K r i z e c h o v a t e l ů p r a s a t
Ještě před dvěma měsíci viděli lidé v mladoboleslavském družstvu na výrobu vepřového masa Proma všechno v růžových barvách - po vepřovém je stále poptávka, výkupní cena se bude držet, bude levnější obilí. Pak ale přišel šok a po něm černé dny. Šetří se jako o život a čeká se, kdy přijde krach.
Proma vznikla v roce 1993 transformací Společného družstevního podniku pro zemědělskou výrobu založeného před více jak čtvrtstoletím. V současnosti patří k jednomu z největších výrobců vepřového v zemi. Nikdy nehospodařili se ztrátou, nikdy nepotřebovali provozní úvěr. V posledních letech inves-tovali obrovské částky do moderní technologie, pokusili se dokonce rozšířit svou specializaci i na rostlinnou výrobu. Ne-ohrozili je ani různé meziroční výkyvy výkupní ceny. „Dá se říci, že jsme narozdíl od ostatních zemědělců mohli být spokojeni. Nic nám nechybělo, firma prosperovala, vzpomíná na dobu ještě nedávnou hlavní ekonom Promy Petr Rubeš.
Začátkem října se ale stalo něco naprosto nečekaného - dlouholetý odběratel a klíčový partner družstva VSV Hausner odmítl převzít dodávky masa. „Mám masa až po střechu, oznámil stroze. Vepřové z Německa, kterým jeho sklady zaplnil německý společník, bylo totiž šíleně levné. V Promě zavládlo zděšení - ještě v pátek Hausner zaslal harmonogram odběrů do konce roku, a v pondělí nic nechce. „Vůbec jsme nevěděli, co máme dělat. Přece těm prasatům neuřežu hlavy,“ hořekuje Rubeš. Nakonec se naštěstí podařilo dodávku prodat jinému odběrateli, ale už za katastrofálně nízkou cenu. Nákladová cena se průměrně pohybuje okolo třiceti čtyř korun za kilo masa, nyní se prodává za dvacet korun. Ztráta na tržbách za uplynulý měsíc se vyšplhala až na sedm milionů korun. A bude šplhat ještě víc. Firma si poprvé musela vzít provozní úvěr. A to není všechno. Hausner nezaplatil již dříve dodané maso. Proma má u něj faktury po lhůtě splatnosti za téměř jedenáct milionů korun. Hausner nemá hotové peníze, protože je každý den potřebuje na placení dodávek z Německa, platbu cel a podobně. „Jsme zcela odříznuti od finančního toku. Nemůžeme se s ním rozumně domluvit, stěžuje si Rubeš.
Současný stav se brzy může odrazit i na kvalitě vepřového masa. Pokud půjde dovozové maso s cenou ještě dolů, nebudou mít čeští zemědělci odbyt. Proma každý týden vyprodukuje asi sedm set kusů vykrmených prasat. Prase se ale nedá nikam schovat, když doroste do váhy sto deseti kilogramů, musí na jatka. Když se nenajde odběratel, je prase překrmováno a libové části masa se plynule proměňují v tuk. Za sádlo ale nikdo nezaplatí. Snahy Promy držet libovost svého masa na evropské úrovni, která je stála nemalé finanční prostředky, tak může přijít vniveč.
Jak dlouho může Proma tento stav zvládat? Nikdo neví. Šetří se, kde se dá, zastavili se všechny modernizační projekty, připravuje se propouštění zaměstnanců. Šetřením se ale dá srazit nákladová cena maximálně na třicet korun za kilo. Je to jen oddalování konce, protože se ztrátou se nedá hospodařit do nekonečna.
Navíc každá ušetřená koruna dnes znamená krok zpět. Prasata budou zase dostávat jen obyčejné krmné směsi složené z pšenice a šrotovaného ječmene bez jakýchkoliv vitaminů a stopových prvků. To postihne v prvním sledu dodavatele premixů. Jednomu z jejich českých výrobců, firmě Biofaktory, stoupají od listopadu pohledávky až o deset milionů týdně. „Výrobci masa přestali platit výrobcům krmných směsí a výrobci krmných směsí přestali platit nám,“ popisuje řetězovou reakci ředitel společnosti Biofaktory Lubomír Polášek. K tomu se očekává rapidní pokles odběratelů, protože výrobci masa tvoří rozhodující část odbytu Biofaktory. Polášek již nyní uvažuje o propouštění zaměstnanců.
A co bude dál? Proma zatím na definitivní konec nechce myslet. Když se situaci podaří vyřešit nejpozději do poloviny příštího roku, firma ztrátové období ustojí. Čeká se ale na signál od české vlády. Jestli je ale již dnes jasné, že Evropská unie má přebytky masa na několik let dopředu, znamená to pro Promu likvidaci. „Nemůžeme to tu zavřít ze dne na den. Pokud to už nemá smysl, chceme to vědět teď, abychom se zbytečně netrápili, tvrdí Rubeš. Jakmile čeští ministři oznámí, že v Bruselu nic nepořídili, přestanou se připouštět prasnice, dokrmí se zbývající vepři, pošlou se na jatka a bude konec.
Vláda zatím neřekla nic konkrétního, z Bruselu i Bonnu se vrací se zamčenými ústy. Po pětadvaceti letech existence a poměrně úspěšném porevolučním působení, tak zřejmě nemá mladoboleslavská Proma šanci.
