Ministr financí chválí nynější provizorní vedení Komerční banky
Pavel Mertlík (38) Absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1981 až 1990 byl členem KSČ. Do ČSSD vstoupil v roce 1995. Pracoval v Ústavu prognózování ČR, odkud odešel na Fakultu sociálních věd. V devadesátých letech působil tři roky v Institutu ekonomie České národní banky. Do sociálnědemokratické vlády nastoupil jako místopředseda pro ekonomiku a v červenci loňského roku se stal také ministrem financí. V posledních měsících, zejména po privatizaci České spořitelny a po schválení státního rozpočtu, jeho odborná prestiž vzrostla. Nicméně se dostal ve sněmovně do palby kritiky smluvně opoziční ODS. Kritizován byl zejména za privatizaci a také za novelu zákona o ČNB. Je ženatý a má dva syny.
EURO: Byl jste napaden v Parlamentu za privatizaci České spořitelny. Jste přesvědčen, že mírný odklad prodeje do dokončení ozdravovacích procesů by nepřinesl lepší cenu? MERTLÍK: Vláda dala jednoznačně všem zájemcům najevo, jaké kroky udělá. Podrobně to popsala v rozsahu několika stran a toto vysvětlení poskytla všem čtyřem investorům, kteří usilovali o spořitelnu. Konečný způsob ozdravení se od toho, co bylo takto zveřejněno, nelišil. Tři uchazeči odmítli dál jednat, jen Erste vyjádřila další zájem, odmítla koupi neočištěné spořitelny a nabídla cenu, která byla mimochodem o několik miliard korun nižší, než ta, za kterou jsme nakonec prodávali. V situaci, kdy jsem rozhodoval o časovém sledu rozeslání memoranda a pak informačních dopisů, tak již existovalo značné zpoždění. Alternativou bylo odložit prodej, a to by podle mého názoru nebylo dobré rozhodnutí a nepřineslo by zhodnocení banky. Problém vznikl do značné míry tím, že harmonogram privatizace spořitelny, který byl schválen v dubnu loňského roku, byl ve skluzu, jenž nebyl dost dobře vysvětlitelný. Když jsem dostal tento případ na starost, tak jsem se přes jistý odpor tehdejšího vedení FNM zasadil o to, aby se zpoždění začalo dohánět.
- *EURO: Přesto se zdá cena spořitelny nízká. Zvláště když ji srovnáme s cenou ČSOB, jejíž růstový potenciál je asi menší.
MERTLÍK: Myslím, že to není pravda. Nechci tím říkat nic proti spořitelně. KBC řekla, že Československá obchodní banka bude expandovat do retailu, ale nemyslela tím určitě, že opustí firemní finance a zejména exportní financování. Za druhé rozdíl v ocenění je dán dvěma zásadními faktory. Těmi jsou management a řídící systém, včetně jeho technického zabezpečení. A v tom, bohužel pro spořitelnu, byly mezi oběma bankami velké rozdíly. Mimochodem, pokud jde o řídící systém, je na tom oproti spořitelně dobře Komerční banka, což je všeobecně známá věc, a je to jeden z důvodů, pro které je o ni také výrazně vyšší zájem. EURO: To mluvíte o hardwaru a softwaru? MERTLÍK: Vnitřní řídící systém je také lepší. Že nebyla dodržována pravidla, to je jiná věc. EURO: Ale výsledky jsou tristní. MERTLÍK: Komerční banka prošla třemi negativními procesy. Prvním byly obchody, které z dlouhodobého hlediska nebyly rozumné. Týkaly se úvěrování především velkých podniků. Pozůstatky po těchto chybách byly vyvedeny mimo banku. Stejné řešení jsme zvolili ve spořitelně, či v některých jiných bankách. Druhým problémem jsou obchody na hranici kriminality, či dokonce za ní, což nyní posuzují příslušné orgány. Ty také ochudily banku, nicméně k dnešnímu dni je to vyřešeno. Třetí věcí byl styl práce nejvyššího vedení a ten se řeší personální výměnou. EURO: Nemělo se k ní přistoupit dříve? MERTLÍK: Výměna vedení byla provedena možná později, než měla být. Dlouho jsme doufali, že nebude nutná a banka dokáže sama najít dostatek vnitřní síly k změně stylu řízení. K tomu nedošlo. Záležitost bude dořešena v nejbližších týdnech. EURO: Netrpí banka tím, že nemá šéfy? MERTLÍK: Přestože její vedení je nyní pouze čtyřčlenné, pracuje s velikým elánem, a to včetně lidí, kteří odcházejí. Výsledky jsou viditelné. Banka kromě jiného dlouho postrádala kredibilní strategii. Dělala všechno, a přitom nic pořádně. Byla příliš velká, ale zároveň ne tolik, aby mohla založit svou strategii pouze na expanzi. To se podle mého soudu v poslední době velmi mění. Od podzimu, kdy přišel pan Palečka, který je nyní pověřen řízením banky, zaznamenávám změnu. Přišel s úkolem pracovat na strategii banky a myslím, že se mu daří. EURO: Přesto