Čekání na prezidentku. Pražský hrad může poprvé v historii dobýt žena

Měla to být kauza, ve které vrchní státní zástupkyně dohlíží na trestní stíhání obviněného premiéra. Ale nakonec z toho může být kauza, při níž se setkali dva pozdější největší soupeři v prezidentské volbě. Lenka Bradáčová ani Andrej Babiš dosud nevyloučili své zapojení do prezidentské volby, která Česko čeká za tři roky. Oba přitom reprezentují poměrně odlišné hodnoty a patrně by cílili i na zcela odlišné voliče. Zatím se však utkávají jen v souvislosti s Babišovým trestním stíháním.

O výsledku vyšetřování Čapího hnízda sice vrchní státní žalobkyně Lenka Bradáčová neměla možnost rozhodnout, ale několikrát její instituce vyjádřila nespokojenost s tím, jak je případ dozorován Městským státním zastupitelstvím v Praze. Do poloviny prosince tohoto roku by pak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman právě ve spolupráci s Lenkou Bradáčovou měl oznámit, zda zastavení trestního stíhání premiéra bylo oprávněné. Příběh Čapího hnízda tedy ještě zdaleka není u konce, a pokud bude Babišovo trestní stíhání obnoveno, může se celý proces táhnout až do prezidentských voleb.

Pro Babiše může být kandidatura na Pražský hrad vzhledem k blížící se celosvětové ekonomické recesi, a tím i očekávanému ekonomickému zpomalení v Česku poslední šancí, jak vyhrát nějaké volby. Navíc mu za tři roky bude už 68 let, tedy stejně jako Miloši Zemanovi, když v roce 2013 nastupoval na Hrad.

„U Babiše už to teď bude hlavně o odchodu. Jakou strategii v příštích letech zvolí, tak aby neodešel s ostudou jako někteří jeho předchůdci,“ říká jeden z českých miliardářů pod podmínkou anonymity. Sám premiér se zatím k otázkám na svou prezidentskou kandidaturu stavěl vyhýbavě, ale nechtěl ji zcela vyloučit. Týdeníku Euro na toto téma odmítl odpovědět, což není tak důležité. Mnohem významnější je, že by si jej jako jednoho ze svých možných nástupců přál Miloš Zeman, což naposledy potvrdil před měsícem rozhlasové stanici Frekvence 1.

Havel kontra Zeman

Ani Lenka Bradáčová veřejně svou prezidentskou kandidaturu neodmítá, ale nevyjadřuje se k ní.

„Jako představitelka justice si takové otázky dovolím ponechat bez komentáře. Až ta situace nastane, tak se rozhodnu,“ uvedla Bradáčová. Podle informací týdeníku Euro už dokonce tuto možnost konzultuje s některými známými osobnostmi, kteří měli blízko k Václavu Havlovi a mohli by se případně stát i součástí jejího prezidentského týmu. Bradáčové by mohl pomoci úspěšný příběh slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která ženám ve střední Evropě jako první proklestila cestu do nejvyšší ústavní funkce. Otázkou ale zůstává, zda právě Bradáčová může sjednotit dosavadní odpůrce prezidenta Zemana. Právě na jeho voliče by totiž mohl sázet Babiš či někdo jiný, kdo Zemanův voličský kapitál bude chtít využít.

Sám současný prezident už kromě Babiše jmenoval další dva své vysněné nástupce. Jedním z nich je prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, který už neúspěšně zkoušel kandidovat v roce 2013, ale nesehnal dostatečný počet platných podpisů od občanů ani dostatek podpory od poslanců či senátorů. „Sleduji to, ale považuji za předčasné se k tomu vyjadřovat,“ řekl týdeníku Euro.

Dalším Zemanovým preferovaným kandidátem je předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Patrně nejúspěšnější odborářský boss od roku 1989, kterému se podařilo nastolit téma platů do veřejného prostoru a kterého uznávají i ideologičtí protivníci, zatím jakékoliv zapojení do aktivní politiky striktně odmítal. Kandidaturu na funkci prezidenta ale nikdy nevyloučil. „Zatím to není téma. Do voleb je ještě daleko,“ uvedl.

