a lidé pak mají více peněz a mohou nakupovat i u sousedů.
V minulosti se často mluvilo o zájmu rakouských investorů o východoevropský trh. Ze kterých sektorů nejčastěji pocházejí zájemci o další expanzi v nových zemích EU? LEITL: Mnoho rakouských podniků významně investovalo ve státech sousedících s Rakouskem již v uplynulých patnácti letech. Svoje současné zisky používají k rozvíjení svých aktivit na těchto trzích. Například banky či pojišťovny rozšiřují nabídku svých produktů a také kupují další firmy ve svém odvětví. V Česku zřizují výrobní základny i menší a střední firmy zejména z oblasti automobilového průmyslu, zpracování kovů a dřeva. K tomu je vede zejména blízkost domácího trhu, kvalifikovaná pracovní síla a rovněž rozšiřování poptávky na českém trhu. Své aktivity v Česku posilují také rakouské obchodní řetězce – zejména prodejci potravin, stavařského zboží a potřeb pro domácnost.
Loni jste zvlášť zdůraznil ofenzivu zemědělců a vinařů. Dosáhli jste v této oblasti nějakých úspěchů, nebo naopak musí rakouští potravináři bránit své pozice proti levnějším konkurentům z východní Evropy? LEITL: Po rozšíření EU se začal obchod s agrárními produkty a potravinářským zbožím velmi živě vyvíjet. Česká živá zvířata, obilí a mléčné výrobky zaznamenaly směrem do Rakouska silný nárůst exportu. Boduje také české pivo. Daří se ale i rakouským vývozcům v Česku, čeští spotřebitelé si začínají cenit vysoké kvality rakouských potravin. U vás roste zájem o biopotraviny. Kromě tradičně úspěšných rakouských ovocných šťáv spotřebitelé postupně oceňují i rakouská vína.
Dokážou se rakouské společnosti udržet na českém trhu? LEITL: Rakouské firmy patřily hned po listopadu 1989 k prvním zahraničním společnostem, které na český trh vstoupily. Ovšem v průběhu doby se mění podnikatelská filozofie – to je třeba případ firmy Julius Meinl. Většina ostatních rakouských společností dokáže svoji pozici na českém trhu udržet, pod vlivem rostoucí konkurence se však přirozeně neobejdou bez profesionálního managementu.
Důležité pro rozvoj česko-rakouských obchodní vztahů je dopravní spojení. Stále chybí dálnice mezi Vídní a Brnem stejně jako mezi Lincem a Českými Budějovicemi. Také železniční koridor není ideální. LEITL: Je to problém, který byl v jedné krátké anketě rakouského obchodního rady mezi rakouskými firmami činnými v Česku často kritizován. Konečně se zdá, že se i tato záležitost dává do pohybu. Dálnice z Vídně na státní hranici ve směru na Brno má být hotova do roku 2009, ke zlepšení spojení mezi Rakouskem a Českými Budějovicemi se plánuje na rakouské straně výstavba rychlostní komunikace, která naváže na lineckou dálnici. Pokud vím, i česká strana usiluje o zlepšení dopravního spojení do Rakouska.
Můžete zhodnotit oblast cestovního ruchu? LEITL: S více než jedním milionem přenocování se Česko zařadilo mezi deset nejdůležitějších zemí pro rakouský turismus. Zároveň je Rakousko i nejoblíbenější destinací Čechů pro zimní sporty. A protože Česká republika má především velkou kulturní nabídku, zvyšuje se zájem Rakušanů o ni. Dokážu si představit, že Rakušané budou v budoucnosti kromě Prahy více navštěvovat i další české regiony.