musí nastoupit nové vedení a nějakou dobu bude trvat, než se projeví efekty z vyčištění banky. Nebylo by proto dobré prodej posunout, řekněme až na první čtvrtletí příštího roku, kdy budou zjevné efekty, a tím možná i lepší cenová nabídka? MERTLÍK: Já se tomu v principu nebráním. Vládní usnesení hovoří o konci roku 2000. Nicméně není to dogma a čtvrtletní zpoždění neznamená mnoho, zvláště když je banka na dobré cestě. O tom však nerozhoduje vláda sama. My máme na privatizaci najatého poradce, dobře placeného, a jeho názor to v současnosti není. EURO: IPB nyní řeší své vnitřní problémy. Máte pocit, že by z toho mohla vzniknout i určitá rizika pro státní finance? MERTLÍK: Myslím, že nikoli. Problémy jakékoli velké banky znamenají potenciální riziko pro veřejné finance. Ale není mi známo nic o tom, že by situace v IPB měla cokoli takového indikovat. EURO: Dalším peněžním ústavem, jehož díl vlastní stát, je Česká pojišťovna. Zdá se, že byste rádi získali prémii za prodej majority, ačkoli tou disponují dva soukromé subjekty. MERTLÍK: Z čeho usuzujete, že si stát dělá čáku na prémii za majoritu? Tak tomu rozhodně není. EURO: Několikrát jste opakovali,že chcete prodávat s ostatními vlastníky, a odmítli jste jejich nabídku na odkup. MERTLÍK: Kdyby se nám podařilo s nimi dohodnout, tak bychom rádi prodávali dohromady s oběma, či jedním z nich. A slovo dohodnout podtrhuji. To by samozřejmě bylo velmi dobré. O to usilujeme. Bylo by to dobré pro PPF i pro IPB a samozřejmě i pro stát a Komerční banku. Zatím jsme však nedokázali najít společný jazyk. Pokud bychom prodávali jako minoritář, tak nám to nepochybně žádný nárok na prémii nedává. Nicméně není nám jedno, za jakou cenu budeme prodávat. Ta, kterou nám IPB nabídla, byla velmi nízká. Byla hluboko i pod hodnotou toho čtyřicetiprocentního balíku. EURO: Takže nepřesvědčujete IPB, aby nedodržela opci uzavřenou s PPF? MERTLÍK: Neznáme obsah smluv mezi IPB a PPF. EURO: V případě privatizace energetiky vymezily dodatky k opoziční smlouvě mantinely pro další postup. Mění to nějak situaci? MERTLÍK: Řešení, která se vejdou do těchto mantinelů, vylučují, že by stát usiloval o dlouhodobější postátnění existujících společností. To odpovídá i záměru vlády. Zamezuje se možnost takových operací, jako by byl prodej plynárenských distribučních společností státnímu Transgasu. Nemyslím si, že zúžení prostoru je v rozporu se zájmy vlády. Také bychom to jinak nepodepsali. Nikdy jsem nepochyboval, že cílem by měla být privatizace ve smyslu příchodu soukromých vlastníků i do Transgasu a ČEZ. EURO: V případě ČEZ mělo být podle některých informací kompenzováno oddělení přenosové soustavy tím, že firma dostane podíly v několika distribučních společnostech. Ani zde nevznikají komplikace? MERTLÍK: Řešení, o němž mluvíte, není součástí žádných vládních dokumentů a o této variantě nejednáme ani ve společné skupině s ministerstvem průmyslu a obchodu. Nehodlám komentovat fámy, které běží na trhu. EURO: Je dohoda ministerstev na dohled? MERTLÍK: Termín předložení koncepce privatizace energetiky je sice posunutý o dva měsíce, ale úkol platí. EURO: V případě privatizace telekomunikací vzniká zajímavý efekt, kdy se o obě největší společnosti uchází Deutsche Telekom, jsou tam dva mobilní operátoři, kteří by se také dostali pod kontrolu německé firmy. To nevypadá na konkurenční prostředí. MERTLÍK: Vláda jednoznačně deklarovala, že jediným kritériem, které ji zajímá, je privatizační výnos. Frekvence fúzí v telekomunikacích je tak rychlá, že klást požadavky typu tohle koupí ten a tohle někdo jiný je irelevantní v době, kdy se Vodafone a AirTouch spojuje s Mannesmannem, či SBB pohlcuje Ameritech. EURO: Letošní výnosy privatizace jste pesimisticky odhadli na padesát miliard korun. Platí tento odhad stále? MERTLÍK: Ten odhad vycházel z možných problémů a zpoždění v jednotlivých privatizačních případech. K tomu však nedochází, a proto těch padesát miliard lze považovat za skutečně spodní hranici privatizačních příjmů. EURO: Dodatky k opoziční smlouvě předurčily do značné míry přípravu dalšího rozpočtu i dalších veřejných rozpočtů. Pro letošní státní finance někteří experti předpovídají schodek počítaný podle mezinárodních metodik až do výše sedmi procent HDP. Jak chcete dosáhnout snižování schodku, když stále budou potřeba výdaje na