Rozsáhlé povodně na Moravě z minulého týdne znovu potvrdily potenciál sociálních sítí jako informačního kanálu či místa, kde organizovat pomoc při živelních katastrofách. Zkušenosti z minulosti ale nabádají k opatrnosti: vedle lidí, chtějících skutečně pomoci, se na Facebooku přiživují i podvodníci.
Sociální sítě pomohly vybrat miliony dolarů na pomoc zemětřesením zasaženého Haiti.
Autor: ČTK
Nejen pro organizování „vajíčkových útoků“ a protestů proti státním maturitám nebo klábosení s přáteli a domlouvání schůzek se osvědčily sociální sítě. Stále častěji se ukazují být také vhodným centrem získávání informací či organizování pomoci při mimořádných událostech. Například počet uživatelů serveru Facebook již několik let konstantně roste, jen v Česku jich je přes dva miliony. Celosvětově se počítají na stamiliony a alespoň jednoho fanouška Facebooku najdete prakticky na jakémkoliv místě na světě. Díky tomu může Facebook informovat také o událostech, jež klasická média „zanedbají“ či nestihnou pokrýt.
Typickým příkladem jsou letošní povodně na Moravě. V ještě větším, globálním měřítku se pak uživatelé největší sociální sítě angažovali například při humanitární katastrofě po lednovém zemětřesení na Haiti. Zveřejňovali nejen stovky fotografií a videí z místa, přes Facebook organizovali i finanční pomoc. Našli se mezi nimi ale bohužel i podvodníci.
Povodňové zpravodajství
„Neví někdo, jestli už je most v Dětmarovicích na Karvinou otevřen?“ ptá se uživatel Paťula Krc na facebookové skupině „Voda aktuálně“. „Prosím, nevíte náhodou, jak to vypadá za Bystřicí ve směru na Nýdek? Moc děkuji,“ přidává další dotaz Monika Balcová. Odpovědí se oba dočkají téměř vzápětí. „Most určitě otevřený je, včera přes něj jel můj přítel,“ reaguje okamžitě Táňa Sedláčková.
Podobných vzkazů byly minulý týden v době, kdy povodně na Moravě kulminovaly, na Facebooku tisíce. Lidé pracující mimo domovské město se zajímali o stav v místě bydliště, lidé plánující cesty autem i vlakem zjišťovali průjezdnost silnic nebo kolejí. Většinou se dočkali odpovědi během několika minut, a to právě díky velkému počtu uživatelů Facebooku. Zatímco televizní kamery nemohou být v každém městě a vesnici, alespoň jednoho fanouška Facebooku najdete všude. Facebook tak do značné míry suploval úlohu médií, která logicky nebyla schopna svým zpravodajstvím pokrýt celé území postižené povodněmi.
Vedle aktuálních informací přidávali uživatelé, kteří se přihlásili ke skupině „Voda aktuálně“, také fotografie postižených míst i videa. Počet členů skupiny během pouhých několika dní narostl na více než 32 tisíc. Uživatelé celkem vložili přes šest tisíc fotografií a tři stovky videí, zachycujících více či méně alarmující záběry ze zaplavených oblastí.
Podobných skupin přitom vzniklo hned několik, vedle zpravodajských informací nabízely například i rady, na koho se při postižení povodní obrátit a kde žádat o pomoc.
Význam informací na sociálních sítích ještě zvýraznila skutečnost, že na řadě míst na Moravě kvůli výpadkům vysílačů či přetížení sítě nefungovaly mobilní telefony. Lidé, kteří se nedovolali svým příbuzným v zaplavených oblastech, tak alespoň mohli čerpat informace o stavu vody v jejich bydlišti na internetu.
Vzhledem k příkladům ze zahraničí se navíc dá očekávat, že informováním o povodních úloha Facebooku neskončí. Už předběžné odhady hovoří o miliardových škodách a sociální síť je vhodným místem, kde organizovat finanční pomoc pro postižené. Přes všechny její kontroverze především kvůli ochraně osobních údajů tentokrát Facebook hraje kladnou roli.
