Jedna megawatthodina elektřiny se nyní prodává za cenu mezi 30 a 31 eury. Jedná se o nejnižší cenu za posledních deset let
Podíváme-li se na budoucnost hodnoty za megawatthodinu, je poměrně nepravděpodobné, že by cena silové energie klesla pod magickou hranici 30 eur, na druhou stranu její výrazné zdražení se také nepředpokládá.
Jaké jsou příčiny tohoto poklesu cen elektrické energie?
Ceny silové elektřiny (tedy neregulované složky celkové ceny) klesají na energetických burzách už od doby začátku ekonomické krize. V první fázi důvod poklesu cen elektřiny byla nízká poptávka po energiích kvůli malé výrobě zapříčiněné krizí. K ní se přidaly nízké ceny povolenek CO2, které příznivě působily na výrobu elektřiny z fosilních paliv. Příčina byla stejná, tedy malá výroba, a tudíž malá poptávka po povolenkách, se kterými se obchoduje na burzách.
Nyní se trh s energiemi prudce mění, vše ovlivňují obnovitelné zdroje. Jejich překotný rozvoj, především v Německu, je další tlak na pokles cen elektřiny. Tento důvod na rozdíl od těch předcházejících má dlouhodobý charakter. Na burzách se mění obchodníci, fondy a banky odcházejí, naopak se objevují obchodníci se zelenou energií. Je malý zájem o deriváty (dlouhodobé kontrakty) a větší zájem je o krátkodobé kontrakty. Zdá se, že tento vývoj nelze již zvrátit.
„Cenu elektřiny na velkoobchodním trhu bezprostředně ovlivňují zejména ceny černého uhlí, které jsou nyní nejlevnější od roku 2003, plynu, povolenky CO2 a v krátkém horizontu i aktuální počasí. Dlouhodobý dopad pak mají regulatorní opatření EU, jako je podpora obnovitelných zdrojů, a vývoj ekonomiky,“ popisuje situaci Pavel Cyrani, člen představenstva společnosti ČEZ.
„Cena bude v následujících měsících klesat a nadále testovat své dno. Pro kontrakt s dodávkou v roce 2016 předpokládám dno na hodnotě zhruba 28 eur,“ říká analytik Virtuse Energy Anatoly Stolbov.
U plynu není pokles cen na burzách tak dlouhodobý jako u elektřiny, lze jej pozorovat poslední dva roky. Přesto i zde dochází k zásadním změnám. Mezi ně především patří fakt, že díky velkému rozvoji celosvětového obchodu se zkapalněným plynem (LNG) dochází ke stále většímu ovlivňování jeho ceny poptávkou na asijských trzích.
Zákazníkům klesa jí ceny jen nepatrně
Bohužel cena komodity je pouze jednou ze složek celkové ceny, kterou platí koneční zákazníci. Pohyb cen směrem dolů již není tak samozřejmý, spíše se dá očekávat opačný trend. Složka, která by mohla růst, alespoň u některých obchodníků, je měsíční paušál, a to především u plynu. U elektřiny rostl v průběhu prvního pololetí loňského roku po vzoru našeho dominantního dodavatele elektřiny. Dodavatelé využili zlevnění státem regulovaných cen a cen silové elektřiny, aby zdražení paušálů nebylo tak na očích. U plynu lze navíc u některých dodavatelů pozorovat trend, kdy se cena komodity snižuje a naproti tomu cena paušálu se zvyšuje.
Dalším důvodem, proč se snížení ceny tolik neprojeví, jsou státem regulované ceny. V současné době se hodně mluví o energetické bezpečnosti, a to v souvislosti především s dodávkou zemního plynu. Plány na propojení plynárenských soustav, především s Polskem, zvýšení kapacity zásobníků a zvýšení bezpečnostních rezerv si vyžádají nemalé finanční prostředky. Z těchto důvodů a také z důvodu tzv. vodárenského efektu (méně odběratelů) lze předpokládat zvýšení distribučních cen v příštích letech.
Situace kolem novely energetického zákona je příčinou nejistoty Energetického regulačního úřadu a je dalším možným důvodem zvýšení státem regulovaných plateb. Tlak na snižování regulovaných plateb byl v předchozích letech cílem kritiky od distribučních společností.
Ja ké budou ceny v příštím roce?
Energetický regulační úřad v posledních dvou letech zveřejňoval prognózy vývoje státem regulovaných cen již několik měsíců předem. Letos budou však ceny zveřejněny až koncem listopadu. „Regulované ceny zveřejníme jako každý rok až na konci listopadu, letos je každý odhad mnohem složitější, protože se významně měnil zákon a připravují se nové ceny dle pravidel IV. regulačního období, takže budeme před datem zveřejnění ještě méně sdílní než obvykle,“ uvedl pro TZB-info.cz mluvčí ERÚ Jiří Chvojka. Odpověď dává možnost spekulovat, že regulované ceny půjdou nahoru, a to zejména u plynu.
Kdyby regulované ceny u plynu stouply o pět procent a ceny plynu klesly také o pět procent, znamenalo by to snížení celkové ceny plynu přibližně o tři procenta pro koncové zákazníky, což je pravděpodobný scénář (počítáme-li s dvacetiprocentním podílem státem regulovaných cen).
Levnější ale energie nemusejí být pro všechny: Zákazníci se smlouvami s fixními cenami energie se rozhodně zlevnění nedočkají, pravděpodobnější je zdražení kvůli zvyšujícím se státem regulovaným cenám. Je vysoce pravděpodobné, že se zlevnění nedočkají ani věrní dlouhodobí zákazníci některých alternativních dodavatelů, podobně jako tomu bylo při zlevňování elektřiny mezi lety 2013 a 2014.
Situace naopak mohou využít aktivní spotřebitelé. Již nyní se objevují nabídky, které překonávají jedna druhou, co se týče levnějšího plynu. Jsou mezi nimi nabídky se závazkem, ale i bez závazku.
