Sociálnědemokratická vláda v létě předložila Parlamentu k projednávání novelu zákona o důchodovém pojištění, která má zvýšit finanční sankci za předčasné odchody do důchodu a částečně zabránit rostoucímu deficitu důchodového účtu. Současná situace je velmi nepříznivá a údaje za první pololetí letošního roku nevěstí žádné zlepšení.
Evropský trend.
Předčasné odchody do důchodu se staly populárním řešením nezaměstnanosti i v průmyslově vyspělých zemích. Za poslední tři desítky let klesla participace starších občanů ve většině členských zemí Evropské unie, zatímco průměrná délka života se rapidně zvýšila. V 60. letech byla míra participace mužů ve skupině 55 až 64 let o málo nižší než ve věkové skupině 24 až 54 let a mnoho mužů pracovalo i po dosažení věku 65 let. V 90. letech byla míra participace ve věkové skupině 55 až 64 let již o pětinu nižší než v 60. letech. U žen lze zaznamenat stabilní nebo lehce zvýšenou míru participace ve věkové skupině 55 až 64 let mezi 60. a 90. lety. To je však způsobeno mnohem vyšší aktivitou žen na trhu práce v posledních desetiletích. Jak mezi muži, tak mezi ženami lze v průmyslově vyspělých zemích zaznamenat tendenci k předčasným odchodům z trhu práce.
Finanční podněty.
Za trendem předčasných odchodů z trhu práce se skrývá mnoho faktorů. Kromě strukturálních problémů trhu jde zvláště o tyto faktory:
- finanční podněty k předčasným důchodům dané zákonem;
- snížení věku odchodu do důchodu;
- společenský tlak na mládí a flexibilitu.
Finanční podněty k předčasným důchodům jsou velmi přitažlivé, neboť placené penze nejsou ve většině zemí pojistně–matematicky redukovány. Přehledné vyjádření míry této redukce je obtížně proveditelné vzhledem k odlišným modelům výpočtu penzí v jednotlivých zemích. Usnadnění předčasných důchodů pomohlo redukovat krátkodobé tlaky na trhu práce a pro mnoho občanů byly předčasné důchody výhodnou volbou. Neexistují ale důkazy, které by potvrdily vztah mezi poklesem míry participace starších občanů na trhu práce a zlepšením podmínek na tomto trhu či zvýšenou zaměstnaností mladých. Reakcí na nepříznivý trend jsou úpravy zásadních parametrů systému. Jde především o zvýšení doby pojištění potřebné k plné penzi (Francie, Velká Británie) a zavedení flexibility pro stanovení věku odchodu do důchodu pomocí příspěvkově definovaných programů nebo pojistně–matematickou redukcí (Švédsko, Německo, Itálie).
Pomalá reakce.
V České republice platí obdobné pobídky pro předčasné odchody do důchodu jako na Západě:
- minimální sankce za předčasný důchod;
- zvláště u nízkopříjmových skupin je poměr čistá mzda/důchod kolem 100 procent;
- společenská tolerance předčasných důchodů.
Tyto pobídky vedou již déle než tři roky k rostoucí oblibě předčasných důchodů mezi staršími občany. Reakce české vlády je sice pomalá a pro pravicové politiky i nedostatečná, ale jde v duchu požadavků OECD a reforem penzijních systémů západních zemí. Ty spočívají v tom, že penzijní systém má být co nejvíce založen na pojišťovacím principu a jeho funkce má být oddělena od ostatních sociálních systémů (pojištění v nezaměstnanosti, sociální podpora a pomoc). Důchody a zvláště předčasné důchody nemají suplovat nedostatečnost ostatních systémů. Typicky je tento trend vidět na novém švédském systému. Důchody jsou definovány příspěvkově a v případě, že si někdo vydělá na důchod pod garantovaným minimem, dostane sociální dávky na dorovnání. Ty ale nebudou placeny z penzijního systému. Obdobně budou řešeny i takzvané náhradní doby, za které bude stát ve Švédsku do penzijního systému odvádět potřebné peníze. Ministr Špidla nedávno hovořil o tom, že stát by měl za náhradní doby doplácet do penzijního systému z daní.
Bázliví politici?
Česká vláda se ve své reformě penzijního systému tedy vydává směrem, který nevyužívá možného synergického efektu sociálních systémů. Jde cestou, kde jsou jasně vidět výdaje na penze a jiné sociální dávky a kde výdaje na dávky v nezaměstnanosti nejsou placeny z penzijního systému. Je to ovšem cesta, která bez opravdových zpřísnění spočívá pouze v přisypávání peněz.
O vlivu projednávané novely důchodového pojištění můžeme zatím pouze spekulovat. Jisté je, že od 1. ledna 2001 platit nebude, protože sněmovna odkládá její projednávání. Přestože vláda novelu předložila již na začátku července, první čtení přišlo na program až koncem října a legislativní proces skončí nejdříve někdy v únoru. Hlavním důvodem odkladů je strach ze sankcionování stran za zpřísnění důchodů v době před volbami. Z materiálů ministerstva práce a sociálních věcí je vidět, že dvojnásobná sankce za předčasný důchod by vedla polovinu žadatelů o předčasný důchod k prodloužení pracovní aktivity. A nejen to. Lidé zásadně odmítají zpřísňování, neboť téměř 70 procent občanů volí strategii, kterou lze popsat slovy: užít si důchod, dokud to lze. Důsledek opožděného přijetí novely způsobí hromadný odchod do předčasného důchodu u těch, kteří se zpřísnění obávají a využijí současného stavu.
Bojí se politici (kromě několika výjimek, jako je poslanec Volák) občanům vysvětlit, že předčasné důchody jsou společensky nepřijatelné a že jsou finančně nákladné?