Haiti: Pomoc…
Podobnou akci, jenže v globálním měřítku, zažila sociální síť Facebook už vícekrát. Poslední případ je z letošního ledna, kdy ostrov Haiti zasáhlo ničivé zemětřesení. Vzápětí po katastrofě, která zabila tisíce lidí, se na sociálních sítích jako Facebook nebo Twitter začali organizovat lidé, kteří chtěli pomoci. Vedle jednotlivců přes ně oslovovaly davy i humanitární organizace.
Sílu sociálních sítí potvrdil třeba nápad známého zpěváka Wyclefa Jeana, pocházejícího právě z Haiti. Ten prostřednictvím svého profilu na Twitteru oslovil 1,3 milionu svých internetových „přátel“ a požádal je o příspěvek pro svou nadaci. Podařilo se mu vybrat milion dolarů. A Červený kříž dokázal díky apelům na Facebooku a Twitteru vybrat během pouhých tří dnů více než osm milionů dolarů na pomoc Haiti, a to jen prostřednictvím dárcovských SMS. Vedle toho kampaň na sociálních sítích pomohla získat dalších 35 milionů na darech. Také Červený kříž využil známých obličejů celebrit. Oslovil mezi jinými třeba Michelle Obamovou či Jane Seymourovou a známé obličeje, apelující na fanoušky, měly na vybrané částce velký podíl.
… i podvody a rasismus
Přírodní katastrofy, a ta haitská obzvláště, však odhalily nejen silné stránky sociálních sítí, ale i jejich slabiny. Tou největší je skutečnost, že Facebook nikdo příliš nekontroluje a šikovný manipulátor může snadno zneužít cizí naivity či důvěřivosti. Mezi mnoha facebookovými profily, které organizovaly pomoc pro postižený ostrov, se tak vedle skutečných humanitárních organizací našla i řada podvodníků. Ti zneužili neopatrnosti internetových uživatelů a snažili se z nich vylákat peníze na vlastní ko
nta. Americké úřady proto nedlouho po katastrofě apelovaly na potenciální dárce, aby si velmi dobře ověřili, kdo za sbírkami stojí, a přispívali jen renomovaným organizacím.
Nejméně jeden podobný případ se odehrál i na „českém“ Facebooku. Nešlo sice přímo o finanční podvod, důvěra uživatelů ve Facebook ale dostala ránu. Vzápětí po zemětřesení se objevila skupina, jejíž tvůrce, údajně bohatý tuzemský podnikatel, sliboval, že za každého člena odešle 10 korun na pomoc Haiti. Pro uživatele nebyly s touto pomocí spojeny až na jedno kliknutí žádné další náklady, a proto počet členů skupiny rostl geometrickou řadou. Za několik dní jich bylo přes 130 tisíc.
Jaké však bylo jejich překvapení, když se za několik dnů u popisu profilu objevil tento text: „Černoši nejsou ohrožený druh, ale naopak přemnožený. Není sebemenší důvod je ještě podporovat, Země není nafukovací. Akorát si nadělají další a další potomstvo a v lepším případě zase s nataženou rukou čekají, co jim hloupí a sebedestruktivní běloši pošlou, v horším případě imigrují do bělošských zemí.“ Autor skupiny pak dále doporučoval, aby se lidé místo Haiti zaměřili na pomoc lidem ve „vlastní zemi a vlastního původu“. Místo pomoci se ze skupiny vyklubal rasistický „vtípek“, který mnoho uživatelů pohoršil. Zlobit se však mohli především sami na sebe a svou důvěřivost. Stejně jako v případě, kdy se tisíce lidí nechaly zlákat vidinou výhry mobilního telefonu iPhone, aby se z nich zanedlouho nedobrovolně stali členové facebookové skupiny fanoušků Jiřího Paroubka.
