Zdravotnictví musí vyřešit, jak přidat peníze všem lékařským segmentům, zmírnit objemové regulace, a přitom nesrazit systém na kolena
Šalamounský verdikt vydali ústavní soudci, když rozhodovali o požadavku čtyř desítek senátorů, aby byla zrušena letošní úhradová vyhláška coby nadmíru restriktivní. Soud jim nevyhověl v plném rozsahu, nicméně platnost některých částí dokumentu zrušil. Týkají se takzvaných regulačních srážek na úhradu péče poskytnuté nad stanovený objem. Zrušení však přijde až na sklonku příštího roku.
„Zrušení úhradové vyhlášky 2013 je pro poskytovatele jen morálním vítězstvím,“ míní expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál.
„Omezení úhrad zůstávají v platnosti, pojišťovny navíc dostaly k dobru lhůtu do konce roku 2014 pro uplatnění regulací za letošek. Protože úhradové vyhlášky beztak platí jen pro jeden rok, rozhodnutí Ústavního soudu toho příliš pro tento rok nemění a pro rok příští vydá ministerstvo zdravotnictví novou úhradovou vyhlášku, na kterou se tento nález nebude přímo vztahovat,“ vysvětlil.
Nicméně ústavní soudci vybídli ministerstvo zdravotnictví, aby jejich závěry respektovalo při tvorbě cenového předpisu na příští rok. Oba póly zdravotnického systému, tedy plátci i nemocnice, které již týdny hořekují nad neutěšenou finanční kondicí (viz Splatnost v nedohlednu), s napětím očekávají, jak se resort s požadavkem popasuje. Pokud by úhrady uvolnil, tedy zrušil regulace, objem výkonů by k radosti lékařů a smutku pojišťoven značně nakynul. A to v řádu jednotek až desítek miliard korun.
Pacientova jistota Dlužno podotknout, že soud nerozhodl jednomyslně. Se závěry se neztotožnil soudce Stanislav Balík, který dvůr ironicky nazval Ústavním cenovým soudem.
„Jako v nedávné minulosti opakovaně i nyní Ústavní soud vstoupil na půdu, která se jeho zásahu z povahy věci zpěčuje; způsob rozdělení finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění ve prospěch jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče je povýtce nejen otázkou politickou, nýbrž i výsostně odbornou, a to jak medicínsky, tak ekonomicky, přičemž ani jedno, ani druhé Ústavnímu soudu z hlediska správnosti posuzovat nepřísluší. Právě tomuto pokušení Ústavní soud zjevně podlehl, když se rozhodl přisvědčit názorům části nespokojených lékařů, aniž adekvátně dohlédl, že ústavněprávní terén je jinde,“ demonstruje nesouhlas další jeho kolega Vladimír Kůrka.
Ostatní soudci se sice shodli na tom, že některé mechanismy úhradové vyhlášky by měly fungovat jinak, nicméně neuvádějí jak. Což je škoda, protože předpis nerozlišuje mezi překročením objemu péče kvůli plýtvání a účelně poskytnutou léčbou. Laikům není jasné, jakým způsobem by se mělo toto rozlišení zakomponovat do textu vyhlášky.
Nicméně soudci dali právní jistotu pacientům.
Podle nálezu Ústavního soudu by pacienti rozhodně měli být ušetřeni jakýchkoÚstavní liv negativních dopadů regulačních opatření.
Současná praxe, kdy nemocnice například vyhlašují neformální stop stav a posílají pacienty do spádových zdravotnických zařízení, je tedy protiprávní.
„Soud potvrdil, že nemocnice má řešit překročení rozpočtu jednáním s pojišťovnou, nikdy však na úkor nemocných,“ shrnul podstatu usnesení právník Dostál.
Navrhovatelé se navíc podle Dostála neměli spokojit jen s napadením úhradové vyhlášky pro rok 2013, ale měli zkusit napadnout rovnou celé zákonné zmocnění pro její tvorbu. „V případě úspěchu by tím totiž už napořád přiměli zákonodárce k vytvoření férovějšího mechanismu, než je nefunkční dohodovací řízení a následné vydání úhradové vyhlášky dle libovůle aktuálního ministra,“ vysvětlil Dostál.
Nespravedlnosti zůstanou V každém případě, přestože nález soudu nebude mít dopad na financování zdravotních služeb v letošním roce, do budoucna s ním už zatřást může, právě kvůli požadavku na zrušení regulací. Jak upozorňuje ve svém nesouhlasném stanovisku soudce Balík, „financování zdravotnictví je uzavřený vzájemně propojený systém, který může být dílčím nedomyšleným zásahem ve svých důsledcích poraněn i tam, kde by se to zprvu nezdálo“.
Letos se očekává, že se zdravotnictví propadne do desetimiliardového deficitu. Mohl by se zmírnit o 800 milionů, pokud noví poslanci odsouhlasí zvýšení plateb za státní pojištěnce již od listopadu. Na příští rok by si díky nim mohlo zdravotnictví přilepšit o necelých pět miliard. Tento polštářek by však rozhodně nezvládl pokrýt rostoucí výdaje v důsledku případného uvolnění regulací.
„V tom případě by rychle rostly výdaje na léky stejně jako objem výkonů. To už by zdravotní pojišťovny nezvládly uplatit a poskytovatelé by se potom dostali do druhotné platební neschopnosti,“ varuje ředitel pro strategii České průmyslové pojišťovny Pavel Frňka. A to ještě z příjmů nemocnic vypadnou regulační poplatky kvůli několikaměsíčnímu legislativnímu vakuu.
Ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát se netají tím, že by rád vytáhl sedmimiliardové finanční rezervy, jimiž disponují některé z menších pojišťoven. Plánuje tedy pro příští rok navýšit jejich sazby k úrovni, na níž nemocnice honoruje VZP. Což se pochopitelně jejím menším konkurentkám nelíbí. Namítají, že nižších cen dosáhly účinnou smluvní politikou a že není logické dotahovat se na roveň toho, kdo platí víc.
Zároveň se ale prý nemají ani příští rok sjednotit sazby jednotlivých nemocnic, které se od sebe značně liší. Přestože není pochyb, že nespravedlnosti v odměňování nebudou odstraněny, dokud nebude určena jednoznačná cena třeba za nekomplikovanou operaci žlučníku – ať už ji bude provádět chirurg z fakultky, nebo okresního špitálu – s tím, že specializované služby budou honorovány navíc. Přičemž by měla být zachována smluvní volnost, pokud se pojišťovna dohodne s konkrétní nemocnicí na trochu nižší částce za jednotku výměnou za to, že jí bude posílat více pacientů. l
Splatnost v nedohlednu
Závazky nemocnic z obchodního styku (meziroční srovnání, v mil. Kč)
Nemocnice dle Závazky z obchodního styku
zřizovatele
k 30. 6. 2012 k 30. 6. 2013
Celkem Po splatnosti Celkem Po splatnosti
Ministerstvo 7855 861 8943 2110
zdravotnictví
Kraj* 1452 539 1483 615
Město* 414 97 403 99
Jiná právnická 6940 2102 7104 2350
osoba, církev
Ostatní centrální 202 29 234 26
orgány
Celkem 16 863 3628 18 167 5199
* příspěvkové organizace
Zdroj: ÚZIS ČR
