Menu Zavřít

Celnicí je teď vlastně celá republika

31. 3. 2008
Autor: Euro.cz

PAVEL NOVOTNÝ, ŠÉF GENERÁLNÍHO ŘEDITELSTVÍ CEL - Podnikatelé by měli vědět, že je celník může skřípnout na celém území Česka. Mnozí celníci mají minimálně stejnou fyzičku jako policejní či armádní zásahové jednotky. Šermují ale i s paragrafy a vyznají se také v mezinárodním právu.

Třesou se před vámi podnikatelé?

Nemají proč. Ti, kteří dodržují pravidla, nemají žádný důvod. A ti, co někde zazmatkují, tak to s našimi celníky určitě rychle vyřeší. Jestli chce ale někdo podvádět a krátit daně, tak ať se bojí.

Každý milovník české filmové klasiky zná snímek z roku 1981 Krakonoš a lyžníci. Změnil se od popisované rakousko-uherské doby nějak obsah báglu pašeráků?

To je tak dávno, že si netroufám odpovědět. Ale alkohol je stálicí. Už kvůli vysokému zdanění. Takový rozdíl v ceně vždycky láká „podnikavce“.

CELNÍCI DRŽÍ STÁLÝ DOZOR Snad nejviditelnější jsou celníci při zásazích na tržnicích. Jaké jsou výsledky kontrol, mají i nějaký jiný efekt než jen „zabavit a spálit“? Je to běh na dlouhou trať. Podle zkušeností se situace alespoň krátkodobě zlepšuje. Přistoupili jsme k tomu, že kromě zabavení padělků a uzavření příslušného stánku působí celní správa ještě jako stálý dozor na takových tržnicích. Bráníme tím tomu, aby se tam z nějakého vzdálenějšího skladu navezly další padělky. PAVEL NOVOTNÝ (1965) Generální ředitel generálního ředitelství cel je právník a má i vojenskou hodnost plukovníka. Kromě příslušné modré uniformy se může prokázat i osobním průkazem a „plackou“ podobnou té, jako mají policisté a vojáci. „Nás je méně, takže máme jen osobní čtyřčíslí,“ poukazuje na rozdíl od ostatních ozbrojených složek. Po vystudování Západočeské univerzity v Plzni se stal náměstkem ředitele celního ředitelství v tomto regionu a v roce 2004 povýšil přímo na ředitele Celní správy Brno. Na celorepublikové centrále působí už tři roky, ve funkci hlavního šéfa celníků celý rok. Je rozvedený, má jedno dítě a místo lyží si raději vyrazí na pěší túru. Zkusíte zastrašit nepoctivce nějakou novinkou?

To ani ne, ale chceme se více zaměřit právě na velké sklady, které zásobují maloobchodní prodejní místa.

Co vaše uvažované spojení s berním úřadem? O tom se zatím jen mluví. Je to část reformy veřejných financí. Určitě by to přineslo úsporu nákladů, sloučení agendy, zjednodušení výkazu daní a pojistného. Na druhou stranu my jsme ozbrojená složka, daňaři ne. To by se muselo jasně domluvit. Takže se vám do toho nechce? To jsem přece neřekl. Já chci jen jasná pravidla. Pro nás, pro celníky, i policii. Mění se nějak struktura odhalených falz? Je třeba dnes víc pirátských DVD a méně triček?

Ta struktura se příliš nemění. I dříve jsme zabavovali velké množství nosičů hudby nebo filmů. Samozřejmě kopírování značkového textilu je už klasika. Fakt je, že dříve byly v prodeji sledovány tři čtyři výrazné značky – Adidas, Nike, Puma a podobně. Dnes je těch chráněných (a falzifikovaných) značek mnohem víc.

A žebříček nejvíc zneužívaného zboží na vašem seznamu?

Klasika: alkohol, cigarety, textil, boty, kabelky, hudba, filmy. Ale objevují se i padělky hodinek, falešné léky, autodíly – prostě všechno, na čem se dá vydělat.

TRIČKO MIKE DO DĚTSKÉHO DOMOVA

Pravidelně se objevují pohoršené námitky veřejnosti ve stylu: Na charitu se každou chvíli vybírají peníze a přitom stát (celníci) pálí oblečení zabavené při raziích…

Je to problém. Ale primárně zboží, které porušuje autorská práva, se likviduje. Existuje tu ovšem možnost, jak „pirátské“ kalhoty nebo boty použít na humanitární nebo charitativní účely.

Podmínkou je odstranění toho markantu značky. Tedy je nutné odstranit logo, nápisy, nášivky a tak podobně. Ty podmínky jsou velmi striktní, aby se toho nedalo zneužít a falza se nedostala zpátky do komerčního oběhu.

Daří se takhle využít nějaká významná část zabaveného kontrabandu?

Je to bohužel mizivé množství. Ale každá z takových organizací, jako jsou právě dětské domovy, má právo požádat celní správu, aby si mohla vybrat ve skladech zabaveného zboží oblečení či obuv pro své svěřence.

Jak to vypadá v praxi? Značky odstraňujete vy?

V žádném případě. To musí udělat na vlastní náklady ta organizace, která o zabavené zboží požádá.

Nově máte povinnost kontrolovat podíl biosložky v pohonných hmotách. Domácí producenti se už ozvali, že jste na ně „jako psi“… Tady jsme zavedli opravdu intenzivní kontroly, abychom zabránili daňovým únikům. Všichni si dobře vzpomínáme na kauzy kolem lehkých topných olejů v devadesátých letech. Kontrolujeme výrobce, dovozce i přepravce biolihu. Jak to vypadá v praxi? U českých výrobců? Stálá přítomnost celníků při výrobě, přijímání, uskladnění a míchání biolihu do benzinu. Jestli si firmy stěžují, tak mají pravdu v tom, že dohled je skutečně důkladný. A dovozci musejí předem nahlásit datum, místo a přesný čas přijetí pohonných hmot, aby správce spotřební daně mohl provést kontrolu. Pro ujasnění – tím správcem jste vy. Co všechno smíte kontrolovat?

Vlastně všechno. Bezpečnost dopravy, množství, podíl biosložky v naftě či benzinu, složení denaturátu (jde o látku, která je do biolihu přimíchána, aby nemohl být použit jako líh potravinářský, pozn. redakce).

Můžeme odebrat vzorek paliva i přímo na pumpě. V tomhle případě přitom nepůjde o kontrolu čerpadláře, ale jeho dodavatele. Tady ale spíš budeme kontrolovat právě tu dovezenou pohonnou hmotu, protože domácí zpracovatele ropy máme pod bedlivou kontrolou.

CELNÍCI V ČESKU

Celní správu České republiky tvoří Generální ředitelství cel s pozicí správního úřadu s celostátní působností, dále osm celních ředitelství a jim podřízených 54 celních úřadů s vymezenou územní působností. Celní správa je bezpečnostním sborem a její činnost zapadá do systému celního dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území Evropské unie.

To je další výtka českých producentů. Plní povinnosti, které se na jejich zahraniční konkurenci nevztahují. Například přimíchání denaturátu na území Česka je možné mimo výrobní závod ve vlakové cisterně. V autocisterně už ne… Nemá to logiku, ale stanovuje to zákon. Původně mělo být přimíchávání zakázáno v cisternách obecně. To je otázka pro zákonodárce. O PŘECHODY MAJÍ ZÁJEM OBCE

Z celního hlediska to ale není jediná novinka. Také jsme nově členy schengenského prostoru.

Podnikatele mohu uklidnit. Z pohledu Celní správy jsme do režimu sledování pohybu zboží vstoupili fakticky už při vstupu do Evropské unie. My jsme aktuálně jen opustili celnice na hranicích a přestali jsme provádět pravidelné kontroly…

Ale?

Vlastně žádné není. Vykonáváme své kompetence na celém území republiky. Úplně jednoduše řečeno, celé území státu je celním prostorem. Jen jsme přišli o některé specifické pravomoci v hraničních pásmech. Třeba stálé celnice.

Co s nimi bude?

Pro nás se staly věcí nepotřebnou. Téměř všechny jsme proto předali Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Chápu, že ty nemovitosti úřad zatěžují. Odešla i Cizinecká policie.

Dokážete si je představit jako šanci pro podnikatele? Jde o to, že podle zákona musí být nejprve nabídnuty coby bezúplatný převod organizačním složkám státu. O některé přechody už projevily zájem obce, o některé kraje. Další využití záleží na nich. Ale samozřejmě stojí na mezinárodních trasách, mají technické a sociální zázemí, zájem jistě bude. I my jsme v některých případech požádali o přidělení budov. Čím jsou pro vás zajímavé? Jsou to speciální prostory, které můžeme dál využívat jako celní sklady. Na některých přechodech máme navíc instalovány váhy pro nákladní vozidla, radiační rámy a další drahá zařízení, kterých by bylo škoda nevyužít. Když jste se stáhli z hranic, ztratili jste i spojení s kolegy „za čárou“?

Ani náhodou. Spolupráce naopak funguje velice dobře. Evropské předpisy i naše dvoustranné smlouvy se sousedícími státy umožňují přeshraniční sledování zásilek – i když tam už ta hranice jakoby není.

KILOMETR BĚHU A 50 KLIKŮ

A když už celníci dvou sousedních států vyrazí na lov, co hledáte?

