Netflix přichází do Česka. Koupil práva na Lídu Baarovou a jedná s providery. V poslední době přitom u nás tři podobné služby skončily
Kdo je nevětší internetovou videopůjčovnou v Česku? Pokud bychom chtěli být hodně cyničtí, asi bychom museli jmenovat populární Ulož.to. Na toto obří skladiště warezu, kterému se šikovně daří balancovat na hraně zdejších zákonů, chodí pro nové filmy a seriály velká část Česka. Zatím nevíme jaká, to už by se ale brzy mělo změnit. Podle informací týdeníku Euro Ulož.to záhy vstoupí do NetMonitoru, a oficiálně tak bude ukazovat statistiky návštěvnosti. Pravděpodobně se tím rázem stane jedním z největších zdejších webů.
Češi zdarma dostupný obsah milují a i kvůli tomu u nás ještě nestihla vzniknout pořádná legální alternativa. Na druhé straně mnozí uživatelé by za doručování videí i platili, nabídka současných půjčoven jim ale vstříc moc nevychází. Proto trh čeká, až k nám vstoupí světový fenomén Netflix, který by obor mohl rozhýbat.
Vlastní obsah
Netflix své plány o vstupu do Česka oficiálně potvrdil už začátkem tohoto roku s tím, že nejpozději se u nás usadí během roku příštího. Zájem o náš malý trh je součástí globální expanze podniku, během které má dojít k rozšíření do celkem dvou stovek zemí. Netflix už si podle informací týdeníku Euro půdu pro český trh připravuje nějakou dobu. Je v kontaktu s několika zdejšími velkými provozovateli internetové infrastruktury, u kterých bude ukládat některá data. Půjde především o obsah, o který budou mít Češi největší zájem. Netflix díky lokálním skladištím získá rychlejší doručování dat zdejším zákazníkům a také levnější ceny za přenosové cesty.
Zájem o Netflix je ve světě veliký. Tato služba divákům za měsíční poplatek nabízí přístup k videoobsahu, který je možné si skrze aplikaci pouštět (streamovat) na řadě chytrých zařízení. Počet předplatitelů služby každý kvartál roste řádově o miliony a aktuálně se celkově číslo blíží 65 milionům. Netflix je v současnosti dostupný pouze na několika velkých trzích a i kvůli právům na obsah se do světa rozšiřuje postupně. I tak si k němu ale uživatelé dokážou cestu najít. Podle aktuálních informací se loni k Netflixu připojovalo 30 milionů lidí skrze takzvanou VPN síť, která dokáže změnit IP adresu uživatele a z Čecha virtuálně udělat třeba Američana.
Nabídka obsahu je pro služby typu Netflix klíčová, samozřejmě společně s rychlým načítáním a inovativními službami (Netflix už nabízí videa i v rozlišení 4K). I proto se americký podnik snaží dojednávat vysílací práva pro celý svět. Vedle toho se rovněž zaměřuje na vlastní unikátní tvorbu. Nejznámější je asi původní seriál House of Cards s Kevinem Spaceym v hlavní roli, Netflix ale produkuje i další pořady a filmy včetně komiksového Daredevila. Úspěšná spolupráce s Marvelem by se měla rozšířit.
Netflix chce v každé zemi nabídnout až 20 procent exkluzivního obsahu pro danou oblast. Firma tak aktivně oslovuje lokální producenty. U nás podle informací týdeníku Euro společnost koupila práva na film Lída Baarová režírovaný Filipem Renčem, jehož rozpočet se pohybuje kolem 80 milionů korun. Cestou vlastního obsahu se vydává i Stream.cz od Seznamu. Ten uspěl s projekty typu Kancelář Blaník, pouští se ale i do větších akcí. První vlaštovkou je koprodukování filmu Milada o Miladě Horákové s rozpočtem 20 milionů korun.
Pomáhá i konkurenci
Na zahraničních trzích už si toho, jak moc silný Netflix dokáže být, jiní hráči všimli. Služba samozřejmě vadí firmám ze staré školy, kterým narušuje dřívější pohodlný život. Někteří majitelé obsahu se proto zdráhají Netflixu prodávat práva a raději kolem unikátního materiálu budují služby vlastní. O takové vlastní „netflixy“ se ostatně na českém trhu snaží více subjektů. Tři z nich ale v poslední době ukončily provoz.
