Čekání na uhlí

Firma postaví nové elektrárny v Počeradech a Ledvicích

Společnost ČEZ investuje v nejbližších letech do výstavby nových zdrojů elektřiny minimálně sto miliard korun. Firma nemá jinou možnost. Po roce 2015 totiž většina tepelných elektráren, které provozuje, přestane splňovat nové emisní limity.

Málo času.

Vedení společnosti počítá s tím, že část dosluhujících elektráren zrekonstruuje, další nahradí nově postavenými zdroji. Času má ale málo. „Výstavba nové elektrárny trvá od schválení podnikatelského záměru až do zahájení provozu zhruba deset let,“ sdělil týdeníku EURO generální ředitel ČEZ Martin Roman. Pokud se investor rozhodne vybudovat nový zdroj, musí absolvovat řadu administrativních procedur, například vypracovat studii o dopadu nového objektu na životní prostředí, získat stavební povolení a autorizaci ministerstva průmyslu a obchodu.
Šéf ČEZ připouští, že se firma při obnově zdrojů dostala do časové tísně. „Pokud vše půjde perfektně, obnovu stihneme, ale v našich plánech není příliš mnoho prostoru na chyby,“ vysvětlil. Za příklad dává rekonstrukci části dosluhujících elektráren, z nichž chce firma vytvořit takzvané retrofity. Tedy již doslouživší elektrárny zrekonstruované novou technologií na moderní energetické zdroje. Ekonomicky nejvýhodnějším řešením je samozřejmě najednou zrekonstruovat všechny elektrárny v letech 2012 až 2015. Nemůžeme je ale všechny ve stejném okamžiku vypnout, musíme úpravy rozložit do delšího časového úseku,“ dodal.

Drahé dovozy.

Ekonomové upozorňují, že pokud ČEZ rekonstrukci včas nezvládne, může být česká energetická soustava rozvrácena a země ztratí energetickou soběstačnost. Tuzemskou spotřebu elektřiny by Česko nebylo schopné pokrýt z vlastních zdrojů. Případný nedostatek lze řešit pouze dovozy proudu ze zahraničí. „Takové importy by pocítili všichni odběratelé elektřiny, v porovnání se současným vývojem by cena elektřiny razantně zdražila. Elektrická energie je v zahraničí v porovnání s Českou republikou o dvacet procent dražší,“ upozornil Roman. Příkladem může být Itálie, která většinu elektřiny dováží. Tamní ceny jsou o sto procent vyšší než v Česku. S obnovou zdrojů ovšem zápolí celá Evropa, nově postavené elektrárny nestačí pokrýt výkon zařízení odstavených z provozu.

Nové zdroje.

Vedení ČEZ zatím schválilo obnovení elektrárny Tušimice II, vznikne retrofit s výkonem 800 megawattů. Do nové technologie investuje elektrárenská společnost kolem patnácti miliard korun. Obnovu zahájí v roce 2007, zdroj začne dodávat elektřinu do sítě koncem roku 2010. Generálním dodavatelem nového zařízení je dceřiná firma ČEZ, společnost Škoda Praha. „Další plány jsou ve fázi analýz. Interně v rámci firmy o nich již máme jasno, ale neříkáme zatím nic nahlas, protože je dosud neschválila dozorčí rada. Posvěcena je pouze rekonstrukce Tušimic,“ sdělil Roman. Kompletní záměr obnovy či výstavby nových zdrojů zveřejní ČEZ po 15. květnu. Týdeník EURO však má informace, že vedení firmy již rozhodlo o dalších projektech. Společnost chce zrekonstruovat elektrárnu v Prunéřově a postavit nový zdroj o výkonu tisíce megawattů v Počeradech. „Záleží ovšem na tom, jak se elektrárenská firma dohodne na dlouhodobých dodávkách uhlí s Mosteckou uhelnou společností. ČEZ potřebuje mít jistotu, že těžaři budou dodávat uhlí po celou dobu životnosti elektrárny, což je minimálně čtyřicet až padesát let,“ sdělil zdroj blízký vedení ČEZ. Další hnědouhelná elektrárna má vzniknout v Ledvicích, nahradí část kapacity tamního již dosluhujícího zdroje. „Výkon nové elektrárny bude v rozmezí 300 až 700 megawatt, záleží na tom, jak se rozhodne ČEZ zrekonstruovat současnou elektrárnu, tedy kolik její kapacity obnoví a kolik utlumí,“ dodal zdroj. Cena za výstavbu elektrárny o výkonu 1000 megawattů se pohybuje od miliardy eur výše, v závislosti na použitých technologiích a kvalitě spalovaného uhlí.

Nutné limity.

