Ostrý konkurenční boj nutí pojišťovny snižovat ceny, finanční domy stále bojují s pojistnou turistikou.
Pokles poptávky a fakt, že lidé především z nedostatku financí ruší své pojistky, jsou v současné době jedněmi z nejbolavějších míst tuzemských pojišťoven. Finanční domy proto za posledních dvanáct měsíců rozjely další fázi ostrého souboje o klienty. Ceny pojistného spadly na nová minima. Společnostem tudíž klesají tržby a trh neživotního pojištění se zmítá v červených číslech. Některé firmy se vzájemně obviňují, že nasadily dumpingové ceny. To není dlouhodobě udržitelné, varují experti. „Obávám se, že rostoucí průměrné náklady na škody, zejména škody na zdraví v kontextu s dramatickým snižováním cen pojistného, mohou vyřadit některé pojišťovny na trhu ze hry,“ varuje Tomáš Síkora, výkonný šéf České asociace pojišťoven (ČAP).
Pojištění není komodita
Za letošní první tři čtvrtletí se trh neživotního pojištění propadl o necelá dvě procenta. Nejvýrazněji sešláplo brzdu pojištění vozidel, které meziročně kleslo o sedm procent, jak vyplývá z aktuálních statistik ČAP. „Kvůli dumpingovým cenám v některých segmentech trápí pojišťovny pokles přijatého pojistného,“ konstatoval předseda představenstva Allianz Jakub Strnad a dodal: „Mrzí mě, že většina pojišťoven se dnes předhání v tom, kdo nabídne nejlevnější pojistný produkt. Pojistitelé se schovávají za to, že pojištění je komodita, tedy zboží, které je obchodováno bez rozdílu v kvalitě, a proto je jeho jediným kritériem cena.“ Ostatní hráči na trhu se vyjadřují velmi podobně. „Jsme svědky poměrně ostrého konkurenčního boje, kdy zejména menší pojišťovny hledají pomocí různých akčních nabídek a marketingových nástrojů své místo na slunci. To je sice v pořádku, ovšem jen do doby, než by to některé z hráčů mělo ohrožovat na finančním zdraví,“ upozorňuje šéf Kooperativy Martin Diviš. Průměrná sazba povinného ručení za poslední čtyři roky klesla o osmnáct procent, přičemž podíl rizikovějších vozidel s vyšší kubaturou se neustále zvyšuje. „Cenová válka na této části trhu zuří letos obzvláště silně a dohnala trh tak daleko, že to, co klienti zaplatí na povinném ručení, reálně zásadně neodpovídá rizikovosti,“ namítá Diviš.
Miliardová investice
Získávat nové klienty je stále těžší, řada pojišťoven proto chystá velké změny. Například Česká pojišťovna oznámila ambiciózní plán: hodlá se v následujících letech dostat k třicetiprocentnímu tržnímu podílu. V současné době má necelých čtyřiadvacet procent. „Pro dosažení tohoto cíle do konce roku 2013 budeme investovat více než miliardu korun. Máme jasnou strategii, zásadně inovujeme produkty, zrychlujeme služby a zjednodušujeme procesy. Máme dobrý tým a díky úsporným opatřením i potřebné zdroje na realizaci změn,“ popisuje generální ředitel České pojišťovny Pavel Řehák, který vede tuzemskou pojišťovací jedničku teprve od poloviny loňského roku.
Stále nejvýrazněji rostoucím segmentem celého pojistného trhu zůstává životní pojištění, které letos od ledna do konce září narostlo ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 5,6 procenta. Právě tato oblast byla i v minulosti tahounem celého trhu, současně se ale také stala nejkritizovanějším oborem. Kvůli vysokým provizím za prodej tohoto produktu se totiž mnozí prodejci snažili pojistky lidem doslova nutit a ne vždy přitom klientům vysvětlili, co to pro ně bude znamenat. Velmi často docházelo k přepojišťování, tedy rušení existující pojistky a její přesun k jiné pojišťovně. Za jednoho klienta pak měl zprostředkovatel i více provizí, což byla velká motivace k tomu, aby pojistku klientovi měnil, byť to nebylo potřeba. Podle pojišťoven se tak ale stále děje. „Očekávám diskusi v oblasti regulace prodeje životního pojištění,“ naznačil Řehák.
Alarmující situace
Průměrná délka životní pojistky dosahuje v Česku jen šesti a půl roku. „Když si vezmete, že lidé uzavírají životní pojištění ve věku mezi třiceti až čtyřiceti a často tím řeší i spoření na důchod, pak je častá praxe ,přetáčení‘ těchto smluv mezi pojišťovnami po několika letech určitě v nepořádku,“ tvrdí Řehák. Na předčasně ukončených smlouvách a uzavírání nových smluv přitom podle něj klienti tratí stovky milionů korun ročně. „Může se dokonce stát, že po ukončení pojistky po třech letech mají naspořeno nula peněz a na nové pojistce začínají od začátku. Jako by ty peníze vyhodili z okna,“ upřesňuje Řehák.
Ostatní pojišťovny mají velmi podobné zkušenosti. „Přesjednávání životního pojištění z jedné pojišťovny do druhé je nejhorší trend. Výsledkem je často ztráta pro zákazníka, kterému to nezávislý finanční poradce nevysvětlí,“ tvrdí generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jeroen van Leeuwen, podle kterého je situace alarmující. Pojišťovny na to podle něj budou muset reagovat tím, že budou zákazníky ještě více varovat před předčasným zrušením smlouvy.
Více regulace
Právě nezávislí finanční poradci by měli být nejen kvůli zmiňovaným praktikám lépe regulováni, domnívá se Leeuwen. „Bylo by lepší, kdyby nad nimi existoval důkladnější zákonný dozor. Teď je to bohužel tak, že ti horší poškozují image těch dobrých,“ konstatoval.
Totéž zmiňuje i Jakub Strnad, šéf Allianz pojišťovny. „Prodej pojistek musí být založen na reálné a kvalitní finanční analýze, nikoli pouze na vidině vysoké provize. V tomto směru vidím budoucnost pojistného trhu a je jen otázkou času, kdy k takové regulaci dojde,“ říká.
Ministerstvo financí v tomto směru nezahálí. Velká novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích by měla upravit podmínky prodeje tak, aby nedocházelo ke zmiňovaným praktikám. Jedním z návrhů je to, aby při změně pojistky do určité doby od jejího uzavření zprostředkovatel nedostal provizi.
Nové trhy?
Pojišťovny si ale hodně slibují také od reformy tuzemského zdravotnictví. „Dlouhodobě čekáme na další velký segment trhu, a to komerční zdravotní pojištění. Nejenom proto, že to přinese nové možnosti komerčním pojišťovnám, ale rovněž jako možnost jak mohou být do zdravotnictví investovány další peníze,“ zmínil další oblast, kterou pojišťovny „žijí“, předseda představenstva a generální ředitel Kooperativy Martin Diviš. Systém nadstandardní zdravotní péče funguje úspěšně v Německu či v Rakousku. Podle pojišťoven by taková možnost měla existovat i pro české občany. „Třetina obyvatel Rakouska má soukromé zdravotní pojištění, hradí se z něho denní podpora při pobytu v nemocnici, náklady na konkrétního lékaře, lepší vybavení pokoje při hospitalizaci, větší výběr. V souhrnu se tyto částky podílejí na financování rakouského zdravotnictví dvěma procenty, tedy zhruba sumou třináct miliard korun ročně,“ říká Diviš.
Zatím nejžhavějším tématem, které pojišťovny v současné době řeší, zůstává hospodářský růst či pokles a nejistota kolem řešení dluhové krize včetně jejich dopadů na finanční trhy.
Velká pětka (Pět největších pojišťoven v Česku, dle předepsaného pojistného, k 30. 9. 2011)
Životní pojištění
Česká pojišťovna
Pojišťovna České spořitelny
ČSOB Pojišťovna
Kooperativa
Komerční pojišťovna
Neživotní pojištění
Česká pojišťovna
Kooperativa
Allianz
Generali Pojišťovna
Česká podnikatelská pojišťovna
pramen: Česká asociace pojišťoven