Úřad pro ochranu osobních údajů udělil loni za rozesílání nevyžádaných obchodních sdělení, takzvaných spamů, pravomocné pokuty za celkem 437 tisíc korun. Předloni uložil pokuty v souhrnné částce 316 tisíc korun.
Mírně vzrostl také počet podnětů k vyšetření spamů – vloni jich úřad obdržel 1569, předloni 1503 a v roce 2005 jen 1105 podnětů.
Nejvyšší pravomocná pokuta loni činila 50 tisíc korun. Dostal ji Marian Heczko za opakované rozesílání nevyžádaných obchodních sdělení. Už dříve dostal pokutu 30 tisíc korun, stále však zasílá spamy v rozporu se zákonem. „Legislativa nám přitom neumožňuje jiný způsob zjednání nápravy než uložení další sankce,“ řekla Profitu mluvčí úřadu Hana Štěpánková. Dosud nejvyšší udělená pravomocnou pokutu udělil úřad v roce 2005 společnosti Skarabeus za „velmi rozsáhlé šíření obchodních sdělení“.
Z celkově 1569 obdržených loňských podání jich úřad vyřešil zhruba dvě třetiny. Z toho 115 zamítl jako neoprávněných (nešlo o obchodní sdělení nebo maily pocházely ze zahraničí). Ve třinácti případech se nepodařilo dohledat odesílatele. Takzvané nápravné opatření úřad uložil 466 subjektům, ale jen v 71 případech se jednalo o pokutu.
Při stanovení výše pokuty úřad posuzuje hlavně závažnost porušení zákona nebo jeho rozsah, například množství rozeslaných spamů. „Důležité také je, jak dlouho je zákon porušován a nakolik je kontrolovaný ochoten pochybení napravit,“ řekla mluvčí. Ředitel úřadu Igor Němec si dlouhodobě stěžuje na nedostatečné pravomoci, které současné zákony kontrolorům dávají. Prakticky bezmocný je úřad také vůči zahraničním spamerům.
