MINIMÁLNĚ O JEDNU Z DŮLEŽITÝCH VÝHOD OPROTI SVÉ KONKURENCI Z EU V LETOŠNÍM ROCE NEPŘIJDOU NAŠI ZEMĚDĚLCI. PODLE VŠECH DOSAVADNÍCH SIGNÁLŮ A NÁZORU ODBORNÍKŮ SE TOTIŽ V ČR NEZVÝŠÍ ZÁSADNĚ ANI CENA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY, ANI JEJÍ PRONÁJEM.
Na nákup půdy i na splátky nemají zemědělci dost peněz
CENA PŮDY JE PŘITOM V ČR NA ÚROVNI JEDNÉ DESETINY AŽ JEDNÉ DVACETINY PRŮMĚRU EU, PRONÁJEM PŮDY JE U NÁS NIŽŠÍ V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH AŽ PADESÁTINÁSOBNĚ.
Podle ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) Tomáše Douchy utratí zemědělci v EU z takzvaných přímých plateb na podporu své produkce 60 až 75 procent právě za pronájmy a nákupy půdy. „Cena půdy v EU je do jisté míry odrazem tamních vysokých dotací do zemědělství,“ konstatuje Doucha. Situace, kdy přímé dotace pro kandidátské země tvoří jen 25 procent skutečnosti podpory v EU, i když tuzemští zemědělci získají dalších zhruba 23 procent z národních zdrojů, je tedy prvním limitem pro růst cen a pronájmu půdy v ČR. Koupěschopnost podnikatelů bude prostě nižší.
POZEMKY NEMAJÍ TRŽNÍ HODNOTU
Klíčovým argumentem proti výraznějšímu pohybu cen půdy v ČR jsou legislativní bariéry, které brání rozvoji trhu s půdou. Přestože stát hodlá nákup privátní půdy podpořit dotací úroků z úvěrů, které by si zemědělci na nákup půdy vzali, nebude mít podle místopředsedy Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků (SVPSR) Františka Jandy tento impulz valný význam. Na nákup půdy i na splátky nemají podle jeho slov zemědělci dost peněz, kromě toho je v ČR omezená nabídka půdy, protože řada pozemků nemůže mít reálnou tržní hodnotu. „K tomu by bylo třeba znát hranice pozemků, pozemky by musely být přístupné, což mimo jiné znamená provést v příslušném katastrálním území komplexní pozemkové úpravy,“ tvrdí Janda. Takové úpravy však byly dosud dokončeny nebo alespoň započaty na zlomku území ČR, řádově v procentech. Nepřístupný pozemek uprostřed polí hospodařícího zemědělského subjektu má samozřejmě nižší cenu a v takovém případě je jeho prodej pro vlastníka nevýhodný.
KONZERVACE NÁJEMNÍCH VZTAHŮ FORMOU ZÁKONA
Výraznou brzdou, ne-li faktickým zastavením privatizace a prodeje půdy v ČR, se navíc stane zákonná úprava o neměnitelnosti podmínek stávajících nájemních smluv. Ve hře jsou v současné době dva návrhy zákona, první z dílny levicových poslanců, který by v praxi znamenal jistotu podmínek nájmu a jejich neměnnost až po dobu 14 let, druhý, který prošel vládou jako návrh ministerstva zemědělství, konzervuje současnou situaci na dobu pěti let. Oba návrhy přitom podle Jandy omezují vlastnická práva, první dokonce takovým způsobem, že se SVPSR na obhajobu práv vlastníků obrátí po vstupu do EU na Evropský soud pro lidská práva. „Podle našeho názoru by mohla být nabídka na trhu s půdou kolem milionu hektarů, to však bude zákonem zablokováno,“ uvádí Janda. V ČR přitom z více než 90 procent hospodaří zemědělci na pronajaté půdě, což je kromě zemí bývalého NDR v Evropě rarita a bylo by žádoucí tento stav změnit.
AGRÁRNÍ LOBBY JE MOŽNÁ SAMA PROTI SOBĚ Neměnnost podmínek nájmu prosazují zejména organizace, jejichž členskou základnu tvoří podniky nehospodařící na vlastní půdě, především tedy zemědělská družstva a subjekty vzniklé jejich transformací. Tím si však do budoucna vytvářejí obtíže pro případy, že by půdu v ČR chtěly nakupovat. „Vlastníci budou těžko prodávat půdu těm, kteří jim celá léta neplatili nebo platili jen formálně, a snažili se po celou dobu omezovat vlastnická práva,“ myslí si Janda. Skutečnost, že vlastníci půdy v ČR „nemají mnoho možností jak své vlastnictví realizovat“, přiznává i Doucha. I díky tomu podle jeho názoru cena půdy ani pronájmů v ČR alespoň v době vstupu do EU a bezprostředně po něm významně neporoste. „Půjde také o uvědomění vlastníků - většina z nich dnes ani pořádně neví, jak se svým majetkem nakládat a co vlastně podmínky vstupu do EU pro jejich majetek přinesou,“ domnívá se Doucha. RŮST CENY MŮŽE BÝT POUZE LOKÁLNÍ
Obdobný názor jako Doucha a Janda má i stínový ministr zemědělství za ODS Jiří Papež. Podle jeho názoru nelze sice dopad vstupu ČR do EU na cenu půdy v současné době odhadnout, protože však v praxi trh s půdou u nás neexistuje, nemůže mít ani půda tržní hodnotu a její cena tedy nijak nestoupne. „Cena může stoupnout v některých lukrativních lokalitách, možná i v pohraničí, kde mají o naší půdu zájem zahraniční subjekty. I když pozemky, o které opravdu zájem byl, jsou dnes již zřejmě rozprodány,“ myslí si Papež. Trh s půdou a zejména její prodej do českých rukou by byl podle jeho slov žádoucí, aby tuzemští zemědělci zvýšili svou konkurenceschopnost vůči svým kolegům z EU. Dotaci úvěrů na nákup půdy prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Papež vítá, nepovažuje to však za významné. PGRLF má v rozpočtu na letošní rok na tyto účely vyčleněno 500 milionů korun, to je však jediná podpora státu směrovaná na tyto účely. Návrh poslance Miloslava Kučery, který v létě loňského roku neúspěšně navrhoval možnost odpisu nákladů na nákup zemědělské půdy z daňového základu, totiž neprošel parlamentem. Podle Papeže by byl přitom takový návrh účinnější než podpora z PGRLF, dal by se mimo jiné uplatnit i na státní půdu. To program PGRLF neumožňuje.
