Menu Zavřít

Čekání na průvan

5. 8. 2005
Autor: Euro.cz

Státních zástupců je moc, a přitom málo

Střet mezi nejvyšší státní zástupkyní Marii Benešovou a ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem má více i méně racionální příčiny. Ať už náklonnost politiků či veřejnosti je směrována na jednu či druhou stranu, nelze přehlédnout, že se otevřelo téma fungování státního zastupitelství.
Zatímco soudní systém a kvalita práce soudců jsou propírány médii, politiky a domácími i zahraničními odborníky ze všech stran, v případě státních zástupců taková kontroverze dosud zaznamenána nebyla. Přitom kompetence státního zastupitelství jsou mimořádné. Je to státní zástupce, kdo má pod kontrolou trestní řízení, kdo navrhuje kroky v šetření či vazbu. Dohledové složky mohou vstupovat do živých případů a třeba i nařizovat výslechy. Existují zde důvody, proč by veřejnost měla být přesvědčena, že státní zastupitelství funguje lépe než soudnictví? Těžko to lze nějak přesvědčivě doložit. Odcházející funkcionář Nejvyššího státního zastupitelství Radek Ondruš se v médiích opakovaně vyjádřil velmi kriticky k managementu zastupitelství a ke kvalitě některých lidí, kteří do funkcí nastoupili v poslední době.
Oplátkou inkasoval obvinění, že je bývalým pracovníkem komunistické vojenské kontrarozvědky. A z úst nejvyšší státní zástupkyně zaznělo zpochybnění jeho lustrace. Přitom je držitelem prověrky pro osoby seznamující se s utajovanými skutečnostmi v té nejpřísnější kategorii, takže jeho prověření bylo opravdu důkladné. Benešová přesto požádala ministra vnitra o prověření lustrace.

Nejsou lidi.

Pod někdy až silně osobními střety lze však nalézt nějakou racionalitu. V Česku má být například podle tabulek 1272 státních zástupců a k letošnímu 1. červenci jich bylo 1099, takže údajně k dobrému fungování chybí 173 státních zástupců. Jenže zatímco podle zmíněných tabulek ČR potřebuje třináct státních zástupců na sto tisíc obyvatel, tak Nizozemsko, kde žije šestnáct milionů obyvatel, vystačí se 450 státními zástupci, takže na sto tisíc obyvatel jsou jenom tři a šedesátimilionová Francie jich má patnáct set.
Nejvyšší státní zástupkyně to zdůvodňuje zcela jiným systémem justice a upozorňuje na odlišný historický vývoj. Uvádí, že z postkomunistických zemí jsme jediný stát, který zrušil prokuraturu a přešel na státní zastupitelství. Maďaři, Poláci či Slováci mají stále prokuraturu. Ta má více pravomocí a samostatný rozpočet. U nás je počet státních zástupců nastaven plánovanými počty a je to vztaženo k soudcům. „Jestliže máte například v Praze na obvodním soudu dvanáct soudců, tak musí být adekvátní poměr státních zástupců. Nesmí se stát, že nebudete mít kým obsadit hlavní líčení. Uklízečku nebo topiče tam prostě poslat nemůžete,“ konstatuje Benešová. Jenže v Nizozemsku připadají zhruba čtyři soudci na jednoho státního zástupce a ve Francii je obdobná situace. I to Benešová zdůvodňuje odlišným justičním systémem. Český trestní řád vyžaduje, aby určité úkony činili státní zástupci, a tomu pak také musí odpovídat jejich počet. Možnosti využití vyšších soudních úředníků na státních zastupitelstvích jsou tím poměrně omezeny. Benešová předpokládá, že by se jich uživila zhruba padesátka. Možnosti využití jsou tak mnohem menší než v případě soudců. Na státních zastupitelstvích by se mohli zabývat agendou týkající se například předpisu znalečného či tlumočného a podobně.
Jak dále nejvyšší státní zástupkyně tvrdí, diskuse na toto téma probíhají a vedení justice se podrobněji seznamovalo třeba s německým či britským modelem justice, kde široce využívají vyšší justiční úředníky. Někdejší ministr Karel Čermák zřídil justiční grémium, kde se scházeli předsedové soudů, management státního zastupitelství a vedení ministerstva spravedlnosti, a zde se zvažovala možnost převedení jednodušších úkonů na vyšší justiční pracovníky. Závěr byl, že několik desítek takových úředníků by státním zastupitelstvím, zejména na krajské úrovni, prospělo.
Samozřejmě o trestním řádu a nárocích celého justičního systému na dobře placené státní zástupce nerozhoduje nejvyšší státní zástupkyně. Je to politická otázka, a žel od dosavadních ministrů spravedlnosti toho na toto téma zatím moc slyšet nebylo. Správný okamžik, kdy bylo možné přizpůsobit se standardům zemí, kde justice funguje kvalitně, byl asi promeškán. Na počátku devadesátých let byly platy státních zástupců velmi nízké a oni odcházeli především do advokacie a později i na soudy. Teď jsou však jejich platy slušné a pohybují se jen deset procent pod platy soudců. V této situaci asi nápad měnit justici k obrazu vyspělých zemí, aby dvě třetiny státních zástupců musely odejít z resortu, bude považován za pošetilý.

