Privatizace by měla proběhnout do konce roku 2002
Privatizace polských energetických společností, která se částečně rozjela už loni, bude zřejmě letos razantně pokračovat. Jen v lednu vláda rozhodla o prodeji dvou významných státních elektráren - hnědouhelné elektrárny Belchatov a společnosti Eletrocieplownie Warszawa (ECW), která zásobuje elektřinou a teplem hlavní město. Koncem ledna koupil ve veřejné soutěži švédský energetický koncern Vattenfall za 235 milionů dolarů pětapadesát procent akcií společnosti ECW. Elektrárnu v Belchatově hodlá vláda privatizovat nabídkou akcií na varšavské burze, a to do jednoho roku. Polský energetický sektor má být odstátněn do konce roku 2002. Celkem má být zprivatizováno sedmnáct velkých elektráren, devatenáct menších elektráren a tepláren a 33 regionálních distribučních společností. Velké ambice Vattenfallu. Švédský energetický koncern Vattenfall se netají záměrem získat silnou pozici v energetických společnostech kolem Baltského moře. Sotva získal ECW, už se v Polsku hovoří o tom, že se poohlíží i po další energetické společnosti. Ostatně v rámci nákupu nadpolovičního podílu ECW získal Vattenfall možnost nákupu dalších akcií tohoto podniku, o které se ovšem ucházejí i jiní - například město Varšava. Do společnosti Elektrocieplownie Warszawa přislíbil Vattenfall investovat v příštích deseti letech 600 milionů USD, z nichž osmdesát milionů použije na navýšení základního jmění. Většina peněz ale bude směřovat do technologické modernizace elektrárny a teplárny tak, aby její výroba v budoucnu splňovala technické a ekologické podmínky požadované v EU. Podnik Vattenfall, který je sedmým největším výrobcem elektřiny v Evropě (s ročním prodejem 84 terawatthodin), už pronikl také do České republiky. Ve Východočeské energetice už má více než čtyřicetiprocentní podíl a chce se účastnit i eventuální privatizace státního balíku akcií této společnosti (EURO 6/2000). Příprava na privatizaci. Odborníci doporučují, aby belchatovská elektrárna ještě před privatizací změnila dohodu s monopolním státním distributorem, podle níž dostává za energii nižší ceny než některé jiné polské elektrárny. Polský státní systém dlouhodobých kontraktů na dodávky elektřiny do státní sítě totiž dosud umožňuje platit vysoké ceny těm závodům, které mají vysoké náklady, a mnohem nižší ceny těm, které produkují energii levně, což je případ elektrárny Belchatov. Ta je díky vlastnímu lignitovému dolu nejlevnějším polským výrobcem elektřiny. Přepracováním smlouvy dostane belchatovská elektrárna podle slov náměstka Buczkowského šanci stát se ziskovějším výrobcem a lépe realizovat investiční program. Zároveň s elektrárnou o dvanácti energetických blocích (každý s instalovaným výkonem 360 MW) bude privatizován i její hnědouhelný důl. Energetický trh se otevírá. Už v polovině letošního roku by Polsko mohlo plně uvolnit ceny energií. Podmínkou je změna energetického zákona. Polsko již energetický trh částečně liberalizovalo před dvěma lety. Tehdy zároveň vznikl regulační orgán (URE), který každých dvanáct měsíců schvaluje ceny. Úřad má chránit spotřebitele před příliš rychlým růstem cen. Do polské energetiky už v roce 1998 vstoupila například Electricité de France (do elektrárensko-teplárenského komplexu v Krakově), v roce 1999 francouzská skupina Alsthom, která má ve Varšavě dceřinou společnost, dále pak britská National Power PLC, která koupila elektrárenský komplex ZE PAK (kontrolující jedenáct procent polského trhu elektřiny), a americká firma Enron Int., která získala stoprocentní podíl v menší elektrárně Nowa Sarzyna. Plně konkurenční prostředí by se mělo na polském trhu energie projevit už letos v červnu. Pak by elektrárny již nemusely každý rok žádat URE o schválení cen. Tím by zmizelo riziko, kterým je cenová nejistota pro domácí i zahraniční investory, kteří uvažují o investicích do polského energetického sektoru.
