Američané skloňují odvetná cla ve všech jazycích
Úspěchy ekonomiky USA jsou odrazem pokračující liberalizace obchodu a investic, tvrdí Světová obchodní organizace (WTO) ve své nejnovější zprávě, uveřejněné minulý týden. USA v současné době zažívají druhé nejdelší období trvalého růstu ekonomik y, která v období let 1992 až 1996 expandovala průměrným tempem 2,8 procenta, citovala ze zprávy ČTK.
Přehled slouží společně s politickým stanoviskem americké vlády jako základ pro hodnocení obchodní politiky Washingtonu pro další orgán WTO, který posuzuje obchodní praktiky a jednal od 12. do 14. července.
Podle WTO přispěla otevřenost americké ekonomiky ke zlepšení konkurenční schopnosti amerických výrobců, a vytvořila tím více lépe placených pracovních příležitostí. Ačkoliv deficit běžného účtu dosáhl v roce 1998 rekordních 233 miliard dolarů, schodek národních úspor ve vztahu k domácím investicím vyrovnali zahraniční investoři.
Zpráva podotýká, že Spojené státy jsou velmi aktivní v činnosti WTO. Svědčí o tom účast na všech jednáních, která probíhala po takzvaném uruguayském kole nebo jednání o telekomunikačních a finančních službách, kde hrály klíčovou úloh u. USA navíc hojně využívají služeb úřadu pro urovnávání vzájemných sporů, u kterého za poslední dva roky nahlásily 48 případů.
Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Evropská unie - neúplný výčet těch, které diskutují se Spojenými státy o tom, zda porušují liberalizační myšlenku světového obchodu, nebo ne. Například Evropská unie si za zvýhodňování karibských producentů ovoce, zejména banánů, už vykoledovala sankční cla na vývoz do USA v hodnotě 191 milionů dolarů ročně. A v novém děj ství, v němž hraje hlavní roli americké hovězí maso s prvky umělých růstových hormonů a desetiletý zákaz jeho dovozu do zemí EU, dávají Američané najevo, že s odvetnými cly nijak otálet nebudou. Zvláště když jejich postup byl podpořen Světovou obchodní organizací. Washington tedy chystá stoprocentní sankční cla na potravinářské a další produkty EU v hodnotě 116,8 milionu dolarů ročně, která podle organizace odpovídá škodě amer ických vývozců hovězího masa.
Americké ceny vybraného dováženého zboží, jako je balená voda, sýr Roquefort, dijonská hořčice nebo dánská šunka, se až zdvojnásobí. Americká farmářská lobby však s tak nízkou sumou není srozuměna, protože původně žádala roční odškodné 202 milionů dolarů. Naopak odcházející evropský komisař pro obchodní politiku sir Leon Brittan doufal v maximální částku 80 milionů dolarů, a proto teď kroutí hlavou nad vyčíslenou „extravagancí . Evropská unie se brání poukazem na rakovinotvorné účinky umělých růstových hormonů v americkém mase a zákaz zrušit nehodlá. Američané v tom na druhou stranu vidí jen snahu unie podporovat domácí producenty.
Spojené státy jsou ve při i s tradičními obchodními partnery, Austrálií a Novým Zélandem. Uvalily totiž sankční cla na dovoz skopového z těchto zemí, čímž si vysloužily kritiku pro zavádění neoprotekcionismu. Australský ministr zahraniční ch věcí Alexander Downer dokonce mluví o neupřímnosti Spojených států, které vybízejí k otevírání světových trhů a samy zavádějí obchodní restrikce.
Někteří pozorovatelé sledují blížící se prezidentské volby v USA, které mají bezpochyby největší vliv na chování amerických politiků. Ti se snaží ukázat co nejtvrdší tvář vůči zahraničním excesům, aby obstáli před svými voliči. Proto se předpokládá , že oslabení napětí v obchodních vztazích není na pořadu dne.
Přesto nejde o žádné ochromení světového obchodu. I když Spojené státy zatím neuzavřely žádnou regionální dohodu, pokračují v obchodní integraci v rámci Severoamerické zóny volného obchodu a Rady pro hospodářskou spolupráci Asie a Tichomoří. Zároveň pracují na rozvoji dvou nových iniciativ, konkrétně na založení organizace Sdružení volného obchodu Ameriky a společně s Evropskou unií také na Transatlantickém hospodářském partnerství.
Od roku 1996 do konce loňského roku uzavřely USA 63 dvoustranných dohod v oblasti obchodu, investic a práv na duševní vlastnictví, zatímco unilaterálně udělují prioritní přístup na trh výrobkům z vybraných rozvojových zemí v rámci pr ogramů Generalized System of Preferences (GSP), Andean Trade Preferences Act (ATPA) a Caribbean Basic Economic Recovery Act (CBERA).
Většina dováženého zboží navzdory výše zmíněným sankcím do země vstupuje buď úplně osvobozena od cla, nebo na hranicích podléhá pouze minimálnímu zdanění. Nulová cla se týkají zhruba třetiny zboží, přičemž aplikovaná průměrná sazba pro státy s dolo žkou nejvyšších výhod v roce 1999 klesla na 5,7 z předchozích 6,4 procenta v roce 1996. Čeká se, že průměrná sazba dále klesne až na 4,6 procenta.
