Bankovní rada České národní banky dnes poprvé od února 2008 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, banka zvýšila o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta.
ČNB naposledy hýbala s úrokovými sazbami v listopadu 2012, kdy je snížila na současnou minimální úroveň. Základní úroková sazba tak od té doby činila 0,05 procenta. Naposledy bankovní rada sazby zvýšila v únoru 2008, základní úroková sazba tehdy stoupla na 3,75 procenta. Od té doby ČNB sazby snižovala.
„Postupný růst sazeb je v současné situaci již žádoucí. Ekonomický růst je příznivý a v některých ohledech lze v ekonomice již pozorovat známky přehřívání. Řada ekonomických ukazatelů se pohybuje na svých nejpříznivějších historických hodnotách, nulové sazby tak již nejsou konzistentní se současným stavem ekonomiky a vedou ke vzniku nerovnováh,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Konečná, vystupovat! Přečtěte si důvody, proč už bylo načase sazby zvýšit
Centrální bankéři dnes zvýšili také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.
Česká měna v reakci na rozhodnutí ČNB prolomila hranici 26 korun za euro a po 13:00 se obchodovala za 25,95 Kč/EUR.
Aktuální kurz eura ke koruně:
Další centrální banky budou následovat
„Česká národní banka je teprve třetí centrální bankou ekonomicky vyspělé země, které se v pokrizovém období pro růst sazeb rozhodla. Zatím měnové šrouby utáhly jen americká a kanadská centrální banka,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Dodal, že ČNB budou v dohledné době následovat centrální banky dalších evropských zemí, včetně Evropské centrální banky, která by podle něj měla k podobnému kroku přistoupit ve druhé polovině příštího roku.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč uvedl, že reakce trhu na dnešní rozhodnutí ČNB by nemusely být dramatické, podle něj bylo zvýšení sazeb pravděpodobné. To potvrdil na twitteru Svaz průmyslu. „Firmy růst nepřekvapí. Dostupnost úvěrů pro podnikatelský sektor ani ekonomický růst by to nemělo ohrozit,“ uvedl.
Úroky se zvýšily z historických minim. Firmy růst nepřekvapí. Dostupnost úvěrů pro podnik. sektor ani ekonomický růst by to nemělo ohrozit. https://t.co/Txk5DpaGWO
— Svaz průmyslu ČR (@SPD_CR) 3. srpna 2017
Ladislav Minčič z Hospodářské komory uvedl, že rozhodnutí ČNB působí jako demonstrace obratu v její měnové politice. „Krok sám o sobě by nemusel být převratným a trhy by jej dokázaly vstřebat, pokud není předzvěstí rozsáhlejšího pohybu úrokových sazeb. Takový pohyb by, zdá se, působil protiexportně a protirůstově,“ dodal.
Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela bude ČNB se zvyšováním sazeb pokračovat. „Podle našeho odhadu rostoucí domácí inflační tlaky přimějí centrální bankéře zvyšovat sazby ještě jednou. Mělo by se tak stát na listopadovém zasedání. V příštím roce pak podle nás přijdou ještě další tři zvýšení sazeb,“ odhadl.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská uvedla, že další zvýšení úrokových sazeb může přijít ve druhém nebo třetím čtvrtletí příštího roku. Sazby ale podle ní v Česku porostou stejně jako v Evropě či USA velmi pomalu kvůli slabé inflaci. „Ekonomika se sice přehřívá, ale více než ekonomický cyklus škrtí ekonomiku strukturální slabiny, například nedostatek zaměstnanců a mezera mezi požadavky zaměstnanců a zaměstnavatelů nebo levná výroba s nízkou přidanou hodnotou. A s nimi měnová politika ČNB nic nesvede,“ dodala.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Seidler v této souvislosti upozornil, že zvýšení sazeb patrně povede k mírnému zdražení hypotečních úvěrů. „U spotřebitelských úvěrů bude dopad mírnější, jelikož u těchto úvěrů bude růst tržních sazeb kompenzovat další pravděpodobný pokles marží bank z titulu vysoké konkurence na bankovním trhu,“ uvedl.
Základní úrokové sazby ČNB určují cenu peněz
- Stanovením základní úrokové sazby centrální banka ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Výše úrokových sazeb ČNB je také jedním z faktorů, které ovlivňují kurz koruny vůči cizím měnám. Za vyhlašovanou sazbu přebírá Česká národní banka při takzvaných repo operacích od komerčních bank přebytečné finance, které jim poté vrací navýšené o úrok. Standardně jde o dvoutýdenní obchody, v některých případech se provádějí i transakce s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Kromě těchto dlouhodobějších obchodů centrální banka umožňuje bankám uložit si u ní přebytečnou likviditu i přes noc.
- Pro oba případy obchodů - tedy pro dvoutýdenní repo operace (2T repo sazba) i pro uložení peněz přes noc (depozitní facilita, diskontní sazba) - stanovila Česká národní banka od listopadu 2012 úrokovou sazbu 0,05 procenta. Dvoutýdenní sazbu nyní zvýšila na 0,25 procenta, diskontní sazba zůstává na 0,05 procenta. Třetí důležitá úroková sazba, lombardní, za kterou si banky od ČNB přes noc peníze půjčují, byla od listopadu 2012 0,25 procenta, nyní vzrostla na 0,5 procenta.
- Výše základní úrokové sazby od vzniku České republiky z dlouhodobého hlediska klesala, vyskytla se ale i období výrazného růstu. 2T repo sazba byla vyhlášena poprvé v prosinci 1995 ve výši 11,3 procenta (do té doby ČNB používala diskontní sazbu, jež v lednu 1993 činila 9,5 procenta). Nejvyšší byla v červnu 1997, kdy krátkodobě atakovala hranici 40 procent. V prosinci 1998 klesla pod hranici deseti procent, v listopadu 2001 pod pět procent a v prosinci 2009 činila jedno procento.
- To, že ČNB kvůli dlouhodobě nízkým úrokům nemohla používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby, byl jedním z důvodů, proč centrální banka v listopadu 2013 zahájila devizové intervence. Ve snaze předejít deflaci tak oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Režim devizových intervencí ukončila ČNB začátkem letošního dubna, dnes je kurz kolem 26 korun za euro.
- Cenu peněz v ekonomice kromě úrokových sazeb České národní banky určuje také PRIBOR (z anglického Prague Inter Bank Offered Rate). Je to úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Často se používá jako referenční sazba, od které se odvíjí výše úroků u hypoték a dalších úvěrů pro občany a firmy. Výška sazby PRIBOR se liší podle toho, na jak dlouho se peníze půjčují. Její výše reaguje na sazby centrální banky.
- Dnes je nejnižší pro jednodenní obchody (0,12 procenta), s prodlužujícím se trváním obchodu roste až na 0,49 procenta pro jeden rok. V minulosti se sazba pohybovala mnohem výše. V roce 1992 byl roční průměr pro jednodenní obchod 8,63 procenta, v roce 1995 10,62 procenta, v roce 2000 5,25 procenta, v roce 2005 1,95 procenta, v roce 2010 0,86 procenta a před čtyřmi roky (tedy v době, kdy sazby ČNB klesly na současnou úroveň) 0,15 procenta. Vůbec nejvyšší roční průměr - 19 procent - byl v roce 1997.
Přečtěte si také:
