Cena za uložení vyhořelého paliva: na jaderný účet loni přiteklo téměř 1,6 miliardy

31. 7. 2018

Autor: reprofoto

Producenti radioaktivního odpadu loni poslali na jeho zabezpečení 1,573 miliardy korun, což je nejvíce od roku 2012. Odvody ČEZ se po propadu vrátily na úroveň, na jaké byly v minulosti.

Na takzvaném jaderném účtu k poslednímu prosinci 2017 bylo 26,9 miliardy korun, vyplývá ze zprávy o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Jde o peníze, které jsou určeny na provoz stávajících dvou úložišť radioaktivního odpadu a na výstavbu konečného úložiště vysoce radioaktivního vyhořelého paliva.

Podle zákona musí na účet přispívat všichni producenti radioaktivního odpadu, velká většina však připadá na vlastníka obou tuzemských jaderných elektráren, společnost ČEZ. Loni tak polostátní kolos zaplatil 1,559 miliardy korun.

Rekordní částku zaplatila i dceřiná společnost ČEZ ÚJV Řež. Ve srovnání s matkou je však příspěvek výzkumného ústavu ve výši 1,2 milionů zanedbatelný. Dalších 13,3 milionů poskytli ostatní producenti, jako jsou nemocnice či průmysl.

Prohlédněte si moderní úložiště jaderného odpadu v německém Lubminu

Dalších 6 fotografií

V minulých dvou letech byl příspěvek ČEZ nižší. V roce 2015 uhradila společnost o 216,6 milionů a předloni dokonce o 353 milionů méně než loni. Částka se totiž odvíjí od množství elektřiny vyrobené v temelínských a dukovanských blocích. ČEZ se v daných letech potýkal s četnými neplánovanými odstávkami reaktorů a tedy i nižší výrobou elektřiny. Jeho příspěvek tak neroste, spíš se vrací na obvyklou úroveň.

SÚRAO z účtu průběžně čerpá na svůj provoz a provoz skladů nízko a středně radioaktivních odpadů Bratrství a Richard, stejně jako na práce spojené s hledáním lokality vhodné k výstavbě úložiště pro vyhořelé elementy z elektráren.

Vedle toho se loni Správa musela také postarat o takzvané opuštěné zdroje a radioaktivní odpady, u kterých se nepodařilo dohledat majitele. Loni došlo ke čtyřem takovým nálezům a jejich bezpečné uložení přišlo na 182 tisíc korun. Ty se však nehradí z jaderného účtu, ale přímo z rozpočtu ministerstva průmyslu.