Centrální systém má hlídat zakázky, nikdo o něm doteď nic neví

Stát s dvouletým zpožděním porodil Národní elektronický nástroj (tzv. NEN). Centrální mozek veřejných zakázek za půl miliardy ovšem nebezpečně připomíná legendárního sněžného muže yettiho. Všichni vědí, že existuje, ale nikdo ho ještě neviděl. Od ledna přitom měl začít fungovat v ostrém provozu.

„Když se připravuje elektronický nástroj takhle dlouho, většinou je zastaralý. Mohl to být geniální systém. Dopadlo to jako obvykle: je to obrovsky promeškaná šance a jen další administrativa,“ říká známý bojovník za transparentní veřejné zakázky, poslanec TOP 09 a bývalý starosta Semil Jan Farský. Před prázdninami se účastnil konference, kde NEN jako jeden z mála spatřil. „To, co jsem viděl, nefungovalo. Systém byl neuvěřitelně složitý a nepřehledný, dokonce do něj tehdy nešly vkládat ani open data, se kterými je možné pracovat,“ vzpomíná Farský. Nabyl dojmu, že cílem bylo utratit především evropské dotace. A to se povedlo.

Všeobecnou skepsi a nejistotu přiživuje svým mlčením samo ministerstvo pro místní rozvoj, které NEN nechalo vyvinout a bude jeho garantem. Jisté je jen to, že čerstvá ministryně Karla Šlechtová NEN pozastavila a do dokončení jeho komplexního auditu „nebude nic podepisovat“.

Příliš pozdě

Kdyby stát nabídl zadavatelům v dubnu před dvěma roky elektronický systém, který by uměl úředníka provést celým procesem zadání veřejné zakázky, vygeneroval všechny formuláře, upozornil jej například, kdy má který odeslat, ruce by mu utrhali. V té době totiž museli zadávání zakázek elektronizovat a pořídit si profily zadavatele. Protože erár dělal mrtvého brouka, obrátili se na komerční sféru. Většina veřejných investorů si tedy už dávno nějaký software, který jim vyhovuje, pořídila a naučila se s ním pracovat. Dnes stát s NEN vstupuje na zavedený trh a nedá se očekávat, že úřady budou nad maxinástrojem jihnout nadšením. Na druhé straně důsledkem zpoždění je velmi roztříštěný trh a to by měl nyní NEN změnit.

NEN má sjednotit všechny elektronické nástroje, prostřednictvím kterých jsou zadávány veřejné zakázky. Těch je dnes podle statistik společnosti Otidea 91, přičemž je na nich registrovaných 10 164 uživatelů. První čtyři nástroje mají nad tisíc uživatelů, potom jejich počet dramaticky klesá. „Elektronické veřejné zakázky nemají ucelenou strukturu a na každém nástroji se uživatelé musejí registrovat, přihlašovat, sledovat jej,“ popisuje současný stav Tomáš Langr, majitel společnosti Otidea, která administruje veřejné zakázky a v menší míře funguje i jako provozovatel elektronického nástroje.

„Mít všechny zakázky na jednom místě by bylo pro uživatele komfortní. Pro úředníky by zase mohlo být pohodlné sypat zakázky do systému s garancí státu tak, aby se nemuseli obávat, že kvůli administrativní chybičce jim bude krácena dotace o čtvrtinu. Myšlenka je bezesporu správná. Pokud by NEN navíc na sebe dokázal navázat nejrůznější rejstříky nebo databázi dlužníků státu a podobně, bylo by to luxusní… a velmi robustní,“ soudí Langr.

Ani Langr ovšem netuší, jestli se vize alespoň zčásti naplní. Kolem NEN je měsíc před jeho plánovaným startem podivné ticho, které jej znepokojuje. „Chápu, že ministerstvo nechce jen tak pustit do provozu takto zásadní systém, který má uchopit veřejné investice, aby nedopadlo podobně jako například resort dopravy s registrem značek. Je ale začátek prosince a my stále nevíme, co bude NEN v reálném provozu umět, pro koho bude povinný nebo jestli se start zase zpozdí,“ dodává Langr.

Pokud má skutečně systém začít příští rok fungovat, budou jej muset začít využívat alespoň ministerstva a jim podřízené organizace. Zatím jim to v půli července vláda jen doporučila – řada resortů se proti povinnému zavádění NEN, o kterém nebylo ještě jasné, jak a zda vůbec pracuje, bouřila. Je ale jasné, že na bázi dobrovolnosti NEN nadlouho nezůstane. Na to je příliš drahou hračkou. S direktivním zaváděním ostatně počítá i vládní usnesení.

Nevnucujte nám to!

Z vyjádření oslovených ministerstev lze dovodit, že to s NEN sice zkusí, ale svých systémů se jen tak nevzdají. „Přejdeme na něj v okamžiku, kdy bude mít stejnou nebo vyšší kvalitu funkcí než naše systémy a umožní nám kontrolu podřízených organizací a agregaci dat,“ říká za ministerstvo zemědělství Radek Melichar. Resort nyní migruje na nový elektronický nástroj, náklady na jeho provoz jsou nicotné. Ani do testování se nezapojí ministerstvo zdravotnictví – se svým současným softwarem je spokojeno a nic ho nestojí. Ministerstvo životního prostředí sdělilo, že netuší, jak to s NEN vlastně bude, takže nedokáže odpovědět. Za provoz současného systému platí za sebe a 14 podřízených organizací zhruba 20 tisíc měsíčně.