Vedení energetické firmy přiznává, že ji v dalších plánech na obnovu instalovaných zdrojů výrazně omezuje dosud nevyjasněná otázka, zda se budou posouvat současné územní limity na těžbu hnědého uhlí. Tedy hranice, které hnědouhelným firmám, určují kam až mohou těžit. V letošním roce totiž končí nařízení vlády z roku 1991 o územních limitech. Pokud nebudou posunuty, může těžba hnědého uhlí v regionech teoreticky za několik let skončit. ČEZ přitom nemůže stavět nové elektrárny v době, kdy není zřejmé, zda na jejich provoz bude mít k dispozici dostatek zásob hnědého uhlí. „Dnes není dostatek uhlí zdaleka ani na obnovu všech zdrojů, které ČEZ provozuje. Firma určitě objem výroby z hnědého uhlí nenavýší, jisté je, že jej ani neudrží. V současné době jde o to, jak velký pokles bude,“ tvrdí šéf firmy Roman.
Zástupci ČEZ tvrdí, že pokud nebudou prolomeny ekologické limity na těžbu uhlí, firma může obnovit maximálně polovinu až tři čtvrtiny ze šesti tisíc megawattů dosluhujících kapacit. Pokud budou prolomeny současné limity, ČEZ může nahradit dalších 1500 megawattů. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina tvrdí, že pro energetickou firmu je stěžejní především prolomení ekologických limitů na Dole Československé armády, který patří Mostecké uhelné společnosti. Firma má povolení k hornické činnosti do roku 2017, po prolomení limitů může těžit minimálně do roku 2080. V cestě dalšího dobývání uhlí však stojí dvě obce, Černice a Horní Jiřetín.
„Případné prolomení limitů v podstatě znamená menší tlak na zvyšování cen elektřiny,“ pokračoval Roman. S jeho tvrzením souhlasí i náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina: „Problém není pouze v tom, že ČEZ nebude mít za současných limitů dostatečné zásoby uhlí na obnovení dosluhujícího výkonu. Pokud má být provoz dolu ekonomický, musí těžit určité množství uhlí, v případě, že bude těžit jen jeho polovinu ve dvojnásobném čase, uhlí již nebude za stejnou cenu jako dnes.“ Pecina dodává, že za takové situace nebude elektřina vyrobená společností ČEZ konkurenceschopná. „Firma tak svoji produkci neuplatní, což znamená, že s takovým výhledem nemůže elektrárnu ani stavět,“ dodal Pecina.
Zda padnou současné limity, záleží na postoji vedení Ústeckého kraje. „Ministerstvo průmyslu a obchodu chce, aby otázku územních limitů vyřešil kraj, je to zcela v jeho kompetenci,“ vysvětlil Pecina.

Část z biomasy.

Nedostatek zásob hnědého uhlí nutí ČEZ, aby se porozhlédl i po jiných zdrojích elektrické energie. „Přemýšlíme o výstavbě plynové elektrárny a hledáme vhodnou lokalitu. Existují dvě možnosti, buď postavíme nové zdroje na plyn nebo na jaderné palivo, jiné varianty nemáme. Stejně musíme vybudovat nějakou elektrárnu na plyn, potřebujeme flexibilní zdroj na pokrytí spotřeby elektřiny ve špičkách,“ upozornil Roman. Vedení ČEZ se nebrání ani jiným alternativním zdrojům elektřiny. Firma počítá s tím, že v některých obnovených elektrárnách budou kotle určené výhradně na spalování biomasy. S žádnou větší elektrárnou, která by ve velkém využívala obnovitelné zdroje, hlavně již zmíněnou biomasu však nepočítá. „Pokud budeme využívat biomasu vyskytující se od Ostravy až po Aš, stejně to stačit nebude. V případě, že postavíme kotle jen na biomasu, tak ji musíme svážet z širokého okolí. Její cenu pak výrazně prodraží dopravní náklady. Nejlepší je její spalování spolu s uhlím, to znamená odběr v menším množství pouze z okolního regionu, ve kterém elektrárna stojí. Nemusíte ji svážet z celé republiky kamiony, které vyprodukují velké množství výfukových plynů. Takovou podporu ekologie považuji za padlou na hlavu,“ dodal Roman.
Stavět nové elektrárny chce nejen elektrárenská ČEZ, v minulosti se stejným záměrem přišly i jiné firmy, například společnost Appian Group. Týdeník EURO má informace, že o výstavbě plynového zdroje elektřiny uvažuje i německá společnost RWE. Pokud ovšem investor chce zdroj zprovoznit, musí nejdříve získat autorizaci ministerstva průmyslu a obchodu. „Zatím se nikdo ze zájemců o autorizaci nepřihlásil, ani ČEZ,“ konstatoval náměstek Pecina.