Středomoravský pivovar ze skupiny PMS je další společností, která se rozhodla dát plastovým obalům sbohem. „Je to náš záměr do budoucna, o přesných termínech je ale předčasné mluvit,“ nechce zatím Pluháček prozradit, kdy PET láhve s logem jeho pivovaru z regálů zmizejí.
Důvodem nejsou jen ekologické ohledy.
I tady si všimli, že tato balení částečně nahrazují prodej sudového piva.
„Zaznamenali jsme, že si místo malého sudu zákazník na zahrádku koupil několik PET láhví,“ přikyvuje Pluháček.
Zřejmě podobné pohnutky dovedly k témuž rozhodnutím i Plzeňský Prazdroj, který v závěru loňského roku přestal do plastu stáčet Gambrinus a přemítá o tom, že stejný osud v budoucnu potká i jeho další značky.
I minipivovary, pro něž byla ještě před několika lety PET láhev hlavním prodejním artiklem, utíkají ke sklu a plechovkám. Změna uvažování přitom přichází v době, kdy se ve sněmovně po dlouhém přešlapování ministerstva životního prostředí začala projednávat odpadová legislativa. A ta řeší právě i nakládání s plasty.
Opravte ten zákon!
Nikdo nebyl příliš nadšen, nikdo nebyl příliš zklamán. Takto ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sesumíroval první projednávání nových návrhů před poslanci. Ukázalo se totiž, že legislativu, nad jejíž přípravou strávil resort řadu let a na vládu se dostala až na několikátý pokus, čekají těžké časy i ve sněmovně.
Novely sice odmítnuty nebyly a prvním čtením na konci ledna prošly, nicméně s jejich podobou mají problém nejen někteří odborníci, ale i politici. Například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nesouhlasí s tím, že konec skládkování komunálního odpadu byl oproti dřívějším plánům odsunut až na rok 2030.
„Zákon správně zdražuje skládkování a motivuje obce k výraznému zlepšení separace odpadů třídicí slevou. Tam, kde se bude poctivě třídit, mohou mít domácnosti nižší poplatky za nakládání s odpady,“ přidává se Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí Duha. „Poslanci by však měli odmítnout návrh prodloužit o dalších deset let skládkování kompostovatelných odpadů. Tato praxe je totiž v Evropské unii již dvacet let nelegální. Naopak je potřeba, aby podpořili domácí kompostování a třídění bioodpadů. Pokud zákon neopraví, na skládkách se budou rozkládat odpady dál a vypustí do ovzduší během příštích deseti let stejné množství skleníkových plynů jako veškerá letecká doprava u nás,“tvrdí Kropáček.
Hlavním účelem nových zákonů je, aby se rapidně zvýšila recyklace a opětovné využití komunálního odpadu. Dlouhá příprava legislativy v kancelářích ministerstva však způsobila citelné zpoždění.
Podle představ Brabcových úředníků by nové zákony měly začít platit od 1. ledna 2021, stoprocentní to však i vzhledem k projednávání ve sněmovně není.
A Praha se tak vystavuje možným sankcím ze strany Evropské unie, která po svých členech žádá nový systém nakládání s odpady už několik let.
A co plechovky?
Podle některých hlasů je slabinou zákona i to, že neřeší zpětný odběr PET láhví a stále rozšířenějších plechovek. Za zálohování plastových láhví bojuje třeba firma Karlovarské minerální vody, ministerstvo životního prostředí je však k podobným vizím dlouhodobě skeptické.
A vůbec se neřeší ani zpětný odběr hliníkových obalů, který funguje úspěšně například v Německu či Slovinsku. Podle ekologů až 65 procent plechovek končí ve směsném odpadu, přitom některé pivovary do těchto obalů stáčejí až pětinu svého výstavu a objem prodaného plechovkového piva každoročně stoupá o několik desítek tisíc hektolitrů.
Ani tady zatím shoda na zavedení záloh neexistuje. „Nejsem jejich zastáncem, problém s odpadem to nevyřeší a jen se budou produkty prodražovat. Myslím, že má smysl podporovat třídění, aby stát věděl, co s těmi obaly dělat a jak je efektivně recyklovat či likvidovat,“ nepřeje si zálohy ani Tomáš Pluháček z přerovského Zubra.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
