Kazachstán letos vstoupil do celní unie s Ruskem a Běloruskem. To zvedlo cla téměř pro polovinu druhů zboží, které české firmy do Kazachstánu vyvážejí. Unie může znamenat pro exportéry bohužel také náročnější administrativu.
Foto: ČTK
Vývoz na jinak perspektivní kazachstánský trh letos poznamenala jedna nepříjemná komplikace. Středoasijská země vstoupila do Celní unie s Ruskem a Běloruskem. Tento krok přijala obchodní diplomacie evropských zemí převážně s rozpaky.
I pro některé české firmy to znamená prodražení vývozu. Zejména proto, že Kazachstán měl u mnoha druhů zboží nižší cla a volnější podmínky než Rusko. Se vstupem do celní unie ale musel požadavky zvednout na ruskou úroveň.
Celní režim Kazachstánu byl totiž dosud relativně liberální. Ustavení celní unie od 1. ledna letošního roku ovšem přineslo – podle informací českého ministerstva průmyslu a obchodu – zvýšení celních sazeb u zhruba 45 procent položek našeho exportu do této země. Změny dolehly především na tradiční export léků a veterinárních očkovacích látek, dále na vývoz radiolokačních přístrojů či sulfátového papíru.
„Můj soukromý hrubý výpočet říká, že celní unie prodražila český export o zhruba 1,5 milionu eur,“ uvádí Jiří Mašata z ministerstva průmyslu a obchodu. Podle něj ovšem konkrétně u českého exportu platí, že u vyvážených komodit se cla zvedla relativně málo – například u zařízení na automatické zpracování dat, strojů, čerpadel, rozvaděčů – anebo patří do vyjednaných výjimek. Těch je dojednáno celkem 409 a budou platit do roku 2015.
Na veterinární výrobky přísněji než v Evropě
Vedle nárůstu celních sazeb představuje vytvoření celní unie pro české exportéry ovšem i hrozbu nových opatření netarifního charakteru, jako je zavádění různých omezení, požadavků na dokumenty či certifikáty, k nimž se unie může uchýlit. „Jedním z příkladů takového opatření jsou nové sanitární a fytosanitární požadavky platné v celé celní unii od 1. července. Tyto požadavky se zakládají na ruských normách a jsou přísnější než ty, jež jsou platné v Evropské unii, což ztěžuje přístup evropských veterinárních produktů na kazachstánský trh,“ konstatuje Jiří Mašata.
Záleží na vstupu do WTO
Evropská a potažmo světová obchodní komunita se snaží vyjednat s trojicí polosvětských států odbourání nadbytečných překážek vzájemného obchodu. O mnohém rozhodne to, zda a jak rychle vstoupí Kazachstán do Mezinárodní obchodní organizace WTO. To by bylo garancí obchodního prostředí v této středoasijské zemi a také by to bezesporu vedlo k pádu některých i netarifních překážek obchodu. „V otázce vstupu do WTO panuje mírný optimismus. Na posledním jednání v Bruselu Kazachstán uzavřel tři ze čtyř kapitol na pořadu jednání,“ připomíná Jiří Mašata.
Právě zavedení celní unie je ale krokem, který vstup země do WTO spíše zpomalí. Pokud Kazachstán nebo Rusko do WTO nevstoupí, začne po roce 2015 platit nový celní sazebník. Bez zajímavosti není ani fakt, že o vstup do celní unie zmíněných postsovětských států se živě zajímaly další dvě země ze středoasijského regionu, totiž Kyrgyzstán a Tádžikistán.