Stát patrně nebude mít vzhledem k silné starostenské lobby odvahu nutit „nenovat“ i obce, města a kraje, cestičky ovšem existují. Už měsíce se spekuluje o tom, že by jej museli v budoucnu používat zadavatelé u všech dotačních projektů. „Proč ne, já ale bývám nedůvěřivý k takovým dárkům zadarmo od státu. Většinou jde o nějakou čertovskou věcičku, která práci spíše přidělá, viz Czech POINT,“ reaguje starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal. Jeho úřad většinu zakázek do dvou milionů zvládá vlastními silami bez speciálního softwaru, na ty větší a především ty spojené s nějakou dotací si najímá administrátora, který obec provede celým procesem od začátku až do konce. „Šlo by o to, jakou by stát poskytl podporu. Tu potřebujeme u takových zakázek neustále. Když něco pokazí administrátor, případnou škodu po něm můžeme vymáhat.
Už chci vidět, jak bychom ji vymáhali po státu za špatný úřední postup,“ přemítá starosta.

Zda dokáže resort vytvořit servisní orgán pro uživatele NEN a jak a kdy chce začít úředníky učit s ním pracovat, je záhadou. Ministerstvo je stále ještě ve fázi jedna – vnitřního testování systému – a k fázi dvě – masivní komunikační a školící kampaně – se zatím nedostalo, takže ani subjekty, pro které jsou veřejné zakázky chlebem, o něm nic nevědí. Když Asociace pro veřejné zakázky sdružující veřejné zadavatele položila na konferenveřejné ci na začátku října anketní otázku, jestli zadavatelé tuší, jak bude NEN fungovat ve vztahu k současným systémům, které využívají, odpovědělo 97 procent záporně. Přes 70 procent dotázaných si pak myslelo, že jim NEN nepomůže k dosažení finančních úspor.

Plán překročen

Ticho kolem NEN paradoxně v poslední době prolamují jeho odpůrci, kteří zprovoznili stránky www.nenen.cz, kde shrnují problematické momenty projektu. Zřídily je firmy, které vyvíjejí a provozují současné systémy. Dvě z nich – Gordion a QCM – zároveň provozují dvě dominantní elektronická tržiště určená především pro menší zakázky, pro která dostaly v roce 2012 od státu licenci. Jenomže i elektronická tržiště by měl NEN časem spolknout, přesněji v polovině roku 2017. Jinak by už stát teď musel začít připravovat soutěž na nové koncese.

„O přípravě soutěže nejsou žádné informace, navíc tuto teorii podporují i některá vyjádření zástupců ministerstva,“ říká David Horký, jednatel společnosti QCM. Jenomže tím stát vezme firmám, které v minulosti vyvinuly nyní používané nástroje, i druhý byznys. Patrně je tím ministerstvo namíchlo do té míry, že se obrátily na antimonopolní úřad, Nejvyšší kontrolní úřad a podaly i trestní oznámení. „Ony logicky brání svou existenci, kus práce za selhávající stát udělaly. Myslím, že zásadní chyba je, že ministerstvo nekomunikuje. Nemusí přece řešit věci silou,“ říká zdroj z trhu.

Nová ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová po třech týdnech ve funkci projekt NEN pozastavila a zadala audit všeho, co se na něm zatím udělalo. „Nikdo z mých podřízených mi nebyl schopen vysvětlit, k čemu by měl NEN sloužit a jaká jsou jeho rizika,“ prohlásila Šlechtová.

Firmy napadají, že společnost Datasys dodala nakonec jiný systém, než v soutěži na vývoj NEN nabídla. Platforma Silverlight od Microsoftu, na které NEN nakonec pracuje, se nezamlouvá ani IT expertovi Jiřímu Peterkovi. „Je dostupná od roku 2007, ale společnost Microsoft již dříve oznámila, že po roce 2021 ji už nebude podporovat. Je tedy otázkou, zda byla volba této konkrétní platformy správná a dostatečně perspektivní,“ vysvětluje Peterka. Ani ministerstvo pro místní rozvoj nenabízí jasnou odpověď, co bude s NEN dál.

Na otázkách týdeníku Euro tři dny „usilovně pracovalo“, aby následně sdělilo, že až do dokončení jeho kontroly nic neřekne. Zatímco bývalá ministryně Věra Jourová se v NEN zhlédla a mluvila vzletně o protikorupčním nástroji a vzdělávací akademii, její nástupkyně Karla Šlechtová jej po třech týdnech ve funkci stopla a zadala audit všeho, co se zatím udělalo včetně funkčnosti systému. „Nikdo z mých podřízených mi nebyl schopen vysvětlit, k čemu by měl NEN sloužit a jaká jsou jeho rizika,“ vysvětlovala v pořadu České televize Hyde Park Šlechtová.

Čtěte také:

Na Andělu v Praze se uskutečnil miliardový obchod s kancelářemi

Finep chce v Praze na Barrandově postavit dalších 600 bytů