Staří jen dobří.

Poměrně ostrá diskuse se rozvinula i kolem výběru státních zástupců. Zazněla kritika, že před dobře vzdělanými mladými čekateli je dávána přednost bývalým prokurátorům. To Benešová ostře odmítá a dodává, že s touto kritikou přišel doktor Ondruš, a svá slova nikdy nedoložil. „Pokud jsme nějakými staršími právníky doplňovali stavy tak, abychom vyhověli novele trestního řádu, velice pečlivě se zkoumalo, odkud přicházejí. Zkoumala jsem přitom i Cibulkovy seznamy a přihlíželi jsme k nim. Měli jsme případ, kdy jsem byla na pochybách a ptala jsme se i advokátů, kteří tehdy hájili disidenty, kontaktovala jsem i Petra Uhla. Nakonec jsme toho člověka nevzali. Navíc návrh, který já podávám, prochází dalším sítem na ministerstvu spravedlnosti. Kdyby tam bylo cokoli pochybného, požádá nás o doplnění, a ve finále tyto kandidáty jmenuje ministr. To, že všechny najmenoval, svědčí o tom, že zde nebyly žádné závady,“ tvrdí Marie Benešová.
Každopádně tito lidé již nedělají žádné zkoušky ani psychotesty, které musejí podstoupit čekatelé. Benešová to zdůvodňuje tím, že už je mají dávno za sebou a jde o ty, kteří odcházeli ze státního zastupitelství z nejrůznějších příčin, často z finančních důvodů, ale nikoli pro nějaké morální pochybení. Odcházeli například z netrestního úseku, protože zde kdysi státní zastupitelství ztratilo kompetence. Později je zase zákon státním zástupcům opět svěřil, a tak se vracejí.

Kariérní řád chybí.

Diskuse se vede také o tom, jak státní zástupci dělají kariéru a zda si opravdu odslouží potřebnou dobu na nejnižším stupni a teprve poté postupují výše. Benešová tvrdí, že ano. Připouští však výjimky právě na netrestním úseku. Tam se mohlo stát, že čerství státní zástupci šli rovnou na kraj, protože určitá specializace, například konkurzy, je jenom na krajských zastupitelstvích. Kariérní řád, který by tyto záležitosti řešil, však neexistuje a teprve se připravuje. Práce probíhaly pod záštitou Evropské unie a kariérní řád by měl být společný i pro soudce. Skončila první etapa, kdy se návrh bude předkládat na ministerstvo spravedlnosti k posouzení.

Trvanlivost

Zatímco odpovědnost za kvalitu státních zastupitelství nese občas kritizovaná Marie Benešová jen zčásti, tak za své výroky ručí zcela a vysloužila si v tomto směru kontroverzní pověst. Vyvolala zejména nelibost ODS, když ostře kritizovala komunální politiky, mezi nimiž převládají občanští demokraté, a označila je za gubernátory rozkrádající majetek obcí. Podobně se proti ODS postavila v kauze Kořistka.
V současné době je Benešová ve sporu s ministrem spravedlnosti kvůli svým výrokům týkajícím se údajného podplácení redaktora televize Nova mluvčím spravedlnosti Pavlem Dimunem. Benešová se sice omluvila, ale situace se nezklidnila. Premiér Jiří Paroubek nejprve připustil její odvolání, potom ale po nesouhlasném stanovisku šéfa lidovců Miroslava Kalouska a přímluvě Miloše Zemana nakonec nejspíše i z prestižních důvodů pokusy ministra Němce zablokoval. Nejvyšší státní zástupkyně tak může vydržet ve funkci až do voleb. Vzhledem ke hloubce probíhajících konfliktů však na to asi vsadit nejde. Každopádně ve funkci, z níž lze odvolávat bez udání důvodu, vydržela pozoruhodně dlouho.