revitalizaci? Vstoupí do hry i další čištění bank? MERTLÍK: Náš postup bude velmi jednoduchý. Co se týče státního rozpočtu i rozpočtů krajských, předpokládáme, že budou dále mírně klesat výdaje tak, abychom splnili náš závazek dosáhnout u centrálního rozpočtu schodku dvaceti miliard korun. To si vyžádá škrty na výdajové straně. Dojde i k nárůstu příjmové strany. Je to v souladu s rozpočtovým výhledem vlády a očekávanými tempy růstu. Dále se soustředíme na to, aby další složky veřejných financí, jako je třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna, hospodařily rozumně, bez deficitů. To je vše. Co se týče Konsolidační banky a Fondu národního majetku, tak jejich vliv je velmi nízký, protože mají nízké rozpočty. EURO: Jde o to, nakolik budou hradit další rozpočtové výdaje, například fondů dopravy a bydlení, ale i sociálního pojištění, z privatizačních příjmů, které nelze uznat jako běžné příjmy státního rozpočtu. MERTLÍK: Samozřejmě. Ale stejně nelze uznat výdaje, pokud jsou spojeny s privatizací. Pokud Konsolidační banka převezme nefungující aktiva třeba od Komerční banky, tak to je privatizační výdaj, který není zahrnován do maastrichtských kritérií. EURO: Zamýšleli jste zastavit pokles daňové kvóty. Jaké budou nejbližší kroky? MERTLÍK: Brzy odejde do Poslanecké sněmovny série daňových zákonů. To bude znamenat zvyšování daňové kvóty, především daně spotřební a daně z přidané hodnoty. U daně spotřební platí náš závazek k EU do roku 2002 ji zvyšovat na obvyklou úroveň. U DPH se bude snižovat hranice pro podnikatele jako povinné plátce. To bude znamenat dodatečné příjmy státní pokladny v příštím roce v rozsahu osmi až deseti miliard korun. U jiných daní se budou výnosy snižovat prostřednictvím rozšiřování odpočitatelných položek. EURO: Záměr zvýšit horní sazbu daně z příjmu fyzických osob jste opustil? MERTLÍK: Brání v tom dodatek k opoziční smlouvě. Ale po pravdě řečeno zamýšlené zvýšení této sazby z 32 na 35 procent by přineslo příjmy v rozsahu několika stovek milionů korun, což není příliš významné. EURO: Návrh novely zákona o ČNB vyvolal ve sněmovně značně podrážděnou reakci ODS a zejména jejího předsedy. Je podle vašeho názoru tato novela harmonizační a v souladu s požadavky na nezávislost centrální banky, nebo je v ní prostor pro další úpravy? MERTLÍK: Novela je společné dílo ČNB a ministerstva financí. Co se týče toho, zda jde o harmonizační novelu, jsem přesvědčen, že jí skutečně je. Znamená plnou harmonizaci a žádné další kroky nebudou. To ale neznamená, že tvar novely nemůže být udělán trochu jinak a také bude stoprocentně harmonizační. Evropské právo, kromě toho primárního, se vyznačuje tím, že to nejsou zákony s paragrafy. Jde o soubor směrnic, principů. Ty musí každá země přenést do vlastního práva způsobem, který odpovídá její vlastní tradici. Český právní systém i po vstupu do unie zůstane českým právním systémem. Dovedu si představit, že přijde řada pozměňovacích návrhů, které mohou být akceptovatelné a mohou být v pořádku z hlediska vymezení nezávislé pozice centrální banky tak, jak ji definuje příslušná směrnice EU. Ale dnešní podoba je také bezpochyby v pořádku. EURO: Souhlasíte s tvrzením, že centrální banka má příliš velkou moc a nedostatečnou odpovědnost? MERTLÍK: Nesouhlasím. Podle mého názoru nemá správně definovanou odpovědnost a strukturu této odpovědnosti z hlediska zpětné vazby ke svým úkolům, a to vládní návrh odstraňuje. EURO: Co si myslíte o požadavku na schvalování či neschvalování zprávy o měnové politice plénem sněmovny? MERTLÍK: Spíše bychom se měli držet směrů, které vedou k právní aproximaci, a nikoli k našemu vzdalování se od EU. EURO: Mnohokrát se diskutovalo o tom, zda bankovní dohled má fungovat v rámci centrální banky, nebo zda by neměla existovat nezávislá regulační instituce starající se o celý finanční trh. Jaký je váš názor? MERTLÍK:** Myslím, že je třeba vymístit některé dozorové činnosti z ministerstva financí, kam doopravdy nepatří. Podle mého soudu nepatří bankovní dohled ani do centrální banky. Ovšem konflikt zájmů mezi dozorem a měnovou politikou bude v dohledné době vyřešen tím, že ČNB přijde o měnovou politiku ve prospěch Evropské centrální banky. Je proto otázkou, zda nyní činit nějaké kroky ve smyslu vyčlenění bankovního dohledu z ČNB. To bylo aktuální před sedmi lety.