Konkrétně jde o poměrné známý Topfun a méně známé Ivio a Klik TV. Ivio na trhu vydrželo jen něco přes rok, i když za ním stál teoreticky silný hráč – Hollywood Classic Entertainment. Topfun fungoval od roku 2010 a odnesl si ztrátu téměř 30 milionů korun. Z toho by se mohlo zdát, že Netflix vstupuje do oblasti, která u nás prostě nemá šanci. Na jiných trzích se ovšem ukázalo, že příchod Netflixu výrazně pomohl s edukací trhu a oblast začala růst jako celek. To následně pomohlo i tamním konkurentům.
A přesně toto si od Netflixu slibují také čeští hráči. I ti chtějí svým potenciálním zákazníkům vysvětlit, že nyní mohou obří databáze filmů a seriálů sledovat v podstatě z jakéhokoli zařízení a kdykoli se jim zachce a že stačí platit předplatné. Na druhé straně strach z Netflixu mezi zdejšími manažery televizních a videoslužeb není tak velký. Podle nich tato služba osloví zejména lidi, kteří nesledují tradiční televizi a prahnou po západní a zejména americké produkci. Jako problém vidí i dabing, který zdejší masový divák vyžaduje. Otázkou samozřejmě bude, jaká práva si Netflix vyjedná. Dá se ale nejspíše počítat s tím, že „Ulici“ ani „Růžovku“ si na něm nespustíte.
Na prozatím nerozvinutém českém VoD trhu (video on demand) se drží zejména služby, které mají zázemí u větší a zavedené televizní společnosti. Své online videotéky provozují O2, UPC, Prima, Nova a skrze portál Banaxi také Tesco. O2 TV má podle posledních čísel kolem 190 tisíc zákazníků, Horizon od UPC by si letos chtěl sáhnout až na 200 tisíc. Ovšem čisté alternativy k Netflixu sbírají mnohem menší počty. Tesco jich má řádově tisíce, Voyo od Novy asi 28 tisíc, a to i přes velkou reklamní masáž v běžném vysílání.
Obecně ale díky streamování trh s předplatným videoobsahu v Česku začíná mírně růst.
Většímu rozjezdu VoD služeb v Česku historicky bránilo více věcí. Velkou roli hraje postoj držitelů práv a hollywoodských studií, které k problematice přistupují velice konzervativním způsobem a nedokážou se do éry internetu přesunout tak rychle, jak by bylo potřeba. Samotní provozovatelé půjčoven tak těžko získávají obsah, a když už, většinou nejde o žádné nové trháky. Problém je ovšem i na jejich straně – uživatelská přívětivost služeb a jejich dostupnost často pokulhávají.
Rozvoji celého trhu v budoucnu musejí kromě edukace zásadně pomoci dvě věci: široce dostupný rychlý internet nové generace a legislativní prostředí. S obojím se snaží pomáhat Evropská unie. Samozřejmě na to jde poněkud po svém, takže například na rozvoj takzvaného broadbandu do Česka přiteče 14 miliard v dotacích. Legislativu by mohl definovat diskutovaný balíček jednotného digitálního trhu. Ten by teoreticky mohl vyřešit i jednotná práva multimediálního obsahu pro celou Unii.
Netflix vydělává
Investoři a analytici očekávají, že růst Netflixu bude díky chystané expanzi do celého světa nadále rychlým tempem pokračovat.
Akcie společnosti od začátku letošního roku narostly o téměř 75 procent a kvartální tržby už přesahují 1,6 miliardy dolarů. Firma je zisková.
Multimediální hráči ve Spojených státech se zároveň chystají streaming rozšířit do dalších oblastí. Aktuálně to jsou videohry. Obří kabelový operátor Comcast podepsal smlouvu s Electronic Arts. Díky tomu začíná majitelům set-top-boxů nabízet asi dvacítku her doručovaných přes internet, které je možné si zahrát na televizi i bez vlastnictví herní konzole.
Nárůst streamování vytváří tlak na přenosové kapacity sítí, což se příliš nelíbí zprostředkovatelům připojení. Ti tak po poskytovatelích obsahu často chtějí platit za to, že koncovým uživatelům obsah doručí v požadované kvalitě. Jde v podstatě o praktiku, která porušuje takzvanou síťovou neutralitu, u nás takto postupují třeba T-Mobile a UPC.
Netflix byl ve Spojených státech jedním z prvních hráčů, který na požadavky přistoupil a začal platit operátorovi Verizon. l
Otázkou samozřejmě bude, jaká práva si Netflix vyjedná. Dá se ale nejspíše počítat s tím, že „Ulici“ ani „Růžovku“ si na něm nespustíte
O autorovi| Jan Sedlák • sedlakj@mf.cz
