Loni zaplavily česká pole tisíce nových solárních panelů, jejichž majitelé chtěli na poslední chvíli využít příznivé podmínky pro spuštění slunečních elektráren. Letos začala platit nová pravidla a s nimi i faktický stop stav na připojování nových fotovoltaických zdrojů. Momentálně se čeká na nový zákon o obnovitelných zdrojích energie. Hrozí přitom mnohamiliardové arbitráže.
Foto: Profimedia.cz
Provozování fotovoltaických elektráren bylo do loňského roku jedním z vůbec nejvýhodnějších druhů investování u nás – výhodná výkupní cena garantovaná na 20 let dávala jistoty v jiných druzích podnikání nebývalé. Se získáváním volných ploch pro umístění fotovoltaických panelů také nebyl vážnější problém.
Boom těchto elektráren ale narazil na vážný problém – česká přenosová soustava nebyla schopna pojmout nápor nových zdrojů, a jeden čas se dokonce mluvilo i o možnosti jejího kolapsu. Proto provozovatel české přenosové soustavy ČEPS požádal distribuční společnosti, aby pozastavily vydávání kladných stanovisek k připojování nových fotovoltaických a větrných elektráren. To byl jen první krok vedoucí k zastavení investic do nových elektráren.
Ten další přišel na popud ministerstva financí, konkrétně jeho šéfa Miroslava Kalouska, kterému se nelíbilo, jak výhodným byznysem provozování fotovoltaických elektráren je a jak královské podmínky mají podnikatelé v tomto oboru. Přišlo tedy rozhodnutí o stop stavu a zejména o zaplacení takzvané solární daně ve výši 26 procent.
Zdanění vyvolalo lavinu stížností
Problém, který může mít podobu mnohamiliardových arbitráží, je v tom, že nové zdanění platí i pro dříve zprovozněná zařízení a ne pouze pro nové projekty. Do celé situace kolem fotovoltaiky zasáhl ještě Národní akční plán (NAP), který byl přijat v srpnu 2010 a který počítá s nárůstem výkonu solárních elektráren o pouhých 5 MW ročně s cílem dosáhnout 1 695 MW v roce 2020, což po tuto dobu znamená téměř úplnou stagnaci trhu.
Investoři se začali bránit zejména 26procentnímu zdanění a jeho retroaktivitě a začali podnikat kroky k arbitrážním řízením. Kromě zahraničních společností se na ministerstvo financí kvůli náhradě škod obrátili i čeští investoři, kteří přes advokátní kanceláře podali několik desítek takzvaných iniciačních dopisů, jež mají zahájit spor s Českou republikou. Odhady výše náhrad, pokud by arbitráže vyhráli, se pohybují mezi 20 a 40 miliardami korun a zdá se, že o řešení problému nastane vleklá právnická bitva.
Podnikatelé ve fotovoltaice se spojili
Organizace sdružující subjekty zainteresované ve fotovoltaice (například Česká fotovoltaická asociace, České sdružení regulovaných elektroenergetických společností – ČSRES, Česká fotovoltaická průmyslová asociace – CZEPHO) nyní vytvořily pracovní skupinu se zaměřením na fotovoltaické elektrárny, která se snaží nalézt a vytvořit pro fotovoltaiku v rámci stávající energetické sítě rozumný prostor.
Zástupci České fotovoltaické asociace již předložili svou variantu očekávaného vývoje průběhu instalací během následujících let. Všechny asociace obnovitelných zdrojů se také dohodly na společných připomínkách k zákonu o podporovaných zdrojích energie, jehož návrh prošel prvním čtením ve Sněmovně parlamentu. Tajemník České fotovoltaické asociace Tomáš Baroch považuje za nejproblematičtější na současném návrhu zákona povýšení Národního akčního plánu (NAP) na úroveň zákona: „Ve všech ostatních zemích je na NAP nahlíženo jako na doporučující dokument. Závěry NAP příliš nepřejí dalšímu rozvoji fotovoltaiky, a to usilujeme pouze o umožnění připojení malých instalací do 30 kW na střechách budov.“
Návrh nového zákona je kritizován i pro své opětovné retrospektivní omezování již uzavřených smluvních vztahů s provozovateli existujících slunečních elektráren. Vzhledem k množství pozměňovacích návrhů, které se na tento zákon snesly ve Sněmovně, bude dále projednáván a jeho brzké schválení je podle Tomáše Barocha nereálné. „Česká legislativa nestihla reagovat na překotný rozvoj fotovoltaiky v minulých letech a dnes již není mnoho prostoru ani po technické, ani po legislativní stránce. Správným krokem je snižovat výkupní ceny podle náročnosti investice a dané délky návratnosti. Většina dnešních problémů však již pramení z velkého instalovaného výkonu v ČR, a je tedy spíše otázkou technickou než legislativní,“ míní Baroch.
Vznikají jen ostrovní systémy
Budoucnost využití solárních systémů ale podle zástupců České fotovoltaické asociace není bez naděje. „Fotovoltaika jistě budoucnost má, jen se u nás trochu opozdí. Již více než rok nebyla povolena nová elektrárna, letos se od března zastavila i veškerá výstavba. To rozvoji jistě nepřispívá. Dnes je možné instalovat pouze ostrovní systémy, tedy ty, které nejsou připojené k distribuční soustavě. Jejich ekonomika však není moc dobrá. Stále se potýkáme s vysokými náklady na akumulaci energie,“ uvedl Tomáš Baroch.
Řešením by do budoucna mohly být takzvané akumulační systémy, které by přebytky energie uchovávaly v akumulátorech, a řešily tak i problém z hlediska technických obtíží, které způsobují fotovoltaické elektrárny distributorům. „Tuto energii by bylo možné využít v domácnosti při nízkém slunečním svitu nebo v noci. Přesto by však byla domácnost (nebo i podnik) připojena k distribuční síti a po vyčerpání naakumulované energie by odebírala energii právě z ní,“ říká Tomáš Baroch.