Nepřijatelný by pro Zemana nemusel být ani předseda Trikolóry Václav Klaus mladší. On sám prezidentskou kandidaturu dlouhodobě nevylučuje. Má k ní i dobře nakročeno. Mezi potenciálními kandidáty patří mezi mediálně nejzdatnější: za posledního půl roku nasbíral v médiích hned po Andreji Babišovi a Věře Jourové největší počet citací. „Přeji všem lidem pevné zdraví, spokojenost a slunce v duši“ odpověděl Klaus mladší na přímý dotaz, zda by měl zájem kandidovat na Hrad.

Do voleb sice zbývají tři roky, ale už rok před samotným hlasováním začínají kandidáti svou kampaň včetně sběru podpisů. Je jich třeba dát dohromady na 50 tisíc, což většina z kandidátů při posledních prezidentských volbách řešila tím, že jich shromáždili až dvakrát tolik pro případ, že by některé podpisy ministerstvo vnitra vyřadilo jako problematické. Podpisy je navíc možné sbírat už nyní, není třeba čekat na oficiální začátek kampaně jako v případě jejího transparentního financování.
Získávání podpisů může být velmi ztíženo, pokud by se konaly prezidentské volby předčasně, a to například v případě Zemanovy rezignace. Volby se tak musejí podle ústavy konat do 90 dnů a podpisy přitom je třeba odevzdat už 66 dnů před jejich termínem. Občanští kandidáti by tedy měli pouhých 24 dní na sběr minimálně 50 tisíc platných podpisů, což se jeví jako téměř nemožné. Velkou roli by tak v tomto případě hrály politické strany. Prakticky jedinou možností pro kandidáty, jak získat nominaci do voleb, by byla podpora od 20 poslanců nebo deseti senátorů; přičemž zákonodárci už nově nebudou moci podpořit více kandidátů, ale pouze jednoho.

Pokud by Andrej Babiš v roce 2023 na prezidenta nakonec nekandidoval, může za sebe vyslat kvalitní náhradu - první českou eurokomisařku Věru Jourovou. „Přesvědčuje mě hodně lidí a samozřejmě nad tím přemýšlím,“ uvedla ke své možné kandidatuře. Jourová je vedle Bradáčové už druhou ženou, která svůj možný nástup na Hrad nevylučuje, a Česko by se tak už za tři roky mohlo dočkat své historicky první prezidentky.

Drahoš, Fischer i Hilšer?

„Moje kandidatura je rozhodně ve hře. Jedním z důvodů je narůstající množství lidí, kteří mě s touto otázkou oslovují,“ říká neúspěšný kandidát z finálního kola poslední volby Jiří Drahoš. Jeho senátorským asistentem a tedy nejbližším spolupracovníkem zůstává Jakub Kleindienst, bývalý šéf jeho prezidentské kampaně. Týdeník Euro před posledními prezidentskými volbami jako první upozornil na to, že financování tehdejší Drahošovy kampaně nebylo zcela průhledné. Velká část výdajů procházela servisní společností Whenever, která byla předtím založena právě šéfem Drahošovy kampaně Jakubem Kleindienstem. Společností Whenever protekly miliony korun, ale Kleindienst odmítal zveřejnit, komu je tato firma za jaké činnosti přeposlala.

O tom, že zkusí dobýt Pražský hrad podruhé, uvažují i Drahošovi kolegové z dva roky starých prezidentských voleb. „Občanům jsem dal příslib, chci být připraven nabídnout jim svou službu v čele státu,“ sdělil ke své možné opětovné kandidatuře senátor Pavel Fischer. Občanský aktivista a nyní také senátor Marek Hilšer, černý kůň minulých voleb, už svou kandidaturu tento týden dokonce potvrdil. „Je předběžné vykládat karty na stůl z hlediska programu,“ uvedl poté, co představil obecnou vizi své kandidatury. „Horká kampaň teprve přijde, toto beru jako předpolí pro lidi, aby věděli, že kandiduji. Neplánuji nějakou rozsáhlou kampaň,“ uvedl.

