Pád na aténské burze způsobil celospolečenskou krizi
V létě v roce 1998 si třicetiletý řecký úředník Konstantinos Papadimitriou vyzvedl z banky všechny našetřené peníze, protože stále nižší úroky pro něj přestaly být zajímavé. Zakoupil za ně akcie na aténské burze. Dva miliony drachem (v přepočtu asi dvě stě tisíc korun), které do cenných papírů tehdy investoval, se mu za několik měsíců rozrostly na pět a půl milionu. „Připadalo mi to skvělé. Místo abych peníze vydělané na burze dal stranou, všechno jsem znovu investoval a nakonec jsem prodělal, vypráví svůj příběh týdeníku EURO Řek, který minulý týden navštívil Prahu. Podobné příběhy by mohl vyprávět další milion Řeků, kteří v době, kdy začaly rychle klesat úroky v bankách, investovali svoje úspory na burze. Davové psychóze, že je možno vydělat na burze jmění, podlehly tehdy téměř všechny řecké domácnosti. „Ti, co neměli peníze, si je půjčovali v bankách, od lichvářů, zastavovali nemovitosti a pole. Můj kamarád takhle přišel o všechny rodinné úspory, sedmnáct milionů drachem, říká Papadimitriou smutně. Opožděná reakce. Burzovní šílenství, které zachvátilo Řecko před dvěma lety, si nyní vybírá svou daň. Od té doby, co před dvěma týdny spáchal sebevraždu ředitel řecké banky Alpha Bank v okresním městě Pyrgos, se v médiích nehovoří o ničem jiném než o lidských tragédiích spojených s poklesem na aténské burze. Vždyť se na ní zaregistrovalo milion čtyři sta tisíc fyzických i právnických subjektů, přičemž pouze deset tisíc z nich byli strategičtí partneři. Burzovní index, který byl ještě v letních měsících roku 1999 na 6400 bodech, klesl nyní na historické minimum 3000 bodů. „Poslední informace z aténské burzy, které mám k dispozici, uvádějí, že hodnoty obchodovaných akcií klesly o deset bilionů drachem, což je v přepočtu na koruny asi jeden bilion, řekl týdeníku EURO viceprezident Řecko–české hospodářské komory Stathis Amoutzas a dodal, že ztráty ve výši 1,2 bilionu drachem představují celý státní rozpočet Řecka. Kde se stala chyba? I když vývoj událostí na světové burze ovlivňuje také řecké hospodářství, ekonomičtí analytici označují za důvod davové psychózy, která propukla na aténské burze před dvěma lety, velká očekávání Řeků v souvislosti se vstupem země do eurozóny. V roce 1999 byly makroekonomické ukazatele velice příznivé, hrubý domácí produkt vzrostl o čtyři procenta, což bylo ve srovnání s většinou evropských zemí nadprůměrné. Také inflaci, která byla počátkem devadesátých let na dvaceti procentech, se podařilo zkrotit, takže se pohybovala v rozmezí dvou až tří procent. Banky proto začaly drasticky snižovat veškeré úrokové sazby. Pro Řeky se vklady v bankách staly nezajímavé a poté, co ti nejaktivnější z nich objevili možnosti burzy, nastal velice rychle lavinový efekt. Kromě velkých společností, jako jsou například Řecké telekomunikace (OTE), nebo bank (Ethniki Trapeza) se snažila vstoupit na aténskou burzu každá polostátní i soukromá společnost. S cílem získat kapitál byly zakládány nové společnosti, které kromě libozvučného názvu a masivní reklamní kampaně neměly investorům co nabídnout. Právě po nich zbyly v rukou drobných investorů bezcenné papíry. Největší boom nastal v létě v roce 1999. V každé vesnici lidé investovali své úspory na nákup cenných papírů, přestože mnozí z nich o burze slyšeli poprvé v životě. Často jejich jediným vodítkem pro nákup akcií bylo hezké jméno společnosti. Loňské horké léto se vyznačovalo obrázkem, jak koupající se Řekové nakupují a prodávají akcie přes mobilní telefony. Rychlý konec. Zpočátku během několika měsíců lidé, i ti nezkušení, skutečně znásobili své majetky. Sliby vlády o stabilizaci ekonomiky a vidina vzestupného trendu burzy je ukolébaly v přesvědčení, že bohatnout budou stále. Ale opak se stal pravdou. I přes pozitivní makroekonomické ukazatele a pochvaly, které se Řecku z Bruselu dostaly, začala burza prudce klesat a její pád zapříčinil tragédie tisíců řeckých rodin. Země vstoupí do eurozóny. Řecká vláda se je proto nyní snaží ukonejšit tím, že burza je nezávislá instituce, do které nemůže zasahovat. Přitom pravdou je, že například před loňskými dubnovými volbami do řeckého parlamentu uměle napumpovala cenu akcií některých podniků, a tím udržela index na vysoké úrovni. Řecko není jedinou evropskou zemí, kde vysoká očekávání spojená se zavedením společné měny způsobila růst a pád burzy. Stalo se to i v Portugalsku. To však neutrpělo tak hluboké rány jako Řecko. Řecký komentátor Notis Papadopoulos z novin Ta Nea říká: „Pád burzy spolu s rapidním vzestupem nezaměstnanosti způsobuje velký pokles důvěryhodnosti vlády v očích řecké společnosti. Za devět měsíců po parlamentních volbách proto ztratila vláda premiéra Kostase Simitise velké procento svých preferencí. Zcela jistě bude mít pád aténské burzy vliv také na sestavení státního rozpočtu. Ministerstvo financí totiž kalkulovalo s očekávanými příjmy z burzy ve výši tří set miliard drachem.