Marie Benešová Nejsem mazlík ČSSD Nejvyšší státní zástupkyně se brání dohadům, že má blízko k sociální demokracii, přestože to byl Miloš Zeman, který ji v roce 1999 jmenoval do funkce. Benešová v této souvislosti říká, že se Zemanem se poznali až na zasedání vlády, kde bývalý ministr Otakar Motejl předložil návrh na její jmenování. „Musím říci, že i později jsme se hodně hádali o akci čisté ruce. Všichni vnímají, že jsem spjata s ČSSD, ale já komunikuji se všemi. Když má někdo z jiných stran pozitivní návrh, ráda ho přijmu. Nedávno jsme zde měli stínového ministra ODS Jiřího Pospíšila, který přijel kvůli vyšším justičním úředníkům, protože připravuje nějakou koncepci. I s ním velmi dobře vycházím. Takže to nemůžeme brát tak, že jsem mazlík sociální demokracie. Divím se, kde jsem k téhle pověsti přišla. Kritizovala jsme některé problémy kolem korupce, a to pak záleží na tom, jak je kdo vztahovačný. Tyto jevy zde jsou a nemůžeme nad nimi zavírat oči.“

EURO: Představy o ovlivňování justičních orgánů politiky vznikly v době, kdy působil ten zvláštní Zemanův vládní Výbor pro ochranu ekonomických zájmů, kde seděli politici a chtěli řídit stíhání korupce. BENEŠOVÁ: Ten výbor nám naopak pomohl. Tam jsme totiž vlastně akci čisté ruce zrušili. Já jsem tam přišla s návrhem na vznik odborů závažné hospodářské kriminality na státním zastupitelství, a i když ze začátku se to nelíbilo, nakonec se to prosadilo. Struktura akce čisté ruce byla možná řekněme zajímavá, ale právě tam jsme ustoupili od politizování a začalo se to řešit odborně. Všechny pády bank, kampeliček. Myslím, že to bylo dobře hodnoceno i zvenku.

EURO: Odbory závažné hospodářské a finanční kriminality jsou ale podřízeny vám. BENEŠOVÁ: Ne. Jsou na vrchních státních zastupitelstvích a dohled spadá pod nás. Přímo jim žádné pokyny nedáváme. Zpravidla se udělá dohledová prověrka, nebo věc řešíme v druhém stupni, když to někdo napadne. Ti specialisté absolvovali vzdělávání v Británii, Německu, někteří byli v Americe. Všichni prošli povinným školením na Bankovním institutu, takže mají dobré vědomosti a do jejich práce nezasahujeme.

EURO: Vláda měla ale nadále zájem provádět akci čisté ruce, a tak vás asi také úkolovala, nebo ne? BENEŠOVÁ: Žádné úkoly nepadaly. Premiér Zeman nám do toho potom už nemluvil. Pouze když se něco neřešilo, přišel dotaz. Bylo to ale vždy v informativní rovině a pouze cestou ministra spravedlnosti.

EURO: Vyvolala jste vášně výroky o gubernátorech na radnicích či vstupem do kauzy Kořistka. BENEŠOVÁ: Já jsem nevstupovala do případu Kořistka. Nikoho jsem neovlivňovala, nedávala jsem žádné pokyny. Svůj názor jsem si řekla stejně jako celá řada jiných včetně nižších státních zástupců, pokud jsme byla k věci dotazována.
Pokud jde o ty gubernátory, tak to možná bylo z mé strany hodně tvrdé hodnocení. Nicméně čas nám dává za pravdu a problémy v komunální sféře existují. Dokonce máme případ, kdy bývalá starostka dostala přísnější trest, než byl státním zástupcem navrhován, což je neobvyklé. Byl jí vyměřen nepodmíněný trest, ačkoli navrhován byl podmíněný, což mě zarazilo, to se opravdu stává málokdy. Děláme letos na toto téma zvláštní zprávu, která by měla být hotova koncem roku. Zařadila jsem to do plánu úkolů už v loňském roce, kdy jsme byli napadáni, že slyšíme trávu růst.

