Bankovnictví Důvody, které Českou národní banku dovedly k měnové intervenci, straší i velké centrální banky na světě. Řeč je o ekonomické stagnaci, a hlavně nízké inflaci, která by se v nejhorším možném případě mohla propadnout až do deflační spirály. Centrální bankéři tak zřejmě budou pokračovat v masivních monetárních operacích.
Jedním z nejdůležitějších je Ben Bernanke, šéf amerického Fedu, kterému právě končí funkční termín. „Myslím, že jsme udělali kus dobré práce pro podporu oživení. A je důležité, že budeme nadále poskytovat nezbytnou podporu, která zabrání tomu, aby inflace klesla příliš nízko,“ citovala Bernankeho agentura Reuters. Inflace ve Spojených státech spadla v září na pouhých 1,2 procenta, přičemž cíl Fedu se nachází na hranici 2,5 procenta. Dokud tohoto bodu nedosáhne, bude probíhat takzvané kvantitativní uvolňování, tedy nakupování vládních dluhopisů za nově vytištěné peníze. Potvrdila to i Bernankeho nástupkyně Janet Yellenová.
Akční bude zřejmě rovněž Evropská centrální banka (ECB), byť v rámci svých konzervativních tradic. Už dnes je v eurozóně inflace příliš nízká, přičemž pro Evropu jde o mnohonásobně větší problém než pro USA – slabý růst cen v jádru Evropské unie brání oživení periferních států, jako je Řecko nebo Španělsko. V případě, že se situace nezmění, může ECB přistoupit k nákupu dluhopisů. „Je možné využít kapacitu bilance banky. To znamená přímé nákupy, které může dělat každá centrální banka,“ vyjádřil se pro Reuters člen výkonného vedení ECB Peter Praet.
V tištění peněz pokračuje i Bank of Japan, s jejíž pomocí se premiér Šinzó Abe snaží po dvou letech vyvést japonskou ekonomiku ze stagnace. Naopak jediná centrální banka, která jde poslední dobou proti proudu, je Bank of England. Spojené království totiž naopak trápí, že ceny rostou příliš rychle. Inflace tam ještě v září dosahovala 2,7 procenta.
