Po tendru na Letiště Praha lze očekávat polemiku o vítězné nabídce
Na podzim loňského roku vyhlásila vláda záměr privatizovat pražské letiště. Přesněji řečeno státní podnik Letiště Praha, který je jeho vlastníkem a provozovatelem. Po vyhlášení vítězné nabídky lze stejně jako téměř u všech předchozích privatizačních tendrů očekávat více či méně oprávněnou polemiku týkající se přiměřenosti výše nabídnuté ceny. Pojmy, jako jsou cena, hodnota, tržní hodnota či znalecká hodnota, se na chvíli stanou předmětem zájmu nejen zainteresovaných subjektů, ale i mnoha nezúčastněných osob. Co však pojmy cena, hodnota či tržní hodnota znamenají? Proč je výsledná cena jen málokdy rovná tržní hodnotě?
Vztah ceny a hodnoty.
Pro odpověď na uvedené otázky je v první řadě nutné vysvětlit obecný vztah mezi cenou a hodnotou. Cenou se rozumí především konkrétní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží a služeb (jde tedy o částku, za kterou se zboží či služby nabízejí, poptávají či za niž se transakce nakonec uskuteční). Cena se může, ale nemusí rovnat hodnotě. Hodnota z ekonomického hlediska, zjednodušeně řečeno, představuje odhad budoucích (a to nejen hospodářských) užitků plynoucích z vlastnictví hodnoceného zboží či ze získání služby. Z tohoto důvodu může mít jedna a tatáž věc pro různé subjekty různou hodnotu. Motivem k uskutečnění transakce totiž často nejsou pouze ekonomické stimuly, ale i různé zvláštní zájmy jejích účastníků.
Tržní hodnota.
Oproti tomu tržní hodnota jakožto jedna z mnoha kategorií hodnoty se snaží od speciálních podnětů oprostit a zachytit pohled „průměrného“ tržního investora. Definic tržní hodnoty je celá řada (například v International Valuation Standards, European Valuation Standards a podobně). V podstatě vždy z nich však vyplývá, že jejím předpokladem je dobrovolná (chtěná) transakce, která probíhá mezi nezávislými subjekty, a přitom obě smluvní strany mají dostatek informací. Tržní hodnota pak vyjadřuje odhad nejpravděpodobnější ceny, která by byla k datu ocenění uskutečněna na trhu při splnění uvedených podmínek.
Jak se stanovuje tržní hodnota společnosti?
Tři přístupy.
Stanovení tržní hodnoty vychází především z povahy oceňovaného aktiva. Teorie oceňování rozeznává tři obecně uznávané přístupy při oceňování, které jsou představovány okruhem metod za prvé výnosových, za druhé porovnávacích (založených na analýze trhu) a za třetí založených na analýze nákladů.
Všechny přístupy jsou pochopitelně aplikovatelné i při ocenění podniku (společnosti). I když se jejich výsledky mohou značně lišit, má každý z nich své opodstatnění a funkci.
Výdělek podniku.
Výnosová hodnota v zásadě nejlépe odpovídá definici hodnoty jako takové, neboť vychází z očekávaných užitků (v daném případě příjmů) plynoucích investorovi z držení konkrétního podniku. Tyto budoucí příjmy jsou pak převedeny na současnou hodnotu k datu ocenění. Převodem na současnou hodnotu je zohledněn fakt, že investor příjmy z podniku nezíská okamžitě, ale až za určitou dobu (faktor času) a navíc je vystaven riziku, že příjmy nebudou dosažené v očekávané výši (faktor rizika). Výnosové metody ocenění se nejčastěji používají pro perspektivní, ziskové podniky, u nichž je možné odůvodněně plánovat budoucnost.
Za kolik se obchodují podobné podniky?
Metody analýzy trhu.
Metody založené na analýze trhu zase nejlépe vyhovují konceptu tržní hodnoty, protože, jak již z pojmenování této skupiny vyplývá, se opírají o tržní data. Primárně vycházejí ze skutečných cen zjištěných z již uskutečněných transakcí. Použití tržních metod ocenění však na druhé straně limituje požadavek rozsáhlé informační základny. Oceňovatel totiž musí mít k dispozici přesné informace o dostatečném množství transakcí uskutečněných v časově nepříliš vzdáleném období. Navíc je nezbytné, aby podniky, které byly předmětem posuzovaných transakcí, byly porovnatelné, tedy měly co nejvíce shodných rysů s podnikem oceňovaným. Naplnění všech uvedených předpokladů je v řadě případů (zejména v podmínkách střední a východní Evropy) téměř nemožné. Proto také mají metody tržního porovnání v našich podmínkách stále spíše doplňkovou funkci.
„Znovuvybudování“ podniku.
Nákladové metody ocenění podávají informaci o tom, za kolik by bylo možné daný podnik znovu vybudovat (při zohlednění opotřebení jednotlivých majetkových položek tvořících podnik). Výsledkem je vyčíslení, na kolik by přišlo vytvoření oceňovaného podniku za použití stejných konstrukcí, technologií a materiálů buď jako při jeho původní výstavbě, nebo používaných k datu ocenění. Nákladové metody ocenění slouží zejména jako doplňková informace pro jednu z výše uvedených metod.
Základní předpoklad.
Vzhledem k rostoucímu významu letecké dopravy, která znovu získala své pozice ztracené po útocích na newyorská „dvojčata“, a s tím související dynamice růstu počtu odbavených cestujících lze při privatizaci společnosti Letiště Praha očekávat poměrně široký okruh potenciálních kupujících. Tato skutečnost je základním předpokladem dosažení vysoké výsledné ceny, za niž bude společnost privatizována a která může být za určitých okolností vyšší než její tržní hodnota.
