Přestože Evropská unie kritizuje politické poměry v Bělorusku, obchodně se obě strany čile sbližují. I český obchod s touto zemí je v posledních dvou letech rekordní.
Foto: Profimedia.cz
Celní unie, kterou Bělorusko vytvořilo společně s Ruskem a Kazachstánem, byla někdy kritizována jako nová bariéra obchodu. Konkrétně v případě Běloruska ale pro české exportéry znamená zlepšení – clo totiž kleslo téměř u pětiny vyvážených položek, zatímco se zvýšilo jen u sedmi procent z nich.
Vzájemná obchodní výměna mezi Českem a Běloruskem se do roku 2008 vyvíjela pozitivně. V roce 2008 dosáhl celkový obrat historického maxima: činil víc než 433 milionů dolarů. V následujícím roce byl však obchod negativně ovlivněn globální hospodářskou krizí a jeho objem rázem klesl oproti předchozímu roku zhruba o 40 procent.
V roce 2010 se situace stabilizovala a vzájemný obchod dokonce překonal dosavadní rekord. Celkový obrat dosáhnul úrovně 435 milionů dolarů.
Pozitivní trend pokračoval i loni. Už za období leden až listopad dosáhnul celkový obrat nového rekordu 441 milinu dolarů. Z toho český vývoz činil 306 milionu. Přestože je obrat rekordní, snížení tempa růstu našeho vývozu do Běloruska lze přisuzovat tamní složité hospodářské a finanční situaci. Největšími položkami českého vývozu jsou tradičně stroje a zařízení, dále pak chemikálie a tržní výrobky tříděné.
Jednotný sazebník srovnal cla tří států
Bělorusko má klíčového obchdoního partnera v Rusku. Spolu s ním a s Kazachstánem vytvořily v roce 2010 Celní unii, v jejímž rámci sjednotily celní sazby. Pokud jde o přímý dopad na český export, nezaznamenalo však Ministerstvo průmyslu a obchodu žádné významné negativní dopady.
Naopak konkrétně v případě Běloruska došlo ke zlepšení podmínek přístupu na trh, neboť došlo k poklesu celního zatížení. Na základě nového celního sazebníku se snížily celní sazby u zhruba 20 procent položek významných pro český export. Dle předběžného odhadu z 11 tisíc zbožových položek Jednotného celního sazebníku přibližně 75 procent sazeb dovozního cla zůstalo na stávající úrovni. Kolem 18 procent položek má clo sníženo a přibližně sedm procent je zvýšeno, tedy pouze u zhruba 800 položek.
Běloruský průmysl čeká obnova
Mezi perspektivní odvětví dvoustranné spolupráce patří:
• průmysl a strojírenství se zaměřením na modernizaci průmyslových podniků a zdokonalování technologie výroby;
• energetika se zaměřením na tepelné a vodní elektrárny (případně na jaderné elektrárny) a na alternativní zdroje;
• chemický a petrochemický průmysl se zaměřením na výstavbu nových jednotek na zpracování ropy nebo modernizaci stávajících kapacit;
• zemědělský a potravinářský průmysl se zaměřením na chov dobytka a zpracování masa a mléka;
• doprava a dopravní infrastruktura se zaměřením na modernizaci dopravních prostředků, zvýšení bezpečnosti jejich provozu a výstavbu logistických center.
Ve všech jmenovaných odvětvích již české firmy úspěšně realizují své projekty a je předpoklad, že spolupráce v nich bude nadále pokračovat.
70 procent ekonomiky je v rukou státu
Bělorusko není členem Světové obchodní organizace. Jde o zemi s direktivně řízenou ekonomikou (70 procent ekonomiky je v rukou státu) s tržními prvky, kde je uplatňována poměrně široká ochrana domácího trhu.
Země ale má enormní zájem o zahraniční investice a přijímá řadu opatření pro jejich přilákání. Soukromé podnikání formálně omezováno není. Fakticky ovšem, kvůli mnoha administrativním restrikcím, podnikatelské prostředí v Bělorusku nedosahuje standardů bežných v Evropské unii.
Unie je druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem Běloruska. Přitom objem vzájemného obchodu mezi unií a Běloruskem trvale roste. Je třeba zmínit, že EU přijala vůči Bělorusku v souvislosti se situací v zemi sankce politického charakteru a nikoliv ekonomického.
Bělorusko spolu s dalšími východoevropskými sousedy EU je cílem iniciativy Východního partnerství, která má mimo jiné podpořit ekonomickou transformaci východních partnerů a ekonomicky je více integrovat s EU.
Na jaře vyrazí podnikatelské mise
V uplynulém období byly už organizovány například mise do Vitebské oblasti a Brestské oblasti, které pomohly českým firmám zmapovat místní možnosti a najít nové partnery. I letos se plánují akce na podporu vzájemného obchodu s Běloruskem. V první polovině května se uskuteční v Minsku 4. zasedání česko-běloruské smíšené komise a ještě do zasedání komise proběhnou jednání některých pracovních skupin.
Společně s Komorou pro hospodářské styky se SNS a Zastupitelským úřadem ČR v Minsku připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu na březen podnikatelskou misi českých firem do Grodna a Minsku a následně prezentaci českých technologií ve zpracovatelském průmyslu v Minsku.
Podobně jako v minulém roce se očekává také účast běloruských podniků na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně a pořádání česko-běloruské konference „Business den Běloruska“. Další společné akce na podporu vzájemného obchodu budou dohodnuty na základě závěrů česko-běloruské smíšené komise.
Autor pracuje na odboru evropských zemí Ministerstva průmyslu a obchodu.