Ceny potravin prudce rostou. Například rajčata loni stála v průměru kolem padesáti korun za kilogram, letos už jejich cena poskočila k sedmdesáti korunám.
Během několika týdnů tak přidala čtyřicet procent. Výrazně zdražily také okurky, papriky nebo jablka. Ta v českých obchodech stojí už o necelých šest korun na kilogram víc než loni. A kromě zeleniny a ovoce je vidět značný posun cen i u masa, pečiva či cukru. Vše navíc nasvědčuje tomu, že se růst hned tak nezastaví.
„Předpokládám, že ceny potravin letos porostou v průměru o čtyři procenta,“ řekl týdeníku Euro ekonom ČSOB Petr Dufek. Rychlý růst cen potravin (zvláště masa a masných výrobků, ovoce a zeleniny) podle něj bude pokračovat i v dalších měsících letošního roku, jelikož se do jejich cen začne ve větší míře promítat třeba i růst cen elektrické energie.
Za pravdu mu dává ekonom Komerční banky Michal Brožek. Vedle elektřiny podle něj letos v Česku zdraží i další důležité komodity, jako je vodné a stočné či ceny nemovitostí, které se následně promítají i do výše nájmů. Vše dle prognóz až o pět procent. Kvůli změně spotřební daně lidé navíc zaplatí víc za tabák a alkohol.
„Pro letošní rok čekáme zdražení potravin o 3,2 procenta,“ uvedl s tím, že to má být vůbec nejrychlejší růst ve srovnání s ostatními spotřebitelskými cenami.
Za všechno může sucho a počasí
Ceny potravin v českých obchodech přitom nerostou jen od začátku roku. Čísla Českého statistického úřadu ukazují, že už v roce 2019 rostly rychleji než jiné komodity. Z další analýzy z dílny ČSOB vyplývá, že ceny potravin byly v závěru roku 2019 druhým nejvýznamnějším inflačním faktorem. Na hodnotě prosincové inflace, která dosáhla na 3,2 procenta, se potraviny podílely ze čtvrtiny. A ekonomové předjímají, že důležitým faktorem pro inflaci zůstanou potraviny i letos.
A kdo za to vlastně může? Příčiny jsou bohužel známy už nějakou dobu: nečekané výkyvy počasí, dlouhodobé sucho a tomu odpovídající růst nákladů zemědělců. Když se k tomu přidá nečekaná sněhová kalamita v regionech, kde sníh vidí maximálně jednou za deset let, výsledek se už v obchodech projevit musí. Tuzemští zemědělci dodávají, že do cen potravin se promítá i vzestup mzdových nákladů, růst nájemného z budov a pozemků nebo třeba dražší hnojiva.
Dobrou zprávou je tak snad jen aktuální analýza serveru Intersucho, který se dlouhodobě zabývá monitoringem stavu vod v Česku. Podle něj se díky nedávným sněhovým a dešťovým přeháňkám intenzita sucha v hlubších vrstvách země na území ČR snížila. Nezbývá doufat, že vody z nebe spadne ještě víc. Pokud ne, cenovky potravin nám to dají opravdu pěkně „sežrat“.
Vývoj ceny kulatých rajčat v eu
za poslední tři roky
(v EUR/100 kg čisté váhy)
140
130
120
110
100
90
80
70
60
Leden 2018 Leden 2020
ZDROJ: EUROSTAT
Vývoj ceny pšeničného chleba v eu
za poslední tři roky
(v EUR/tunu)
200
195
190
185
180
175
170
165
160
Leden 2018 Leden 2020
Vývoj ceny bílého cukru v eu
a v británii za poslední tři roky
(v EUR/tunu)
380
375
370
365
360
355
350
345
340
335
330
325
320
315
310
Leden 2018 Říjen 2019
O autorovi| Pavel daniel, daniel@mf.cz