EURO: Můžete říci, kolik lidí z komunální politiky bylo stíháno, kolik jich bylo obžalováno a kolik odsouzeno? BENEŠOVÁ: Je tam zhruba sto věcí, kde byly zahájeny úkony v trestním řízení, zhruba dvacet věcí máme odsouzených a přibližně stejný počet čeká na soud čili je to po podání obžaloby. Některé záležitosti jsou opravdu do nebe volající. Já jsem o tomto problému mluvila proto, že jsme dělali zprávu za rok 2002, kdy jsme měli tři případy za dva roky, a najednou to počátkem roku 2004 začalo strmě narůstat. Ten problém zde je a zavírat před ním oči je hrát si na pohádku Císařovy nové šaty.
Nikdo nezkoumá, zda jde o politiky za ODS nebo za jinou stranu. Navíc my nemáme ani statistiky nastaveny tak, abychom věděli, jaká je u stíhaného stranická příslušnost. Hodně jich určitě bylo z ODS, protože mají nejvíce starostů, ale jsou tam i jiní - komunisté, nezávislí i sociální demokraté. Je to prostě problém.

EURO: Problémů je ale více. Ministerští úředníci nejsou o nic charakternější, trestné činy policistů či celníků jsou také čím dál horší. BENEŠOVÁ: Ale krást se nemá. EURO: To jistě ne, ale rozhodně bych stejně hlasitě kritizoval policisty či celníky. BENEŠOVÁ: Samozřejmě. Na policisty se nyní zaměřujeme, celníci jsou další v řadě. Máme řadu kauz v této oblasti. Jsou to závažné činy. Po novele trestního řádu je to navíc naše povinnost, řešit trestnou činnost policistů. Ty poklesky určitě přibyly. Tak, jako nyní děláme zprávu o starostech, pro příští rok zvažujeme zprávu o trestné činnosti policistů. Je dobré mít hloubkové zprávy, abychom věděli, jaká je četnost, kde je problém a jak je hluboký.
Jde o takové případy, jako je Berdychův gang, Pichlík, stíhaná náměstkyně policejního prezidenta a tak dále.

EURO: Komunikujete o své práci s politiky či jejich spolupracovníky? BENEŠOVÁ: S politiky komunikuji, protože pro nás vytvářejí legislativní prostředí. Jinak jestli máte představy, že mně vláda dává nějaké úkoly, to nedává a toho si cením. Neexistují přání: odstíháte toho, a neodstíháte někoho jiného. Nyní nastoupil výkon trestu exministr Ivo Svoboda a jsem zvědavá, která vláda si v budoucnu nechá odstíhat ministra, který něco spáchá.
Navíc v současnosti stíháme další ministry. Jde o Vladimíra Mlynáře a Marii Součkovou, takže jak vidíte výsledek akce čisté ruce je paradoxně na jiné straně, než by bylo možné očekávat. To, že je někdo stíhaný, samozřejmě ještě neznamená, že bude odsouzený.

EURO: V případě bývalé ministryně Součkové je nápadná podobnost smluv s advokátem Zdeňkem Nováčkem, za něž je stíhaná, se smlouvami, které uzavřel Miloš Zeman v kauze Lidový dům s advokátem Altnerem. BENEŠOVÁ: I v této souvislosti se to vyhodnocuje. Nechráním nikoho, a navíc nedělá to nejvyšší státní zastupitelství. V případě stíhání ministrů pouze vyžadujeme informace pro ministra spravedlnosti, protože když se stíhá byť i bývalý člen vlády, občas to přijde na přetřes v nějaké interpelaci.

bitcoin_skoleni

EURO: Zajímavé je, že Mlynářovo stíhání přišlo před rozhodnutím o privatizaci Telecomu, na niž měl jiný názor než premiér. BENEŠOVÁ: To říkáte vy. Každopádně tam nepořádky měl, a jak bylo vyhodnoceno, byli v hospodaření poměrně bohémští.

EURO: Říká se, že podobně problematicky založilo společnosti dalších deset ministrů. BENEŠOVÁ: Jestli je to tak, odstíháme dalších deset ministrů. Musí k tomu ale samozřejmě být dostatek důkazů.

  • Našli jste v článku chybu?