V nabídce aukce Dorothea konané 19. května zazářil, jak se dalo očekávat, obraz Vojtěcha Hynaise Mír. Šlo o tematickou variantu z roku 1886, která se vyvolávala za 1 200 000 korun. Obraz se nakonec vydražil za dva miliony, což ale bylo méně, než se všeobecně očekávalo. Představíme–li si, že dosažená částka je cenou luxusního vozu, který každým rokem hodnotu ztrácí, není tato suma za kvalitního autora vůbec přehnaná. I tak jde zřejmě o cenový rekord dosažený v aukci za dílo českého malíře 19. století. Druhým favoritem byl obraz Josefa Čapka Dívky na kopci z roku 1936 s vyvolávací cenou 1 200 000 Kč, který byl vydražen za 1,8 milionu korun.
V žebříčku nejvyšších cen se z českých malířů objevil již jen Antonín Chittussi Pohledem na město Ronov z roku 1878 a Jiří Kars Portrétem mladé dámy. Chittussi změnil majitele za vyvolávací cenu 380 tisíc a Kars se vydražil z vyvolávačky 200 tisíc za 250 tisíc korun. Pak již následovali jenom zahraniční autoři. Ceny jednoho milionu dosáhl obraz od antverpského malíře z 1. poloviny 17. století Flóra, který byl vyvoláván z 300 000 korun. S vysokým nárůstem byl vydražen obraz Maxe Haushofera Horské jezero, jenž byl z vyvolávací ceny 60 000 Kč „přiklepnut za 140 000 korun. Plátno připsané malíři přelomu 17. a 18. století Willemu van Miers Zuzana a starci vystou–palo z vyvolávací ceny 150 000 na rovných 700 000 korun. Tím se dostalo na příčku nejvyšších cenových přírůstků. Dobře si vedla nevelká kresba Julia Mařáka, která se vydražila z 30 000 na 90 000 korun. Tři litografie Františka Koblihy se dokonce mimo očekávání vyšplhaly ze tří tisíc na třicet tisíc korun.
Zcela zřejmý trend v prodeji T. F. Šimona zaznamenávají jeho žánrové a krajinné motivy. Dražily se čtyři oleje, přičemž se prodaly dva. Mořská zátoka se ze 40 tisíc dostala „jen na sedmdesát a obraz Na mořské pláži ze 60 tisíc na 140 tisíc korun. Bez zájmu zůstalo velké plátno Před budhistickým chrámem nabízené za 180 tisíc a Zátiší se žlutým melounem vyvolávané za cenu 50 tisíc korun. Z posledních aukcí tohoto autora je zřejmé, že zájem je především o jeho líbivá díla. Hledisko líbivosti vůbec u známých autorů dominovalo. Neprodala se třeba Podobizna ženy v bílých empírových šatech z Waldesovy sbírky od předního portrétisty přelomu 18. a 19. století Antonína Machka. Neprodal se ani obraz Jana Zrzavého Haldy nabízený za 600 tisíc korun. Bez zájmu zůstal i jinak kupovaný Antonín Procházka dílem Podzim ve vyvolávací ceně 500 tisíc, a dokonce obraz Zátiší s květinou ve váze a citrony Emila Filly za vyvolávačku 800 tisíc korun. Nového majitele nenašly ani Špálovy Konvalinky ve váze za 80 000 Kč. Zcela nepochopitelně byl ovšem přehlédnut Josef Váchal, od něhož byla nabízena autorská kniha Prostředníci s jedenácti dřevoryty za 200 tisíc korun. Přitom jde o cennou sbírkovou raritu, neboť Váchal proslul tím, že podobné knihy vytvářel sám, včetně textu. Tato měla pořadové číslo 16 a pocházela pouze z dvaceti exemplářů. Josef Váchal patří k našim nejosobitějším umělcům a neschopnost docenit podobná díla na našem trhu je příznačná. Poměrně kvalitními díly zastoupená aukce měla tradičně stále stejnou chybu, a to nepřehledný katalog.
Výstava
AKTY NA KOLONÁDĚ
Mít výstavu v Karlových Varech v době Mezinárodního filmového festivalu je jistě snem každého fotografa. Letos se to podařilo Milanu Šárovi z Prahy. Své akty vystavuje od 9. do 29. července 2001 v Charlie Gallery na ochozu Vřídelní kolonády. Autor vybral z posledních pěti let 38 černobílých snímků, které mají jedno společné – modelem je jeho manželka Ivana. Vidíme ji v různých exotických prostředích, dokonce i pod vodou, což je jedna ze Šárových specialit. Ke své práci užívá škálu formátů od kinofilmu po 18×24 cm a na jeho fotografiích se setkáme jak s úmyslně velkým zrnem, tak s fotografií takřka bezzrnou.