Podstatou je, že se smart grids musejí budovat chytře, ale nikdo neví jak
Stará energetika končí a nová ještě nezačala, což je velký problém, řekl na konferenci, kterou uspořádal týdeník Euro, Vladimír Vaněk, vedoucí partner pro energetiku společnosti Deloitte.
Akce se konala pod názvem Euro konference Energetika: Obnovitelné zdroje a jejich vliv na transformaci evropské energetiky. Partnerem konference byla společnost Deloitte, uspořádána byla v restauraci Mlýnec.
SAMÁ ŠPATNÁ ZPRÁVA
Situace na energetickém trhu je velmi znepokojivá především pro tradiční energetické firmy, které na trzích bez nějakých větších změn fungovaly desítky let. Jejich ekonomická kondice se notně zhoršuje i kvůli tomu, že ceny energií výrazně klesají již několik let v řadě. Například obchodování na německé burze s elektřinou připomíná permanentní povánoční výprodej, kdy se jedna megawatthodina silové elektřiny prodává za necelých třicet eur a zdražení je v nedohlednu. Situaci zavinil především masivní nástup obnovitelných zdrojů a dotování jejich produkce. A to je další zlá zpráva pro tradiční energetické firmy. Což ostatně dosvědčuje i to, že z velké evropské čtyřky, tedy největších producentů elektřiny, nemá nikdo tak velký podíl na produkci obnovitelných zdrojů, který by stál za větší zmínku. Na energetický trh v posledních letech vstupuje stále více nových hráčů, firem, které produkují elektřinu z obnovitelných zdrojů. „Vstup nových hráčů mění pravidla na trhu,“ konstatoval Vaněk. A nutí velké energetické koncerny, aby hledaly způsoby, jak alespoň částečně nahradit výpadek tržeb z prodeje a produkce energií, třeba rozšířením portfolia služeb. Některé energetické firmy tak nabízejí pojišťovací služby, provozují mobilní virtuální operátory a podobně.
„Elektrizační soustavy se na nový svět úspěšně adaptují,“ byl alespoň na začátku svého projevu optimistický místopředseda ČEPS Miroslav Vrba. Firma spravuje tuzemskou páteřní síť na rozvod elektřiny.
DŘÍV KRIZE, TEĎ NORMÁL
Právě ČEPS se především kvůli nestabilní výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů (hlavně v sousedním Německu) potýká velmi často s přeshraničními přetoky elektřiny v rozvodné síti, což ztěžuje její bezproblémový provoz.
„Opatření, která se před deseti lety používala jen ve stavu nouze, se teď používají takřka každý den,“ konstatoval Vrba. Například v září, kdy byly ve stejném období odstaveny z provozu obě české jaderné elektrárny a uhelný zdroj ve Chvaleticích, byl na českém trhu nedostatek elektřiny. Obchodníci byli ochotni za megawatthodinu zaplatit deset až čtrnáct tisíc korun, tedy více než desetinásobek. „Kvůli přetokům elektřiny z Německa ji ale nebylo kudy do republiky dovézt,“ konstatoval Vrba.
Ke všeobecnému „optimismu“ přispěl i Luděk Horn ze společnosti ČEZ. „Nikdo neví, jaký dopad na situaci na trhu s elektřinou budou mít energetické úspory, jaký bude vývoj spotřeby a jak bude pokračovat výstavba obnovitelných zdrojů v Německu,“ upozornil.
A dodal: „Cena elektřiny klesá a zlevňování bude asi pokračovat. Jisté je, že za dané situace nikdo bez dotací nepostaví klasickou elektrárnu.“ Dle odborníků by současný stav, kdy roste podíl výroby z obnovitelných zdrojů, stejně tak i tlak na energetické úspory, mělo pomoci vyřešit budování chytrých sítí – smart grids. „Podstatou smart grids je, že se musejí budovat chytře, ale nikdo neví jak,“ řekl Horn.
Dle šéfa ČEZ Distribuce Vladimíra Budinského již jeho firma smart grids testuje, mimo jiné ve Vrchlabí. „Devět let jsem dělal dozor při výstavbě klasické energetiky, teď dělám tři měsíce přidavače při budování nové energetiky,“ vysvětlil.
O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz
