GlosA Americký Fed od začátku ledna snížil objem prostředků na nákup státních a hypotečních dluhopisů, je tedy vhodná chvíle fenomén známý jako kvantitativní uvolňování zhodnotit. Američtí centrální bankéři tvrdí, že tištění peněz pomohlo udržet hospodářský růst, pomohlo realitnímu trhu a podobně, ze všeho nejvíc však sloužilo k financování státního dluhu.
USA vstupovaly do krize v roce 2008 s dluhem a nepodloženými závazky ve výši zhruba pět bilionů
dolarů. Po pěti letech strádání se tento ukazatel pohybuje kolem 50 bilionů dolarů, je tedy desetkrát větší. To je důvod, proč Fed musel držet úrokové sazby blízko nule, jinak by federální dluh rostl ještě rychleji, a je to také důvod, proč držel kvantitativní uvolňování téměř pět let, aniž by existovaly jasné důkazy, že vede ke zlepšování napříč ekonomickými indikátory.
Nejsmutnější příběh v tomto ohledu nabízí americká zaměstnanost, která je lepším ukazatelem kondice pracovního trhu, protože ukazuje skutečný podíl Američanů, kteří pracují, na celkové populaci práceschopných obyvatel. Na konci 90. let tento ukazatel dosahoval téměř 65 procent. V současnosti se propadl na úroveň hubených 80. let, tedy na necelých 59 procent. Řeči o lepších podmínkách na trhu práce tak zůstávají skutečně jen řečmi.
Hrubý domácí produkt sice v USA v současnosti roste nejrychleji za poslední dva roky, ale podmínky pro skutečné oživení zdaleka nejsou ideální. Americká ekonomika spíše připomíná narkomana, který si zvykl na příliv nově tištěných peněz. Léčba nebude jednoduchá.
O autorovi| Michal Půr • pur@mf.cz
