Nejdříve stabilizace potom obchody, plánuje ředitel Hurych
Strojírenská firma Škoda Praha má nového majoritního vlastníka, elektrárenskou společnost ČEZ. Akcionáři na valné hromadě začátkem září schválili zvýšení základního kapitálu a milionové pohledávky ČEZ ve výši 700 milionů korun vůči firmě. Podíl tuzemského dominantního výrobce tak v podniku vzroste z třiceti zhruba na 69 procent. Energetici se nicméně nechtějí, jak tvrdí vedení firmy, ve strojařině dlouhodobě angažovat. Přesto ředitel pražské Škodovky Jiří Hurych vstup nového majoritního akcionáře vítá. Domnívá se, že tento krok pomůže firmě v dlouhodobějším horizontu najít vhodného strategického partnera. Hurycha těší i skutečnost, že ČEZ nebude už pro Škodu Praha protivníkem u soudu.
EURO: Máte signály, že ČEZ bude jako majoritní vlastník dávat pražské Škodě při rekonstrukcích či výstavbě elektráren přednost? HURYCH: Nevím, že by ČEZ něco takového chystal. Energetikům by se nevyplatilo koupit inženýrskou firmu proto, aby s její pomocí modernizovali staré, případně stavěli další elektrárny. Kdyby se k takovému kroku vedení ČEZ rozhodlo, zavřelo by si dveře k jiným firmám a zakázkám. Na druhou stranu Škoda Praha má v tuzemsku prakticky monopol na modernizaci některých elektráren a bylo by chybou toho nevyužít. Je ale na Škodovce, aby připravila pro ČEZ zajímavou nabídku.
EURO: Na jaře se hovořilo o tom, že ČEZ by mohl mít za pražskými strojaři kvůli zpoždění náběhu jaderné elektrárny Temelín pohledávky až ve výši půldruhé miliardy. Zbytek Škodovce elektrárenská firma odpustila? HURYCH: S ČEZ jsme si vyjasnili, kdo byl v případě Temelínu za co odpovědný, a když jsme zvážili pro a proti, vyšla z toho částka 700 milionů korun. Kdybychom měli zaplatit škody pouze za to, kdy Temelín nejel, tak by se dluh pohyboval kolem miliardy korun. Sedm set milionů proto považujeme za sumu přiměřenou a křivdu necítíme.
EURO: Tu ale cítí drobní akcionáři, kteří takové peníze považují za nehorázné. HURYCH: Myslím si, že lidé, kteří to říkají, nemají o stabilizaci podniku zájem. Ano, mohli jsme Škodovku protáhnout konkursem nebo se snažit firmu stabilizovat pomocí státního rozpočtu. Na to by nakonec všichni akcionáři, především však stát, doplatili. Domnívám se, že za snahou malých akcionářů zvrátit stabilizaci podniku jsou někteří bývalí manažeři společnosti, a také konkurenční firmy, kteřé mohou těžit z toho, že se Škodovce nebude dařit.
EURO: Konkrétně kdo a které? HURYCH: To by bylo předčasné zveřejňovat. V případě, že tito lidé a společnosti znovu naruší program stabilizace, nenecháme si to líbit a jejich jména brzy uslyšíte.
EURO: O šedesát procent nižší tržby v porovnání s loňským rokem ale o stabilizaci podniku příliš nesvědčí. HURYCH: Propad tržeb se stabilizací firmy nesouvisí. Je to důsledek ukončení prací na temelínské elektrárně. Především díky jihočeské zakázce se ještě před čtyřmi lety tržby Škody Praha pohybovaly kolem devatenácti miliard korun, dnes nedosahují ani tří miliard a v příštím roce to zřejmě lepší nebude. Výrazný posun vidím v tom, že se zaměříme na projekty s vyšší přidanou hodnotou, a tak dosáhneme vyšších marží.
EURO: V rámci restrukturalizace jste propustili i špičkové odborníky. Jak je chcete nahradit? HURYCH: Někteří experti nás vydírali. Přišli za mnou, předali mi dopis, kde stálo, že si vytvoří vlastní společnost, která bude pro nás zajišťovat některé odborné práce. Snažili jsme se je udržet, většina z nich přesto odešla a dnes se nás někteří z nich snaží očernit. Postavili jsme proto nový tým. Každý je nahraditelný.
EURO: Kolik jste dostali za prodej nepotřebných aktiv, který jste na jaře ohlásili? HURYCH: Ještě jsme nezačali prodávat. Vytvořili jsme komisi, která prodej připravuje. Brzy bude aktuální prodej hlavního sídla firmy v Praze 6 či budov ve Štěpánské ulici. Smlouva s realitní kanceláří je před podpisem a věříme, že se nám podaří získat co nejlepší cenu. Byl bych spokojen, kdyby se nám za prodej aktiv podařilo získat přes čtyři sta milionů korun.
