Budoucnost je propojení služeb do jednoho balíku
Snad žádný z oborů neprošel v posledním desetiletí tak bouřlivým vývojem jako síťová odvětví veřejných služeb, takzvané utility. Klasičtí provozovatelé utilit - dodavatelé elektřiny, plynu, tepla či vody, kteří hospodaří na jediné soustavě, ať už jde o systém potrubí nebo elektrického vedení, se začali vyrovnávat s tím, že do jejich monopolní sféry začala pronikat konkurence. Boj o zákazníka začal u dodavatelů energií, které ovšem postavil před zcela nové úkoly: aby byli úspěšní, musí svým zákazníkům nabídnout nejen lepší obsluhu a komunikaci, ale ještě něco „víc než konkurence“. Například společný balík všech služeb čili jen jedno místo pro vyřizování dodávek elektřiny, plynu, tepla, vody a případně i odvoz odpadů. Ve Velké Británii, která je v tomto směru nejen evropským, ale i světovým lídrem, už nabízené balíky obsahují i jiné než síťové služby: třeba ostrahu nemovitostí, platební karty, stěhování či leasing.
Efekt synergie.
Zatímco v Česku zatím posilovali jednotliví vlastníci pozice jen ve svém oboru, do kontinentální Evropy začal z Ameriky a Británie pronikat trend - vytváření multiutilit. Typickým příkladem této strategie je právě RWE: původně hlavně elektrárenská firma nakupovala nejen plynárenské podniky, jako Transgas, ale i dodavatele vody, například American Water Works.
Multiutilitní společnosti spoléhají na přínos synergických efektů „obsluhy zákazníků z jednoho místa“, a tím zlevnění služeb. V Evropě přesto nevznikají tak rychle, jak se původně předpokládalo. V boji o finančně náročné akvizice mají šanci jen nejsilnější firmy a většímu propojení služeb rovněž brání četná regulační i antimonopolní opatření jednotlivých států.
České pole.
Liberalizace a možnost svobodné volby dodavatele zatím v Evropě i v České republice nejdál pokročila u elektřiny. Plyn ji bude následovat v příštích třech letech. I v Česku již vznikají projekty, které mají multiutilitní ambice. První nastartoval v Plzni, kde se z popudu Západočeské energetiky začalo v roce 2002 budovat společné zákaznické centrum pro dodávky elektřiny, plynu a vody. Ač se podobné spojení firem přímo nabízí, ani v Česku nevznikají snadno. I když jednotliví dodavatelé plynu a elektřiny – distribuční společnosti - hospodaří na stejném území, musí se v nich spojit firmy, které mají rozdílné vlastníky. Největší šance na propojení služeb má Praha, která vlastní nejen Pražskou energetiku, Pražskou plynárenskou a dodavatele tepla - Pražskou teplárenskou ,ale je i majitelem pražské vodovodní a kanalizační sítě.
rámeček:
Jak vznikají multiutility:
Nadnárodní - vzniká napříč energetickým odvětvím, v němž se původní národní hráči snaží ovládnou celý řetězec od výroby přes distribuci až po dodávku konečnému zákazníkovi. Typickým příkladem je nejen RWE, ale i E.ON, obě tyto firmy působí hlavně elektroenergetice a v plynárenství.
Městská či regionální – působí v relativně malém regionu (kraji nebo velkém městě), kde nabízí zákazníkům společný balík dodávek elektřiny, plynu, tepla, vody a často i odpadů. Příklad: německé městské podniky, takzvané Stadtwerke.
Jednotně znamená úsporně.
