Okolní vývoj ČNB do karet příliš nehraje. O to víc se ale dnes její rozhodnutí oslabit korunu jeví jako potřebné a prozíravé
V článku Martina Slaného a Jana Skopečka Falešná pýcha centrálních bankéřů (Euro 50/2014) autoři tvrdí, že „současné oživení nelze vysvětlovat devizovými intervencemi ČNB, že jde o náhodný souběh okolností“ a že Česká národní banka „má štěstí“. Cítíme potřebu na to reagovat.
Česká národní banka nikdy netvrdila, že jediným důvodem podstatně lepší kondice české ekonomiky v uplynulém roce je oslabení koruny. Zlepšení podpořila také změna fiskální politiky a alespoň v prvním pololetí nadějné oživení v eurozóně. Tyto dva faktory mohou vysvětlit zvýšení dynamiky české ekonomiky v roce 2014 v rozsahu necelých dvou procentních bodů. Skutečná změna je však ještě o 1,5 procentního bodu výraznější.
Za tímto rozdílem je třeba hledat zejména vliv oslabeného kurzu, jehož nepřímé vyčíslení je ve zpětném pohledu blízko odhadu ČNB z listopadu 2013. Již tehdy jsme tvrdili, že slabší kurz povede k urychlení růstu HDP o více než jeden procentní bod. Mimochodem, v téže době kritici ČNB věštili, že nás vlivem oslabení koruny čekají zlé časy. Mezinárodní srovnání (viz graf) ovšem ukazuje, že nic takového nepřišlo. Naopak, právě v případě České republiky se odehrála nejpozitivnější změna.
Pánové Slaný a Skopeček tvrdí, že růst české ekonomiky je dán spontánním oživením spotřeby domácností a investic firem, v nichž se dle jejich názoru v uplynulém roce odrážel pouze růst reálné kupní síly. Spotřeba a investice jsou v jejich pojetí výhradně funkcí běžného disponibilního důchodu, což je jeden ze základních prvků keynesovské ekonomie v její podobě z šedesátých a sedmdesátých let minulého století. To nás mimochodem u lidí z Institutu Václava Klause poněkud překvapuje.
JAPONSKÝ PŘÍKLAD Autoři citují dvě studie, které zpochybňují citlivost spotřeby na inflační očekávání (a skrze ně na reálné úrokové sazby) ve Spojených státech. V reakci na jednu z těchto studií však japonští ekonomové Ichiue a Nishiguchi (2013) zkoumali vztah spotřeby a očekávané inflace s využitím mikroekonomických dat o domácnostech v Japonsku, tedy v zemi, která má na rozdíl od USA dlouhodobé zkušenosti s nízkou až zápornou inflací.
Jejich výsledky naopak potvrzují předpoklady ekonomických modelů centrálních bank, neboť ukazují, že očekávání vyšší in fiace v budoucnosti vede k nárůstu dnešní spotřeby. Přesně tento kanál oslabení kurzu zafungoval v souladu s předpoklady ČNB. Vývoj objemu a struktury spotřeby domácností a maloobchodních tržeb od konce roku 2013 ilustruje, jak domácnosti i firmy přestaly odkládat své nákupy a vyčkávat na další pokles cen (zejména aut a dalšího zboží dlouhodobého užití).
NEZODPOVĚZENÉ OTÁZKY Reálné úrokové sazby, resp. inflační očekávání samozřejmě nebyly jediným hybatelem spotřeby domácností v uplynulém roce a její oživení lze vysvětlit (z nemalé části) též růstem reálné kupní síly. Pánové ovšem ve svém článku nechávají bez vysvětlení, odkud se růst reálných příjmů domácností vzal. Vystačí si pouze s tvrzením, že určitě nebyl důsledkem oslabení kurzu, neboť tomu neodpovídá časový sled událostí. Je tomu skutečně tak?
Proč tedy až poté, co došlo k oslabení koruny, roste český vývoz výrazně rychleji než zahraniční poptávka? Proč je rostoucí investiční apetit firem patrný až od konce roku 2013 a proč od téže doby výrazně zrychlil růst jejich provozních zisků? A nejsou právě souběžně rostoucí vývoz, investice i spotřeba důvodem, proč míra nezaměstnanosti od konce loňského roku klesá, začal se zvyšovat počet hodin odpracovaných v české ekonomice a oživil se růst mezd?
Na tyto otázky by měli dát pánové Slaný a Skopeček uspokojivou odpověď dříve, než začnou centrální banku obviňovat z falešné pýchy.
Zbývá dodat, že v eurozóně došlo v uplynulém roce k dalšímu prohloubení deflačních tendencí, což má vliv i na ekonomický vývoj v Česku. Nelze tak s pány Slaným a Skopečkem souhlasit ani v tom, že centrální banka měla štěstí na příznivý souběh okolností. Právě naopak, okolní vývoj ČNB do karet příliš nehraje. O to víc se ale ve světle nových informací jeví rozhodnutí ČNB oslabit korunu jako potřebné a prozíravé.
O autorovi| PETR KRÁL BRANISLAV SAXA, sekce měnová a statistiky, NB sekce měnová a statistiky, NB