Drogy, cigarety, alkohol – prostě všechny omamné látky. Ale i nezdaněné pohonné hmoty nebo hledáme zneužívání ochranných známek. Je to všechno možné. Kontrola skladů, zátarasy na silnicích, osobní prohlídky… Také jsme jedna z bezpečnostních složek státu. Podléháme stejnému režimu jako policie nebo armáda.

Co to znamená? Třeba docela přísné posuzování fyzické způsobilosti při přijímání nových uchazečů o práci celníka. My máme čtyři kategorie určité náročnosti na výkon podle zařazení. Samozřejmě se bere ohled na to, že někdo vykonává většinu práce v kanceláři, jiný je zařazen do elitní zásahové jednotky. Elitní jednotka? Jak jsem říkal. Je to stejné jako u armády nebo policie. Naši lidé se můžou dostat nečekaně do střetu s dealery drog, pašeráky aut, nebo jenom narazí na zbloudilé turisty s košíkem hub nebo bandaskou borůvek. Ta profesionalita je ale v tom, jak dobře (a rychle) umějí vyhodnotit situaci a zareagovat. Takže je to také musíme naučit. A proč se nepochválit: řekl bych, že jsme v tom dobří. Jak to vypadá, jsou ty zkoušky náročné?

Konají se především ve chvíli, kdy zaměstnanec přechází z méně na více fyzicky, ale i psychicky náročnou pozici.

Také však zaměstnáváme civilní pracovníky třeba v administrativě. Takže sekretářky kliky vážně dělat nemusejí.

A co musejí udělat ti, kteří chtějí do té elitní jednotky?

Toho je hodně. Je to třeba překonání překážek na deset metrů na čas, přítahy na hrazdě, kliky, kilometrový běh a podobně.

VYBRANÁ PRÁVA CELNÍKŮ

• zastavovat nákladní i osobní vozidla

• kontrolovat přepravované zboží i doklady

• vyžadovat účetní doklady

• násilím vniknout do objektu podezřelého z uchovávání nebo prodeje nelegálního zboží

• prohlídky stavu (kolků) alkoholu a cigaret v restauracích

• kontrola bezpečnosti nákladů na silnici i železnici

• kontrola přestávek na odpočinek profesionálních řidičů

Alespoň náznak toho, co bych musel zvládnout?

Kdo uběhne kilometr za šest minut, dostane jeden bod. Kdo to dokáže za dvě minuty a 50 vteřin, dostane těch bodů dvacet. Jeden bod zajistí i 12 kliků. Kdo jich ale zvládne 49, má „v kapse“ další dvacítku bodů.

Můžu dobře běhat a zapomenout třeba na ty kliky?

To ne. Pro splnění fyzické způsobilosti stanovené pro služební místa v elitní kategorii je třeba dosáhnout v každém z testů minimálně sedmi bodů a v celkovém součtu minimálně 55 bodů.

CELNÍCI VIETNAMSKY NEUMÍ A co jazyky, vzdělání a podobně? Platí bez výjimky, že pro každou funkci je stanovena tabulková úroveň vzdělání. Já jako ředitel mohu stanovit další podmínky. Pro jasný příklad: Když potřebujeme obsadit místo experta na autorské právo, nestačí mi jenom diplom. Třeba architekt by mi byl nanic, i když normu vysokoškolského vzdělání by splnil. Každý celník musí umět alespoň jednu cizí řeč. Ti, co přijímáme na zabezpečení našeho předsednictví Evropské unie, to mají horší. Základem jsou dva cizí jazyky. A najdete vždy, koho potřebujete? Co třeba mimoevropské jazyky – při zátahu na tržnicích by se vám určitě hodil celník mluvící vietnamsky nebo čínsky. Máte takové? Přiznávám, že o nikom takovém nevím. A kdyby vám takovou službu někdo nabídl, ocenili byste to?

Určitě. Máme docela velké možnosti v osobním ohodnocení právě takových lidí, kteří umí něco speciálního.

A co když jsou ten průměr?

I tak to není špatné. Vloni si ten náš „průměrný“ celník přišel v rámci svého služebního poměru včetně odměn na víc než 32 tisíc hrubého měsíčně.

MM25_AI

Soboty, neděle a noční ovšem naženou mzdu i v privátním sektoru… Tam možná. U nás to ale neplatí. Příslušníkovi bezpečnostních sborů (tedy i celníkovi) lze nařídit v důležitém zájmu výkon služby přesčas v rozsahu do 150 hodin v kalendářním roce. Za to nepobírá žádný další služební příjem či příplatek. A navíc. Příslušníci nemají žádné příplatky za službu v sobotu, neděli, ve svátek ani v noci. Plat to vážně není špatný, co ale můžete nabídnout proti soukromým firmám navíc?**

Určitou jistotou je právě také celoživotní vzdělávání a zkušenosti.

  • Našli jste v článku chybu?