EURO: Restrukturalizace by měla přinést především nové zakázky. Kolik jich Škoda Praha za vašeho vedení získala? HURYCH: Vyhráli jsme pouze několik menších tendrů. Na velké zakázky je vzhledem k současným proměnám uvnitř společnosti příliš brzo. Udělali jsme však marketingovou analýzu světových trhů a nastavili jsme obchodní strategii do roku 2005. Mám vizi, že by se podnik mohl ve střednědobém horizontu stát menším globálním hráčem v oblasti energetiky. Byl by ale skoro zázrak, kdyby do tří let objevila „velká rána“.
EURO: Nesouvisí neúspěchy při získávání zakázek také s nedostatkem provozního kapitálu? HURYCH: Ne. Na účtech peníze máme, nechci je ale zbytečně pouštět. Podnik musí nejdříve projít vnitřní stabilizací, aby se na získávání nových zakázek mohl soustředit.
EURO: Někteří malí akcionáři ale hovoří o tom, že projekt v mexickém Monterrey firma vinou liknavosti jejího vedení ztratí. HURYCH: Problémy nejsou na naší straně. Financování i vztahy se subdodavateli jsme vyřešili. Pro zadavatele projektu (společnost Genermex - pozn. red.) je však stavba velké elektrárny premiérou. Mexičané podcenili například financování projektu. Pro příští tři roky proto se zakázkou ve finančních plánech nepočítáme.
EURO: Vaši kritici přesto tvrdí, že obchody váznou i kvůli tomu, že nemáte zkušenosti v oboru. HURYCH: Restrukturalizačním projektům jsem se věnoval i v době působení v bankovnictví. Základní kroky restrukturalizace jsou stejné; je třeba najít jádro, kde se nachází přidaná hodnota, a na tom založit obchodní plán. Důležité je mít vhodnou skladbu lidí, kteří se budou doplňovat. Podstatné je také jak osobu šéfa vnímají dodavatelé, partneři a investoři a já mám signály, že mně vnímají pozitivně.
EURO: Jaké jsou dnes vztahy mezi pražskou Škodou a Škodaexportem? HURYCH: Jsme jako starší bratr a mladší sestra. My jsme bohužel v pozici mladšího sourozence. Vedení Škodaexportu chtělo řídit obchody a žádalo po nás, abychom čekali. Čekáme už několik let a obchody nejdou. Nemůžeme vyčkávat, až se Škodaexport rozhoupe. Na jaře, když krize ve Škodovce dosáhla vrcholu, nám navíc Škodaexport vypověděl smlouvu na kubánské zakázce. To vzájemným vztahům také neprospělo.
EURO: Škodaexport ale - na rozdíl od Škody Prahy - spor o jméno se Škodou Holding vyhrál. Proč jste nepokračovali v soudním sporu a raději chcete za užívání jména Škoda zaplatit téměř čtyři sta milionů korun? HURYCH: Manažeři by se neměli chovat jako spekulanti. Měli jsme dvě analýzy od právníků, které říkaly, že to pro nás nevypadá dobře. Známku na danou sumu ocenili dva nezávislí soudní znalci.
EURO: Společnost Appian tak získá polovinu toho, co za Škodu Holding zaplatila. HURYCH: Myslím, že to je zcestné uvažování. Licenční smlouva byla transparentní a vydělají obě dvě strany. Kdybychom spor prohráli, tak se na zahraniční trhy nedostaneme a cena, kterou bychom za to zaplatili, by byla mnohem vyšší.
EURO: Neubírá pražské Škodovce plzeňský holding, respektive jeho součást Škoda Energo, pole působnosti? HURYCH: Naopak. Myslím, že se doplňujeme. Dohodli jsme se například na společném postupu při tendru bulharské vlády. Jde o výběrové řízení téměř za 30 miliard korun. Se Škodou Energo jsme si vymezili pole působnosti i jinde.
EURO: Mluvilo se i o tom, že by Škoda Holding koupila pražskou firmu. V jaké fázi jsou jednání? HURYCH: Nemám žádné informace o tom, že by k tomu mělo dojít a jednání na toto téma nevedeme. Pro plzeňskou společnost bychom nebyli dobrou investicí. Plzeňští by sice mohli kupovat levně, byla by to ale koupě pytle plného rizik – Škoda Praha ještě stabilizovaná není a pro strategického partnera by akvizice podniku přínosem nebyla. V současnosti je pro nás proto důležitá vazba se státem a s firmou ČEZ.
EURO: V plánu restrukturalizace není bod, který by se zabýval vývojem a výzkumem. Kolik peněz věnujete na tyto účely? HURYCH: Každý z našich projektů byl výzkumem a vývojem. Tvořivost je součástí české národní povahy a naši experti nenávidí, když mají něco opakovat. Do výzkumu a vývoje zatím neinvestujeme ani korunu, založili jsme však oddělení, které by se výzkumnými aktivitami mělo zabývat. Vlastní rozpočet jsme zatím nestanovili. Běžně by se ve firmě mělo do výzkumu a vývoje investovat jedno až dvě procenta z obratu, současná finanční situace tomu nicméně nepřeje. Věřím, že jakmile bude podnik dobře fungovat, přiblíží se investice do těchto aktivit horní hranici doporučovaného podílu na obratu.