Liberalizace trhu s elektřinou nutí energetické společnosti snižovat náklady a hledat další možnosti, jak rozšířit služby nabízené koncovým odběratelům. Konkurence ještě přitvrdí, počátkem ledna příštího roku si svého dodavatele elektřiny budou moci vybrat všechny společnost včetně živnostníků, od roku 2006 pak i domácnosti. Razantní změny nastartovala v Česku elektrárenská společnost ČEZ. Začala s tím několik měsíců poté, co ovládla pět regionálních distributorů proudu. Doposud má každá „distribučka“ vlastní oddělení nákupu zdrojů, právních služeb, informačních technologií a dcery, které se starají o údržbu a opravy rozvodných sítí elektřiny. Stejné činnosti tak vykonává každá firma zvlášť. To s sebou samozřejmě nese vyšší výdaje a náklady. Vedení nového vlastníka přišlo s nápadem zcela integrovat REAS do skupiny ČEZ. Plán spočívá v tom, že většinu až dosud samostatných činností firmy v následujících letech sloučí. Vzniknou specializované skupiny, které budou nabízet vybrané služby centrálně všem firmám patřícím do seskupení kolem ČEZ. Jedna z pěti firem se tak zaměří například na poskytování služeb v oblasti informačních technologií, další bude nakupovat elektřinu, popřípadě zajistí právní servis. Zásadní kroky integrace jsou naplánovány na letošní a příští rok. Velkým odběratelům elektřiny, jako je například OKD, dodává přímo mateřská společnost ČEZ. O menší se starají regionální distributoři. Vedení ČEZ počítá s tím, že s pomocí těchto opatření ušetří každoročně jednu až dvě miliardy korun.
Konkurence se také připravuje.
Stranou dění nezůstává ani největší tuzemský konkurent ČEZ, německá společnost E. ON, která ovládá Jihočeskou a Jihomoravskou energetiku. Ta v rámci programu On zahájila integraci dvou jmenovaných společností. Stejně tak, jako u REAS vlastněných ČEZ by si firmy měly rozdělit jednotlivé činnost mezi s sebe. Nebudou tak jako doposud každá zvlášť nakupovat elektřinu, starat se o údržbu a rozvoj sítí, vše by se mělo sjednotit a centralizovat.
Společnosti si rovněž rozdělily i svoji úlohu na liberalizovaném trhu s elektřinou. Jihomoravská energetika se stará a bojuje o kontrakty u velkých firem, Jihočeská energetika pak o menší odběratele.
Z ostré konkurence na liberalizovaném trhu s elektřinou mají „radost“ velcí odběratelé. Nejenže ceny proudu po otevření trhu výrazně klesly, jejich dodavatelé pro ně navíc připravili řadu nových služeb. Sestavili speciální týmy obchodníků, kteří nemají nestarosti nic jiného než se starat o velkoodběratele. Pokud tak nastanou například technické problémy opři dodávkách elektřiny, stačí, když zavolají „svému“ obchodníkovi, a ten vše vyřeší.
Energetické firmy ovšem nezapomínají ani na drobné odběratele z řad domácností. Například Západočeská energetika před několika týdny otevřela v Plzni nové centrum služeb. V jedné budově si tak klienti mohou vyřešit nejen záležitosti spojené s odběrem elektřiny, ale i vody a plynu.
Regionální distributoři elektřiny rovněž v rámci snižování nákladů redukují počty obchodních míst a přecházejí na takzvaný neosobní kontakt se zákazníkem. Posilují telefonní zákaznické linky, více investují do moderních technologií, především internetu, ke kterému má přístup stále více zákazníků.
Oddělení obchodu a přepravy.
Nezahálejí ani plynárenské firmy. V regionálních společnostech ovládaných německou RWE momentálně běží projekt, který má za úkol postupně v jednotlivých firmách sjednotit organizační a obchodní záležitosti, obdobně jako je tomu v elektroenergetice .Činnosti, jako je mimo jiné fakturace, informační technologie, budou centralizované, poskytované z jednoho místa. Distributoři si však ponechají několik vlastních aktivit, například marketing, průzkum trhu a vývoj vlastních produktů. Každá z firem pak rozdělí obchodní činnost do dvou kategorií. Do první budou spadat velcí individuálně obsluhovaní odběratelé, kterých se jako prvních dotkne otevření trhu s plynem v roce 2005. Ty bude mít na starosti samostatný odbor, který se bude zároveň starat i o případnou akvizici nových odběratelů. Do druhé skupiny pak hromadně obsluhovaní zákazníci, tedy domácnosti a živnostníci. Plynárenské firmy čeká vedle liberalizace další změna, která ovlivní jejich podnikání. V roce 2003 přijala Evropská unie novou Směrnici o vnitřním trhu s plynem. Ta vedle rychlejšího otevření trhu ukládá firmám k 1. červenci 2004 právně oddělit přepravu od obchodu s plynem a k 1.červenci 2007 stejným způsobem oddělit od obchodu i distribuci. Česká republika vyjednala v Bruselu přechodné období do 1. ledna 2005. Pokud se tak má opravdu stát, musí začít platit novela energetického zákona, která uvedené změny obsáhne. Její návrh však má teprve na stole ministerstvo průmyslu a obchodu. Nový zákon by měl vstoupit v platnost v polovině letošního roku.
