Severočeské doly letos vytěží méně uhlí
Pokud nebudou prolomeny ekologické územní limity, skončí těžba hnědého uhlí již v roce 2038, tvrdí generální ředitel Severočeských dolů Vratislav Vajnar. „Firma by v takovém případě zanikla, těžební činnost by nahradily například rekultivace a sanační práce,“ doplňuje svou neradostnou vizi.
EURO: Je pro firmu klíčový nějaký termín, dokdy se musí rozhodnout o případném prolomení limitů? VAJNAR: Pro Doly Nástup Tušimice je to jedno, v jejich případě je o budoucnosti jednoznačně rozhodnuto. Z hlediska společenského a ekonomického je prolomení hranic těžby naprosto nereálné. U Dolů Bílina je důležité, abychom se připravili na investiční cyklus. Zda to bude za rok, za dva nebo za pět let, není pro nás rozhodující.
EURO: Kolik finančních prostředků bude muset firma investovat, budou-li územní limity prolomeny? VAJNAR: V dolech Nástup Tušimice skončil investiční cyklus a další investice se začnou pohybovat maximálně na úrovni odpisů. To znamená, že peníze vynaložíme na báňské postupy a přirozené náhrady strojů a zařízení, které nejsou těžební povahy. V dolech Bílina by si aktuální stav po prolomení limitů vyžádá investice do nových technologických celků, například zakladačů, kolesových rypadel a pásové dopravy, a to ve výši dvaceti miliard korun. Pokud ovšem vycházíme z dnešních cen.
EURO: Do kdy by bylo těchto dvacet miliard třeba investovat? VAJNAR: Investice by měly být dokončeny do roku 2020.
EURO: Severočeské doly generují velké množství finančních prostředků. Plánujete, že je použijete při výstavbě nových energetických zdrojů? VAJNAR: Zřejmě ne, protože pokud mám přesné informace, jen na výstavbu retrofitu elektrárny Tušimice II potřebuje ČEZ patnáct miliard korun, a to je pro nás naprosto neúnosné.
EURO: Stále se hovoří o spojení Severočeských dolů a Mostecké uhelné společnosti. Jaké výhody by přineslo? VAJNAR: Základním stavebním kamenem je buď prolomení, nebo neprolomení ekologických hranic těžby. Je třeba posuzovat, jakou životnost budou mít jednotlivé lokality. Nechci mluvit o prolomení limitů za kolegy z Mostecké uhelné, nevím, jaké mají plány, sleduji tyto otázky pouze v médiích. Zatím nemám představy o tom, jak by probíhala konkrétní spolupráce v případě, že by Mostecká uhelná získala Severočeské doly. Do vyřešení limitů stát asi nerozhodne o privatizaci ani do rukou ČEZ, ani Mostecké uhelné.
EURO: Na kolik ovlivňuje dění ve firmě stále nevyjasněná otázka privatizace? VAJNAR: Společnost je od svého založení úspěšná, každý rok vyplácí akcionářům dividendy. O privatizaci se sice v kuloárech hovoří, ale bez jakéhokoli dopadu na ekonomickou stabilitu Severočeských dolů.
EURO: V době, kdy ČEZ stavěl Jadernou elektrárnu Temelín, hovořili všichni o hrozícím zániku hnědouhelných firem a dramaticky klesající poptávce. Nic takového se nestalo, poslední vývoj naopak ukazuje, že uhlí bude spíše nedostatek. Jak je to možné? VAJNAR: Máte pravdu, v době budování Temelína se očekávalo, že hnědouhelné společenství bude těžit zhruba o dvanáct milionů tun méně. Úbytek si měly mezi sebou nějak rozdělit těžební podniky. Proto vznikla firma pro export elektřiny Coal Energy. Ve společnosti participují všechny tři hnědouhelné společnosti dvaceti procenty akcií, stejný podíl má i elektrárenská ČEZ a obchodní partner. Část úbytku poptávky způsobené spuštěním Temelína se podařilo nahradit vývozem elektřiny do míst, kde ČEZ neměl svoje obchodní vztahy, především na Slovensko a do do okolních států. Šest a půl milionu tun hnědého uhlí se nyní spálí v elektrárnách společnosti ČEZ a ve formě energie vyveze do zahraničí. Samozřejmě že je po uhlí hlad, ale my přesto jdeme s těžbou dolů. Záleží zase na obchodní politice, především kolik elektřiny se podaří prodat do zahraničí prostřednictvím Coal Energy.
EURO: Světové ceny ropy razantně rostou, chystáte nějaké alternativní metody zpracování hnědého uhlí? VAJNAR: V Severočeských dolech, kde známe kvalitu všech zásob uhlí, nesledujeme žádný nový trend, nepřipravujeme žádnou pozici pro alternativní zdroje.
EURO: V posledních letech jste propustili několik tisíc zaměstnanců. Budete v tom pokračovat? VAJNAR: V době, kdy jsme v roce 1994 začínali, zaměstnávala firma mezi osmi a devíti tisíci lidí, nyní máme zhruba 3500 zaměstnanců a dalších asi 1100 pracuje v našich dceřiných společnostech. Samozřejmě nemůžeme zamezit dalšímu snižování stavu, například odchodu zaměstnanců do důchodu, ale podobné razantní propuštění jako v minulosti již u nás nebude.
EURO: Jaké jsou hospodářské plány na letošní rok? VAJNAR: Loňský zisk společnosti dosáhl 1,365 miliardy korun a byl rekordní za celou éru existence Severočeských dolů, přestože se vytěžilo menší množství uhlí. Pro letošní rok počítáme se ziskem na úrovni 1,2 miliardy korun a s tím, že vytěžíme kolem 20,5 milionu tun uhlí, což je zhruba o milion tun méně než loni.
