Analytik společnosti Colosseum Štěpán Pírko
Jaká je podle vás příčina krize trhu s hypotékami a cennými papíry?
Je to důsledkem toho, že v oběhu je příliš velké množství peněz, které tak ztrácejí svou hodnotu. To trvá již nějakou dobu, na konci 90. let se navíc tyto volné prostředky nalily do akcií, nadále ale pokračovala politika extrémně nízkých úrokových sazeb. To vedlo k přehřátí trhu s nemovitostmi. Až do loňského roku kompenzovaly tyto negativní jevy poměrně nízké ceny a nízká inflace, hlavně proto, že v zemích bývalého východního bloku a Číně existoval velký počet lidí, kteří byli ochotni za relativně nízké mzdy pracovat. Levná pracovní síla se ale vyčerpala, což v praxi znamená, že inflace teď bude nějakou dobu stoupat. Zelenou tak mají investice do komodit a obzvláště drahých kovů.
Jak investoři tyto možnosti vnímají?
Zatím moc ne. Pokud například doporučuji klientům, aby nakoupili zlato nebo pšenici, většinou tvrdí, že je to riskantní, neboť ceny komodit kolísají. Nakonec se rozhodnou koupit třeba akcie, jejichž ceny spadly například v Česku za posledních 14 dní o 20 procent.
Čím si vysvětlujete to, že lidé raději koupí akcie než pšenici?
Je to hodně dáno tím, že hodnota akcií v posledních 20 letech stoupala, zatímco ceny komodit spíše klesaly. Není to jen český fenomén, investovat do komodit se dosud v podstatě nevyplácelo po celém světě. Proto jsou v současné době nepopulární.
V jakých komoditách vidíte největší možnost růstu cen?
Z dlouhodobého pohledu mají, myslím, největší potenciál k růstu drahé kovy, a to i když jsou dnes již dost vysoko. Například zlato. To vždy znamenalo peníze, bohužel se od krytí měn tímto drahým kovem v 70. letech minulého století upustilo. I proto následně rostl objem peněz v ekonomice, a to o 10 až 12 procent ročně. Se zlatem je to jinak – je reálným vyjádřením skutečné hodnoty peněz. Růst cen zlata je tak dán tím, jak hodnota peněz klesá. Dokud bude dosavadní politika levných peněz pokračovat, cena zlata a dalších drahých kovů stále poroste.
Co zemědělské komodity?
V případě olejnin a obilovin ten potenciál existuje také, ale tam bych byl opatrnější. V poslední době se šíří odpor proti výrobě a užití biopaliv. Pokles zájmu o ně se může odrazit ve snížení cen zemědělských komodit. Bezprostředně to ale zřejmě nehrozí. U komodit je také vyšší riziko dramatických výkyvů cen, neboť pro ně platí jiná pravidla než třeba pro ropu nebo měď.
Může mít pokles hodnoty dolaru vliv na růst cen zemědělských komodit?
To se samozřejmě projevuje, a bude-li dolar dále klesat, bude držet tyto komodity nahoře. To je ale spíš projev znehodnocování dolaru, zemědělské komodity budou vlastně stejně drahé.
Jaké zhodnocení můžeme při investování do komodit očekávat?
Je třeba počítat s tím, že jde o střednědobou investici, alespoň na dobou dvou let, aby se minimalizovala rizika dočasných výkyvů. Míra rizika je zhruba obdobná dřívějším investicím do akcií. Při racionálně nastaveném riziku, záruky to samozřejmě nejsou stoprocentní, lze očekávat roční výnos zhruba 20 až 25 procent.
Kolik peněz by měl investor vložit?
Futures kontrakty, o které při investicích do komodit především jde, mají určitou minimální hodnotu. Například jeden kontrakt zlata má objem 100 uncí a při aktuální ceně jedné unce zhruba 900 dolarů má celý kontrakt objem přibližně 90 tisíc dolarů. Pro rozložení rizik je tak třeba dostatek vložených peněz, není například možné investovat jen 100 tisíc korun. Pro různé výše vkladů existují různé programy.
Do kterých komodit je v současné době vhodné investovat?
Optimální jsou určitě investice do drahých kovů a zejména do zlata. Na druhé místo bych dal cukr a na třetím by to byla zřejmě ropa, i když je nyní hodně vysoko.