---

Přečtěte si komentář: Prezident vybírá prezidenta

---

Jak týdeník Euro zjistil pomocí analýzy citací v mediálním prostoru za posledních šest měsíců, právě o Hilšerovi se z možných prezidentských kandidátů mluví v médiích nejméně. „Mám spoustu práce, ale nejsem v Senátu předsedou výboru jako pan Drahoš nebo pan Fischer, kteří jsou díky tomu médii více kontaktováni,“ vysvětluje Hilšer svou mediální střídmost.

Se způsobem, s jakým začal vykonávat svou funkci prezidenta Miloš Zeman, a pochopitelně i s přímou volbou, která dodala tomuto postu větší legitimitu, se prezidentský úřad stal zajímavým i pro řadu českých finančních skupin. „Zjistily, že přes prezidenta mohou změnit třeba i zahraničněpolitické směřování země a výrazně usnadnit některé obchody,“ říká jeden z českých miliardářů, který nechce být jmenován. Zástupci těchto skupin si už nyní podle informací týdeníku Euro tipují potenciální prezidentské kandidáty, kteří by si zasloužili jejich podporu.

Zimy se zatím neptejte

Svou prezidentskou kandidaturu dosud nevyloučil ani rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima. Přestože právě čelí tlaku na svou rezignaci kvůli donátorské smlouvě univerzity s úvěrovou společností Home Credit, která měla škole každý rok posílat „závratných“ půl milionu korun, a škola na oplátku neměla dopustit veřejnou kritiku svého partnera. Zima se ale snaží přes všechny problémy, kterými trpí jeho škola, zapojovat do veřejné diskuse a více se ukazovat na veřejnosti.

Letos v únoru začal skládat platformu odborníků, kteří mají debatovat o směřování republiky. V rámci projektu nazvaného Česko! A jak dál? objíždí s odborníky regiony a debatuje na různá témata od zemědělství přes exekuce až po Evropskou unii. „Projekt vznikl na Univerzitě Karlově v loňském roce, když jsme připravovali akce k výročí sta let vzniku Československa, například mezinárodní rektorskou konferenci. Na ní jsme diskutovali, jak posilovat třetí role univerzity ve společnosti, která stále více nabývá na významu, a tedy jak univerzity mohou přispět k řešení problémů, které mají charakter národní, ale i charakter globální,“ vysvětluje Zima.

---

Přečtěte si esej: S prezidentem napřímo

---

Tento projekt zatím stál univerzitu zhruba na 650 tisíc korun a měl by podle plánů pokračovat celý příští rok. Jedna z již uskutečněných sedmi debat vyšla průměrně na 63 tisíc a univerzita si navíc k projektu objednala inzerci v regionálních Denících. Za jeden inzerát zaplatila 30 tisíc korun. Tato inzerce má formu vkládaného speciálu s obálkou. Z pěti obálek těchto dosud publikovaných speciálů je rektor Zima na každé z nich, ve dvou případech dokonce samostatně.

„Na organizaci debat se podílejí zaměstnanci univerzity, kteří to dělají v rámci svého zaměstnání. Když jsme zkoumali, za kolik dělají podobné debaty ostatní, vyšlo nám, že jsme velice levní,“ říká k tomu mluvčí projektu a někdejší mluvčí Sobotkovy vlády Martin Ayrer, kterého si Zima před časem přivedl na rektorát jako „koordinátora strategické komunikace“. Ayrer ale není jediným člověkem v okolí Zimy se zkušenostmi z politického zákulisí. Shavit, jedna z klíčových členek komunikačního týmu Andreje Babiše, která dříve pracovala i pro Karla Schwarzenberga. Shavit v kolegiu zasedá jako členka katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zda je Zimův komunikační tým i paleta odborníků, s nimiž diskutuje „problémy, které nás pálí“, zárodkem budoucí prezidentské kampaně, nechává Zima bez odpovědi. Novináři se ho mají prý zeptat někdy v roce 2021.

Dále čtěte:

Komentář: Kde vzít na předvolební guláš

Z představitelů stran lidé nejvíc věří Babišovi, nejméně Okamurovi, vyplývá z průzkumu

Na Hradě se každý zblázní: Českým prezidentům překáží ústava