Kdo ovládá českou energetiku Regionální distributoři plynu (podíly v procentech)
Jihočeská plynárenská RWE Gas International B.V. 46,66 E.ON. Czech Holding AG 12,87 Oberösterreichische Ferngas AG 5,55 BUDERIO, a. s. 3,29
Jihomoravská plynárenská RWE Gas International B.V. 47,65 E.ON. Czech Holding AG 41,30 Transgas, a. s. 2,46 SPP Bohemia, a. s. 2,33 Město Židlochovice 0,08
Západočeská plynárenská RWE Gas International B. V. 45,81 Ferngas Nordbayern GmbH 27,60 E.ON. Czech Holding AG 20,30 Transgas, a. s. 4,28 G. D. F. International 0,90
Severočeská plynárenská RWE Gas International B.V. 51,00 VNG-Erdgascommerz GmbH 25,62 Wintershall Erdgas Beteiligungs GmbH 20,20 G. D. F. International 1,14 Transgas, a. s. 0,82 Město Rumburk 0,31
Severomoravská plynárenská RWE Gas International B. V. 40,05 SPP Bohemia, a. s. 20,46 Transgas, a. s. 18,09 Ruhrgas Energie Beteiligungs-Aktiengesellschaft 9,57 Slovenský plynárenský priemysel, akciová spoločnosť 8,51 G. D. F. International 2,60 ATLANTIK finanční trhy, a. s. 0,01
Západočeská plynárenská RWE Gas International B. V. 45,81 Ferngas Nordbayern GmbH 27,60 E.ON. Czech Holding AG 20,30 Transgas, a. s. 4,28 G. D. F. International 0,90
Východočeská plynárenská RWE Gas International B. V. 47,09 SPP Bohemia, a. s. 18,83 Ruhrgas Energie Beteiligungs-Aktiengesellschaft 16,52 Slovenský plynárenský priemysel, akciová spoločnosť 9,99 G. D. F. International 3,17 Transgas, a. s. 2,95
Pražská plynárenská Pražská plynárenská Holding, a. s. 50,05 RWE Gas International B. V. 49,17
Středočeská plynárenská RWE Gas International B. V. 49,59 Wintershall Erdgas Beteiligungs GmbH 30,96 E.ON. Czech Holding AG 14,27 G. D. F. International 1,63 Transgas, a. s. 1,60
Regionální distributoři elektřiny (podíly v procentech)
Jihočeská energetika E.ON. Czech Holding AG 84,60 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 14,05
Jihomoravská energetika E.ON. Czech Holding AG 80,20 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 13,25 Energetická podílnická, a. s. 5,23
Západočeská energetika ČEZ, a. s. 99,13
Severočeská energetika ČEZ, a. s. 51,04 envia Mitteldeutsche Energie AG 29,15 E.ON. Czech Holding AG 5,92 RWE Plus Aktiengesellschaft 4,42 VNG Verbundnetz Gas Aktien Gesellschaft 2,72 Statutární město Most 2,57 Město Teplice 1,54 Město Mimoň 0,70
Severomoravská energetika ČEZ, a. s. 59,08 EBO Czech Investments Limited 21,79 E.D.F. International 9,23 E.ON. Czech Holding AG 8,47 Fond národního majetku České republiky 0,02
Pražská energetika Pražská energetika Holding, a. s. 50,77 ČEZ, a. s. 34,00 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 14,19 GESO Beteiligungs-und Beratungs-Aktiengesellschaft 0,16
Východočeská energetika ČEZ, a. s. 98,78
Středočeská energetická ČEZ, a. s. 97,72
Pramen: ČTK
